Donald Trump vykřikuje „vyhrál jsem volby“, přestože podle oficiálních výsledků všech amerických států získal Joe Biden 306 hlasů volitelů a Trump jen 232.

U nás zase Andrej Babiš vykřikuje, že není ve střetu zájmů, i když podle rezoluce Evropského parlamentu, kterou europoslanci přijali v červnu drtivou většinou hlasů, Babiš stále kontroluje Agrofert a zároveň má vliv na rozdělování evropských peněz v Česku – to „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“.

A europoslankyně Monika Hohlmeierová pro Deník N řekla: „Kontrolní úřad v (České republice) nemá možnost pracovat v souladu s mezinárodními standardy. Dotace nejsou určeny pro oligarchy či pro organizovaný zločin, ani pro střet zájmů.“ Jenže ve skutečnosti, i když by náš premiér neměl od půlky roku 2018 na zemědělské firmy dotace dostávat, naše republika mu je stále proplácí, protože on se začal soudit. Podle Pirátů firmy Agrofertu dostaly za poslední tři roky od státu na dotacích 20 miliard.

Aby se takové případy nemohly opakovat, zveřejnila Evropská komise Akční plán pro demokracii, který vznikl pod vedením naší komisařky Věry Jourové.

Důvod je zřejmý: vlivem internetu, sociálních sítí a algoritmů, které jsou schopné každý nesmysl během několika málo sekund distribuovat mezi miliony lidí, se způsob komunikace ve veřejném prostoru zásadně změnil. A to platí zvlášť, pokud za šířením dezinformací stojí státy jako Rusko a Čína.

Zapomněli jsme, že stejně jako změnil politiku vynález knihtisku, rozhlasu a televize, musel ji nutně změnit i internet. Důsledky jsou zásadní: převaha aktuálních sdělení, která mají hodně vysokou emocionální přidanou hodnotu, převážila ve vědomí občanů nad skutečnými informacemi.

Ty se podle filozofa Gadamera sice dají snadno rozeznat: aktualita je takový druh sdělení, jehož hodnota je nejvyšší v okamžiku, kdy je vypuštěno do světa, zatímco informace je druhem sdělení, jehož hodnota s časem nabývá na významu.

Zakopaný pes je v tom, že internet urychlil přijímání nebo vstřebávání sdělení, která může do světa vypustit kdekdo, aniž by za to nesl jakoukoliv odpovědnost. Bohužel tomuto trendu se přizpůsobila i seriózní nebo prestižní média a politici.

Proto Akční plán paní Jourové se soustředil na tři oblasti: boj proti dezinformacím, propagaci a podporu spravedlivých voleb a posílení svobody a plurality médií.

Problém je ale v tom, že tento proces je velice pomalý a zatím není precizováno, jak by měly s fake news zacházet internetové firmy. V plánu je i postih proti fyzickým a právnickým osobám.

Jenže tato iniciativa musí projít přes Evropský parlament i Radu EU – to bude ale zase trvat dlouho. A stejně jde pochybovat o tom, do jaké míry to může změnit úroveň komunikace ve veřejném prostoru: tedy zabránit politikům, aby tvrdili veřejně evidentní nesmysly, které se šíří rychleji než pravdivé informace.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus