EVROPA: EU se oddala islámu
Může za to program EUROMED (Euro-Mediterranean Partnership), nazývaný "barcelonským procesem", jenž počítá s přistěhováním až 80 milionů muslimů do zemí sedmadvacítky do roku 2050? Předběžný odhad těchto migrantů má vyrovnat demografický úbytek v celé Evropě. Zrada její křesťanské tradice? Vypočítavost Barrosových socialistů? Kam vítr, tam plášť, vlastně čádor a nikáb?
Usnesení tzv. barcelonského procesu podepsaly kromě členů EU i Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Jordánsko, Palestinská správa, Sýrie, Libanon nebo Turecko a další. Podepsal též Izrael, zřejmě v naivní víře, ale spíš pragmaticky, že když EU nedbá na jeho bránu proti islámu, že mu alespoň tak uleví od "mírumilovných" muslimů.
Jedni tleskají, jiní zuří, hodně se též mezi našinci mluví o tom, že Evropa už dávno není křesťanská, takže jakápak tradice. Nicméně obyčejně se národy semkly, když se cítily v úzkých, a své tradice oživily. Evropská unie, přes varování Václava Klause, už zřejmě vzdala také boj o svoji neislámskou existenci. Přiznám se, že nejsem xenofob, ale v teplickém lázeňském parku v Čechách mi šel mráz po zádech. Moje blízkovýchodní paranoia. Bylo horké léto, přesto se lavičky černaly od čádorů až na paty a obdélníkových nikábů, závojů nezakrývajících pouze oči, prostě dlouhých hábitů lázeňských pacientek - četných muslimek, které využívaly polední siestu k tomu, aby svým pánům a vládcům umožnily klid pro třetí modlitbu k Alláhovi.
Za vše může dlouhodobý úbytek evropského obyvatelstva. Známe to, bohužel, tedy spíš alláhužel, i z Česka, kde vzrůstající populační křivku drží děti imigrantů. Cizinců nyní v ČR žije přes 410 000 a legálně jich u nás pracuje necelých tři sta tisíc. Jak říkal blahé paměti předseda ČSÚ Jan Fischer ve statistikách, až 90 procent celkového přírůstku obyvatel ČR v prvním pololetí 2010 šlo na konto migrace, když ze zahraničí se přistěhovalo o skoro 51,4 tisíce lidí více, než se vystěhovalo. Počet obyvatel České republiky stoupl meziročně o 65 tisíc na nynějších 10,446 miliónu, což výrazně ovlivnili přistěhovalci ze zahraničí.
Porodnice zkrátka praskaly ve švech a za loňských prvních devět měsíců se u nás narodilo 91 300 dětí, tedy o 4900 více než za stejné loňské období. Už potřetí se u nás víc dětí narodilo, než kolik lidí umřelo. Podle EU je jednou z možných cest na udržení současného důchodového systému řízená imigrace, která by do Evropy měla přivést hlavně desítky milionů muslimů. Což tak kdyby stát motivoval původní bělošské rodičky, aby měly víc dětí? Třeba neškrtáním porodného, mateřské, zlepšením podmínek pro mladá manželství atp? (Viz Až jich budou v Evropě stamiliony?)
To ovšem předpokládá, že všichni přistěhovalci budou pracovat a platit daně. Iluze. Máme příklad Francie či Velké Británie, které už mají na svých územích celkem asi deset milionů muslimů. A očekávaný ekonomický přínos se stal velkým problémem, Imigranti nejenže nic Evropě skoto nepřispívají, snad jen Turci v SRN, ale naopak zvyšují během recese její nezaměstnanost.
Starý kontinent však není vstřícný jen povolováním přistěhovalectví vyznavačů islámu. Nemalé finanční sumy pro muslimské země jsou snad ještě významnější. Zabývají se tím dárcovské konference, např. v Paříži; Palestinci zde během ní získali od západních zemí příslib darů ve výši až 7,4 miliardy dolarů, jež by měly být použity na realizaci snu palestinské samosprávy o Palestinském státu. Nejvíce peněz věnovala, kdo jiný, Evropská unie - 650 miliónů dolarů. Následují Spojené státy s 555 miliony dolarů a Saúdská Arábie s 500 miliony dolarů. Konference v Paříži se účastnili zástupci 68 států a 20 světových organizací.
EU se asi škrábe za ušima nad svým přemrštěným sobeckým lidumilstvím a čím dál víc se zamýšlí nad obřími donorskými částkami, které už byly věnovány na rozvoj i modernizaci Afriky a výsledky žádné. Jde o 12 miliard eur pro subsaharskou Afriku v roce 2004 a přes 5,3 miliard eur pro střední Afriku, co v letech 2005 až 2006 zmizely v "černé díře". Může za to politika diktátorských režimů, který myslí pouze na svoji kapsu a nikoli na pokrytecky deklarované národní zájmy.
Třetí nevětší muslimskou zemí v EU je Německo, které si muslimy doslova hýčká. Na 120 tisíc muslimů z třímilionové islámské komunity v SRN tak bude mít největší mešitu v Kolíně nad Rýnem. Už brzy nebudou turisté obdivovat jen kolínskou katedrálu, ale i minarety, které v Ehrenfeldu postaví Turecko-islámské unie (Ditib). Projekt bude stát kolem 20 miliónů eur (497 mil. Kč) a zaplatí ho příspěvky 800 sdružení patřících k Ditib. Rozhodnutí podpořili němečtí sociální demokraté, zelení, liberálové a levice. Kolínský starosta Fritz Schramm projekt obhajoval tvrzením, že velkoměsto jako Kolín potřebuje centrální mešitu: “Nehodí se, aby se muslimové modlili v halách starých fabrik a na zadních dvorech.“ Kupole moderní stavby má dosahovat 35 metrů a po stranách vyrostou dva 55 metrů vysoké minarety.
