Britové nejsou zjevně spokojeni s výrokem hlavního designovaného brexitového vyjednávače Evropské unie Michela Barniera minulé úterý, že po aktivaci článku 50 si Británie bude muset pospíšit s vyjednáváním o odchodu, neboť na to bude mít vlastně jen méně než 18 měsíců.

Bude tomu tak prý proto, že ratifikace vyjednané dohody zabere členským zemím unie půl roku, a tak jednání musejí skončit do října roku 2018.

Michel Barnier už byl ve zprávách agentur před několika měsíci, když žertem, ale bez úsměvu tvrdil, že vyjednávacím jazykem bude pochopitelně francouzština, coby jazyk diplomacie. Musel přitom dobře vědět, že Britové a zejména brexitáři jsou na jazyky dost nešikovní a znamenalo by to pro ně značnou nevýhodu.

Nyní - také bez úsměvu - měl dodat, že si Britové nesmí myslet, že si udrží plný přístup do jednotného trhu unie a zavedou omezení imigrace a že si rozhodně nebudou takto moci vybírat z dortu jen třešničky.

Od Barniera to Britové mohli čekat, ale že se přidá i německá kancléřka Merkelová, to je zjevně překvapilo. Ta totiž na sjezdu své strany mezitím zopakovala Barnierův výrok o třešničkách a sklidila za to potlesk.

Britové zatím reagují jen na ten Barnierův spěch. Mluvčí premiérky Mayové pravil, že to slyší poprvé, i když ministr zahraničí Boris Johnson připustil, že se vše stihne třeba i ve zkráceném termínu a že se obě strany určitě dohodnou.

Zbývá už jen stovka dní

Jiný brexitář a poslanec Bernard Jenkin dokonce tvrdil, že se nemusí čekat dva roky, neboť „Česká republika se odtrhla od Slovenska za půl roku a to bylo rozdělení jednotného státu“.

Mezitím se ovšem ozval britský ministr financí Philip Hammond a pravil během slyšení před parlamentním finančním výborem, že se mnozí „rozumní politici“ nyní shodují na tom, že jednáním by pomohlo, kdyby trvala déle než dva roky, neb delší přechodné období dovolí podnikům přizpůsobit se novým podmínkám, včetně postupného nahrazování unijních pravidel britskými a větší finanční stabilitu.

Dodal také, že přechod na nová pravidla bude třeba v celní oblasti vyžadovat podstatné změny fyzické infrastruktury v přístavech a na vstupech do země vůbec. Bude proto nutné vyškolit velké množství lidí ke zintenzivnění hraničního režimu, pro nové informační technologie a podobně a to bude časově náročné.

Hammonda podpořilo i vyjádření zahraničního výboru sněmovny lordů, které nabádá vládu k dopracování návrhu přechodného období před začátkem jednání a navíc požaduje setrvání Británie v celní unii, aby se zabránilo obávanému „pádu do propasti“ náhlým ukončením všech unijních dohod.

To je ovšem něco zcela jiného, než by zjevně chtěl Barnier i zmínění brexitáři. Není proto jasné, jak se s neshodami ve vlastním táboře vypořádá premiérka Mayová, která sice zatím může Barniera ignorovat, ale před časem přechodné období - které nyní požaduje její ministr financí a sněmovna lordů - zamítla. A do březnové aktivace článku 50 přitom už zbývá jen stovka dní.