Západ, tedy nás, čeká v příštích letech dlouhý boj na třech frontách. Z jihu jsme ohroženi radikálním islámem, z východu ruským imperialismem a zevnitř neomarxismem.

A není žádná jednoduchá cesta, jak některou z těchto front uzavřít.

Západ, hodnotový Západ, nečekají jednoduché roky. Ta tam jsou veselá, bezstarostná devadesátá léta reprezentovaná americkým prezidentem Billem Clintonem hrajícím v malostranské hospůdce na saxofon. Čekají nás naopak roky nesnadné, přímo těžké. Evropská unie má dost problémů sama se sebou – a k tomu jsou již vidět tři mohutní nepřátelé na obzoru.

Tím prvním je nepřítel ryze vnitřní. Je jím neomarxismus. Ten vznikl uvnitř Západu samotného, zde má své zázemí, odtud se šíří i do zemí, které se před třiceti lety zbavily marxismu klasického. Protože je to nepřítel vnitřní a pracuje pomalu, máme někdy tendenci ho přehlížet. Svůj pochod institucemi prováděl neomarxismus pomalu. Dokáže využívat naší pohodlnosti i zneužívat naše dobré vlastnosti, jako např. solidaritu nebo ochotu pomoci. A je to nepřítel nesmírně nebezpečný. Podlamuje totiž jednotící základy společnosti, rozbíjí společenský smír, přináší do společnosti rozvrat, staví jedny proti druhým. Společnost oslabuje. Velké společnosti zpravidla nebyly poraženy vnější agresí, ale svým vnitřním rozkladem. Absencí vůle žít dál a bránit své hodnoty.

Tím druhým nepřítelem je radikální islám. To je nejen nepřítel vnější, ale bohužel na západě Evropy již i nepřítel vnitřní. A nic si nenalhávejme, nejde o jedince. Jde o ideologii politického islámu jako takovou. To je více než součet několika kriminálníků. To je hnutí prokazatelně směřující k potlačení práv a svobod jiných. Už to ani neskrývá.

A tím třetím nepřítelem je ruský imperialismus. Ten je v podstatě jen problémem vnějším, zatím řešitelným klasickou rovnováhou vojenských sil. Rusko má ekonomiku na úrovni Itálie, takže při troše dobré vůle by pro evropské členy NATO neměl být problém postavit stejně silnou armádu. Jen ta vůle jaksi chybí. Není možné, aby 500 milionů Evropanů žádalo 300 milionů Američanů, aby je chránili před 150 miliony Rusů! Rusko dokázalo stabilizovat svůj pád po rozpadu SSSR a posílit svou armádu. Ale pokud se ze Západu nestane vnitřním hroucením doslova mršina, nemá na nás Rusko šanci. A samo to dobře ví.

My, Západ, jsme prostě zpohodlněli a tak trochu blbneme. Nedávno v médiích proběhla například informace, že nejsilnější námořní flotilu v Tichomoří již nemají USA, ale Čína! To je přece varovná zpráva číslo jedna! To by nás mělo burcovat.

Co je však u nás na Západě hlavním tématem? Diskuse, zda smí kreslíř namalovat karikaturu jedné hysterické tenisové celebrity! Takhle opravdu ne!

Autor je radní pro školství za ODS, Praha 4