Přesněji další fáze protiteroristické kampaně, k níž se vláda prezidenta Sisiho odhodlala po pátečním (14/10) útoku teroristů na check-point na severovýchodě poloostrova, při němž zahynulo 12 příslušníků ozbrojených sil.

V neděli (16/10) armádní mluvčí oznámil, že ozbrojené síly zahájily rozsáhlou kampaň s cílem zaměřit se na „teroristické elementy“. A pozor – nejen v severní, ale také v centrální části poloostrova. Do kampaně budou zapojeny speciální síly druhé a třetí polní armády, jakož i policejní jednotky.

Nejedná se o první akci tohoto druhu. Loni v září spustila armáda kampaň „Operation Martyr ́s Right“ s cílem „vykořenit militanty z neklidného poloostrova“. Což se evidentně nepodařilo. Na adresu armády budiž řečeno, že je to, také vzhledem k terénu Sinaje, úkol mimořádně obtížný. Bojovat s teroristy, kteří vedou zákeřnou partyzánskou válku, není vskutku jen tak.

Média hovoří o stovkách mrtvých na obou stranách (myšleno v období uplynulých měsíců) – a řešení problému nemá konce. V sobotu, den po krvavém útoku na check-point, zahájila Káhira letecké útoky na řadu úkrytů a zbrojních skladů teroristů na severu Sinaje. Podle armády byly útoky úspěšné.

Jestli bude úspěšná celá kampaň, což si musí přát každý rozumný člověk všude na světě, se ukáže až po delším čase, v horizontu spíše měsíců než týdnů.

Větší naději na relativně dobrý konec by měla, kdyby se v oblasti přestalo politikařit a všechny strany terorem postižené táhly za jeden provaz. Mám tím na mysli, kdyby v regionu fungovaly normální poměry a do bojů s teroristy na Sinaji by se vedle Egypťanů mohla zapojit také izraelská armáda, která má s tímto druhem války lepší zkušenosti než kdo jiný. To je ovšem politicky neprůchodné, proto bude každé řešení tak trochu polovičaté.

Ilustrovat to lze na postoji Íránu, který nemá s Egyptem z řady důvodů přátelské (ani diplomatické) styky. Nicméně v neděli (16/10) mluvčí teheránského ministerstva zahraničí Bahram Qasemi, zajisté se souhlasem nejvyšších míst tamního establishmentu, páteční útok na egyptské vojáky odsoudil, Káhiře vyjádřil „sympatie“ a pravil, že Írán „důrazně odsuzuje terorismus a extremismus v jakékoli zemi a jakékoli skupiny“.

To zní jako rajská hudba, ale pouze do okamžiku, kdy si dovolíme položit otázku: týká se to také terorismu palestinských Arabů namířeného proti izraelským civilistům? Z praxe víme, že nikoli, z čehož plyne, že mluvčí Qasemi nás zase jednou krmil pohádkami.

Málo platné, řekne-li někdo, že odsuzuje terorismus „in any country“ a provozovaný „by any group“, tedy „v jakékoli zemi“ a „jakoukoli skupinou“, pak to musí zahrnovat všechnyzemě a všechny teroristické skupiny. Není-li tomu tak, pak je to pouhá propaganda. Lidově řečeno, je to „o ničem“.

Ovšem také proto se muslimský terorismus nedaří muslimům účinně potlačovat. V zápase proti němu nehrají tak úplně fér.

Pikantní na celé věci je, že zatímco v jedné části (částech) Sinaje se vede válka s teroristy, v jiné funguje ne snad čilý, ale přece jenom turistický ruch. To jsou paradoxy naší doby. Vzpomínám na rok 1995. Užívali jsme si chorvatského pobřeží, pohostinnosti hotelu a místních lidí – a v dáli slyšeli kanonádu zuřící války mezi místní armádou a separatisty v Srbské Krajině ...

A jde se na věc. Nástup egyptských ozbrojených sil proti teroristům. (Zdroj: Facebook mluvčího egyptské armády)

Zatímco většina útoků teroristů proti egyptským bezpečnostním silám se dosud odehrávala v oblasti města Arish, dějištěm pátečního (14/10) ataku byla oblast jižně od města Bir al-Abed City.