Napoleonovi se přisuzuje rčení, že Čína je spící gigant, jehož není radno budit. Náramně tak vyhověl kormidelník Mao Ce-tung svou Velkou kulturní proletářskou revolucí a Velkým skokem vpřed. Krása, elegance, estetická přitažlivost se s maoistickým konceptem zářného budování nesnášely. Platilo pravidlo devítileté střídmosti: tři roky nové, tři roky obnošené, tři roky vyspravované, flastrované. Nezřídka se stávalo, že ráno za tmy rozespalý, do práce pospíchající manžel si na sebe hodil manželčin mundúr a ona naopak jeho blůzu a pantalony, nikdo nic nepoznal, nebyl odlišitelný, celý velenárod totožně naditý. Zvlášť zakalení svazáci běhali s nůžkami po ulicích a ušmikávali dívčinám údajně feudální copy. Štíhlá neobézní stvoření nucena vypadat co nejošklivěji.

Úchylnými iniciativami se pozdržel vývoj země o půl století a se ztrátou třiceti až padesáti milionů zbytečně zmařených životů. Takové jsou oficiální údaje následných představitelů poničeného státu. V roce 1979, tedy deset let před rozpadem experimentu s vědeckým socialismem v Evropě, předák Teng Siao-pching přijel do Ameriky, kde mu v Texasu nasadili mnohogalonový kovbojský širák. Tento čínský, téměř jeden a půl metru vzrostlý velikán, se svěřil s plánem do roku 2000 přetvořit Čínu v průmyslovou velmoc. Což se věru podařilo, slova potvrzena činy: již se tam stali největšími exportéry svého zboží ve světě, jak je k vidění ve všemožných, tedy i českých obchodech - od hraček a podvlékaček po podstatnější produkty. I vlastenecké odznáčky a vlajky USA jsou vyráběné v PRC (People's Republic of China). Probuzená velmoc soutěží s USA, Japonskem, Německem a již v mnohém nad nimi vítězí s nabídkou zboží, služeb, všemožných projektů. Čeští budovatelé infrastruktrury, zápolící s mnohanásobně vyššími výdaji při výstavbě dálnic, by se mohli či spíš měli zajímat.

- - -

Právě se v Americe připomínalo sté výročí dokončení výstavby železnice přes její kontinent. Dost se na tehdejším výkonu podíleli k tomu účelu z Číny přivezení kuliové, skromní, tuze pracovití mravenci. Tolik jich přibylo, že se stali obětí rasistické nevraživosti, nejednoho pogromu, zejména v Kalifornii. Nyní v San Francisku prosperuje ta nejpočetnější čínská enkláva.

V současné době Čína rozšiřuje svou železniční síť o 25 tisíc kilometrů. Na tisíc kilometrů dlouhé trati Wuhan - Kanton byl právě dán do provozu ultrarychlý vlak, řítící se rychlostí 350 kilometrů (s dosažitelným maximem 400 km) v hodině. Do cíle dorazí za pouhé tři hodiny. Dokončován je projekt na trati Peking - Šanghaj. Před pár lety mi trvalo tuto vzdálenost zvládnout za téměř celé dva dny. Nyní postačí pouhých pět hodin. Pekingské letiště mi kdysi připomínalo to naše provinční v americkém Binghamtonu, mé adrese. Nyní, zejména v souvislosti s olympiádou 2008, bezkonkurenčně zmohutnilo. Významný americký publicista Thomas L. Friedman si povzdechl, že v porovnání kvality americká letiště již nabývají podobu končin Třetího světa.

Došlo k vybudování železnice do vzdáleného Tibetu, dokončuje se výstavba mamutí hydro-elektrické přehrady na řece Jang-c-tiang a přibývá značných investic a budovatelských aktivit v zahraničí. Prvním takovým projektem byla železnice ze Zambie do Tanzánie, nyní se dokončuje podobný projekt v Angole. Pracuje se na ultrarychlé železniční lince (high speed rail) v Brazílii.

Nejvíc zahraničních investic je zaměřeno na získávání velepotřebné energie, nákupu ropných polí a zdrojů přírodního plynu. V Kongu se stávají vlastníky dolů, tamější měď kutají. Prioritou zůstávají ekonomické zájmy vlády, jíž se podřizují všechny ostatní ohledy. Zájem o obchod koexistuje s nezájmem o počínání i nejhanebněji si počínajících vládních režimů jako třeba v Zimbabwe či Súdánu. Číňané tam například stavějí 900 mil dlouhý ropovod k Rudému moři. Realizují rozsáhlé výstavby satelitních měst v Saúdské Arábii.

A nyní se podílejí na prozatím největším zahraničním projektu v San Francisku.

- - -

Ano, tam, kde místní patrioté kdysi Číňanům dávali příležitost seznamovat se s všemožnými potupami. Mnoho let uplynulo a v historicky památném roce 1989 zemětřesení důkladně pošramotilo most Bay Bridge, přes záliv, spojující metropoli S.F. s Oaklandem. Výlohy projektu vykalkulovány ve výši 7,2 miliard dolarů.

Otázka: "Proč jít k Číňanům, jakkoliv již dávno o copy připravených?"

Odpověď: "Nemyslím, že by se něco takového jinak dalo uskutečnit." V tomto smyslu vysvětlil Brian A. Petersen, ředitel společného projektu. Zpřesnil, že většina amerických společností nemá potřebný typ skladišť, postrádá technické výbavení, jakož i potřebné financování. Číňané vlastní lodě, na ně objednaný produkt naloží a dodají. V současné době jsou zcela největším výrobcem oceli na světě a rovněž vedou svým výkonem a zkušeností ve výstavbě mostů. V Šanghaji již došlo k otevření 20 mil (32 km) dlouhého mostu a jeden v blízkosti Hongkongu, teprve ve stadiu plánování, bude ještě mnohem delší.

V obtížném rozhodování na americké straně se vážily priority, zda zvítězí větší zájem veřejnosti, daňových poplatníků, nebo zájem místních dělnických odborů. U Číňanů zakázka přišla o aspoň 400 milionů dolarů laciněji, což spor rozhodlo, s podmínkou, že oni vyrobí, dodají a pak na místě dodávky se budou angažovat američtí odboráři.

Již příští měsíc, oznamovaly The New York Times (25.6.2010, v článku s názvem "Bridge Comes to San Francisco With a Made-in-China Label"), poslední čtyři z celkového počtu dvou tuctů tzv. modules, každý velikosti poloviny fotbalového hřiště, se naloží na loď k přeplavbě přes Pacifik, k překonání vzdálenosti 6500 mil čili víc než deset tisíc kilometrů. Výrobcem je státem vlastněná firma Shanghai Zhenhua Heavy Industries Company, na prostoru přesahujícím jednu čtvereční míli, a na projektu se podílí 3000 zaměstnanců - tam, kde před pouhými čtyřmi roky stál pomerančový háj.. Jako typický tamější dělník je zmíněn pětapadesátiletý Pan Zhongwang, leštič ocele, do práce přijde v sedm hodin ráno a odejde v jedenáct hodin večer. Často pracuje sedm dní v týdnu. Žije v tovární ubytovně a denně si vydělá ekvivalent 12 dolarů.

Americký dělník by si vydělal dvojnásobek až trojnásobek nikoliv za den, ale za každou hodinu.

Vzdor protestům odborové unie tehdejší kalifornský guvernér a rakouský svalovec Arnold Schwarzenegger navštívil kontraverzní pracoviště Zhenhua a pochválil tamější pracovníky.

- - -

Takovéto počiny budou zajisté mít dopad při prezidentských volbách v blížícím se příštím roce (článek byl napsán 28.6.2011- pozn.red.). Role Číny, mohutnícího ekonomického giganta a v současné době i největšího věřitele Ameriky, vlastníka jejích dlužních úpisů, bude častým sporným tématem v kampani, s hádanicemi, jak se s tak notným problémem vypořádávat. V této záležitosti by se mohl zdárně prosadit John Huntsman, bývalý velvyslanec v Číně, jenž se zdaleka nejlíp vyzná v tamějším světě a mentalitě, a prozatím zůstává mým favoritem stát se budoucím nájemníkem Bílého domu.

Nerad bych tedy přivítal předpověď známého komentátora Kevina McCullougha, pokud by byla úspěšná. V roce 2006 totiž předvídal, že se prezidentem stane jakýsi Obama, o jehož existenci tehdy jen málokdo měl nějaké tušení. A tentokrát, v roce 2012, prognostik McCullough přisuzuje vítězství uchazeči se stoprocentně anglosaským jménem Rick Perry: nynější guvernér státu Texasu, který zavedl úspěšné potřebné novoty (například v justici, k notné nelibosti supů advokátů) a zasloužil se téměř o polovinu (47%) všech nových pracovnich příležitostí v celé federaci postižené za Obamovy vlády nadále vzrůstající nezaměstnaností.

Takové chvalitebné plusy ale ohrožují až znicotňují neméně realistické minusy, že v Texasu se snadněji hospodaří zásluhou ropy a zemního plynu pod povrchem a že Texas v nedávné době národ již obohatil dvěma prezidenty - Bush otec a syn.

Tak či onak, nezodpovězena zůstává otázka, proč výrobu americké vlajky s pruhy a padesáti hvězdami se dosud nepodařilo zavést v některé té domácí hvězdě. S těmi mosty a podobnými gigantickými projekty by se to s velkou pravděpodobností nepovedlo.

S nemenším zájmem budu sledovat, zda také v České republice dojde k čínskému budování silnic, dálnic, mostů, tunelů za postatně míň peněz.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče