Írán vyhrožuje Saúdské Arábii

Jedním ze zásadních důvodů, proč nefunguje široká mezinárodní koalice proti IS, je hluboký rozkol uvnitř muslimského světa.

Saúdská Arábie popravila několik desítek osob obviněných z terorismu. Mezi nimi byl i šíitský klerik šejk Nimr Al-Nimr. Íránský ajatolláh Alí Chameneí řekl, že „nespravedlivá smrt Al-Nimra přivolá na hlavy vůdců Saúdské Arábie boží pomstu“. Mezitím však v Íránu vypukla u saúdskoarabského velvyslanectví v Teheránu demonstrace, po níž bylo velvyslanectví zapáleno. Demonstrace proti popravě proběhla i ve východní části Saúdské Arábie, kde žijí šíité.

Írán, v němž většina muslimů vyznává šíitský směr, vede se Saúdskou Arábií, v níž dominuje konzervativní pojetí islámu wahhábismus – sunnitská fundamentální forma islámu, dlouholetý zápas o vůdčí roli v islámské světě. Protože IS se hlásí k sunnitské větvi islámu, bojů v Sýrii na straně syrského režimu prezidenta Bašára Asada se účastní i íránské jednotky. Saúdská Arábie sice IS formálně nepodporuje, podporuje však jiné sunnitské skupiny bojující proti syrskému režimu.

IS tak minimálně těží z těchto rozporů a využívá jich ve svůj prospěch. Zvláště v současnosti po vstupu Ruska do syrského konfliktu, které se vojensky zaměřuje více na sunnitské odpůrce syrské vlády mimo IS. Je tedy zřejmé, že vnitromuslimský konflikt usnadňuje IS situaci. Vůdce IS Al - Baghdádí žije podle některých zpráv na jiném místě než v bombardované Sýrii, údajně v Libyi. Rychlá porážka IS, kterou si jako hlavní cíl vytknul americký prezident Barack Obama, je za této situace spíše nepravděpodobná. Pokud USA tvrdí, že IS přišel až o 40 % území, které získal (jiné údaje hovoří pouze o 14 %), je to spíše posílením pozic syrského režimu zapojením Ruska než vlastní aktivitou koalice vedené USA.

O tom, že porazit amorfního nepřítele je velmi obtížné, se přesvědčuje i Saúdská Arábie, která se zapojila do konfliktu v Jemenu na straně jemenského prezidenta. Ani po roce se nepodařilo šíitské povstalce potlačit a Jemen se v regionu stal dalším státem, který se de facto rozpadl. Vnitromuslimský konflikt tak nespěje k žádnému jasnému vítězi a spíše se jedná o poziční lokální úspěchy jedné či druhé strany.

Na závěr: Saúdská Arábie (a po ní několik dalších států) po napadení a zapálení svého velvyslanectví v Teheránu přerušila s Íránem diplomatické styky.