Jen v EU je momentálně průměrná porodnost bělošských maminek 1,3 dítěte na rodinu. Podle průzkumu by to však muselo být minimálně 2,11, pod toto číslo lze očekávat vymření národa. Žádná kultura na světě nepřežila, pokud neměla porodnost nad 1,9 dítěte na rodinu. Za vším ale nehledeje rodičku, nýbrž islámskou imigraci, jež od roku 1990 tvoří asi 90 procent veškerého evropského přistěhovalectví. Zatím to nejvíc pociťuje Francie. Za necelých čtyřicet roků by měla být Francie islámskou zemí… Stejný osud čeká i Velkou Británii, kde už je přes tisíc mešit, některé přestavěné z kostelů, v Nizozemsku bude mít islám většinu už za patnáct roků a ještě dřív bude ruskou armádu tvořit z téměř poloviny muslimové.
Jen Německo prý vydrží s přechodem na islám až do roku 2050. Za 20 roků má být v Evropě také zásluhou programu EUROMED počet muslimů více než 104 miliony. Rovněž ohledy na „nové seveřany” jsou zřejmě přehnané. Podle statistik se ve Skandinávii výrazně zvýšila kriminalita. Zatímco v USA je spácháno kolem čtyř tisíc trestných činů na sto tisíc obyvatel, v Norsku, Švédsku a Dánsku je to více než dvakrát tolik. Evropské perspektivy nejsou růžové ani v jiných zemích. V roce 2050 bude v Rakousku podle demografů každý pátý školák muslim, protože tamní muslimky rodí v průměru pět děti, zatímco katoličky jen dvě.
V Izrael jsem se setkal též s názorem, řekl mi ho slovenský Žid, znalý ještě poměrů ve své původní zemi, že Izrael je v obklíčení Arabů, což pro představu Čechů lze nahradit paralelou, že kolem Česka jsou hypoteticky země podobné cikánským ghettům, jako jsou Chánov, Janov, bývalý vsetínský "pavlačák" či chomutovské nebo ostravské romské čtvrti se vším všudy, jak je známe, tedy s nepřízpůsobivostí, nepořádkem a zlodějnou jejích obyvatel. Česko však má proti Izraeli velkou výhodu; cikání nevěří v Alláha a nepáchají sebevražedné atentáty.
Libyjský vůdce Muhamar Kadáfi v roce 2008 prohlásil:
“Proč umírat za islám? Nepotřebujeme už teroristy ani sebevražedné atentátníky. Přes 50 milonů muslimů v Evropě ji samo změní za pár desítek roků na islámský kontinent.”
Je to jako v pohádce o Smolíčkovi pacholíčkovi. Neposlouchal svého kamaráda jelena, pustil k sobě Jezinky falešnice a bylo zle. Únos a zlé vyhlídky. Naštěstí byl zlatorohý kopytník poblíž a vše dobře dopadlo. Také neustále slyšíme kolem sebe, blíž a blíž, hlasy muslimských Jezinek. Prý pusťte nás do civilizované Evropy, jen si odpočineme od strádání ve své vlastní zemi. A my je pouštíme, ještě jim vyhovíme ve všem, co si vymyslí, tiskneme jim korány…
Ve Francii se doporučuje učitelům, aby v osnovách vynechali autory urážející muslimskou víru, včetně Voltaira a Diderota, a podobný osud čeká Darwina. V mnoha třídách se raději neučí o holocaustu, neboť to uráží muslimské city. Součástí britského právního systému se nedávno staly muslimské soudy pracující podle práva šária. Ve Francii najdete čtvrti, kam se nedoporučuje vstup ženám bez šátků na hlavách. Nedávno mladí muslimové v Bruselu ubili skoro k smrti chlapíka, který pil na ulici o ramadánu…
Nastala už doba učit se od Churchilla a připomenout si jeho slova z roku 1942: „Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele.“
“V Izraeli je několik tisíc mešit a minaretů, kolik je synagog v Pásmu Gazy, v Iráku nebo Íránu a Afghánistánu? To je jasná odpověď, v čem a jaký je rozdíl mezi judaismem, křesťanstvím a islámem,” řekl mi lakonicky Peter Bachrach v Haifě.
“Když se omylem ocitne izraelský voják v Ramalláhu, je zlynčován a pověšen na pouliční svítilnu, to samé se může stát každému Židovi. Podáte Palestinci ruku na usmířenou, plivne vám do tváře, protože mu připadáte jako slaboch a zbabělec. Je tedy islám mírumilovné náboženství?” ptá se kamarád Tomi Shved v Tel Avivu.
Smolíček pacholíček si nedal říct a Jezinky už mají v jeho sedničce nejen tři prstíčky, ale celou dlaň a ruku. Kdepak se zlaté parohy asi pasou? Ve čtvrtém muslimském ráji?
“Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku,” řekl zavražděný nizozemský režisér Theo van Gogh a měl zatraceně pravdu.
A tak už máme, co jsme Lisabonskou smlouvou chtěli. A jednou s láskou vzpomeneme na mnohé Romy, co jsou sice bordeláři, ale naši; kam se hrabou na panovačné muslimy a jejich petrodolary za naši submisivnost.