Soud rozhoduje o Wildersově vině za nenávist

Podněcoval Geert Wilders k nenávisti? Odpověď má dát soud s šéfem Strany pro svobodu, který začal v Nizozemsku. Ale řekněme rovnou, že katarzi nepřinese. Kdo si myslí, že jasně a jednou provždy rozhodne o Wildersově vině, bude zřejmě zklamán. Ale může být zajímavou sondou, která naznačí hranici mezi odpovědností politickou a trestní.

Ta hranice není pevná. Když se na demonstraci německé Pegidy objevila šibenice a nápis „Rezervováno pro Angelu Merkelovou“, rýsovala se trestní odpovědnost jasněji. Stane-li se to ve východním Německu, které zažilo dvě totality i politické popravy, těžko hledat argumenty pro obhajobu.

Ale Wilders je obviněn z toho, že v březnu 2014 se v Haagu lidí zeptal, zda chtějí více, či méně Marokánců. „Méně, méně, méně,“ zněla předem jasná odpověď. Je to populismus par excellence. Ale je to trestně relevantní podněcování k nenávisti? Pak by byly výzvou k nenávisti i demonstrace ve Lhase, kde Tibeťané chtějí méně etnických Číňanů a jejich vlivu. Kdyby soud rozhodl, že pouhá – jakkoliv populistická – otázka po přiměřeném počtu migrantů je výzvou k nenávisti, omezil by veřejnou debatu. Ovzduší k tomu míří. Když loni Josef Schuster, šéf Ústřední rady Židů v Německu, slušně řekl, že by bylo dobré stanovit horní hranici pro příjem běženců, v levicovém listu TAZ se objevil návrh přejmenovat jeho organizaci na Ústřední radu rasistických Židů. Ale soudem nikdo nehrozil.

Wilders je populista a nepotřebuje nějaké zvláštní zastání. Ale kdyby byl za uvedená slova odsouzen, v širším smyslu by to byla výstraha pro všechny demokraty. Verdikt by totiž naznačoval, že klást otázky nepříjemné vládě a establishmentu vůbec je výzva k nenávisti.

LN, 1.11.2016