15.7.2020 | Svátek má Jindřich


BLÍZKÝ VÝCHOD: Čeho chci dosáhnout v Gaze

12.1.2009

V Gaze dnešních dnů nejde ani tak o odstranění následků vojenské operace, jako o řešení klíčových příčin, které k ní vedly.

Politická mise do krizí zmítané oblasti je pro předsednickou zemi samozřejmě povinností. Požadavky na co nejrychlejší zastavení palby nebo na otevření pásma Gazy, jsou však nerealistické. Proto nemohou být součástí efektivního a funkčního dlouhodobého řešení.

Co může nabídnout unie

Největší chybu udělala Evropa, když před palestinskými všeobecnými volbami nedokázala zaujmout jasné stanovisko: volby, kterých se zúčastní Hamás neuznáme. Tradičně tak nějak "po evropsku" všichni věřili, že Hamás nakonec nezvítězí.

Léta přitom všichni vědí, že Hamás dováží do Gazy ohromné množství munice a zbraní. K efektivnímu kroku ve věci pašeráckých tunelů z Egypta se nedostaly ani Spojené státy, ani Evropa. Pokrytectvím bylo domnívat se, že pašování zbraní zastaví sám Egypt, protože Hamás je odnoží Muslimských bratrů, kteří jsou největší hrozbou stability káhirského režimu.

Když Hamás zničil hraniční přechod Rafáh a vyřadil evropskou pohraniční misi, žádali jsme v Evropském parlamentu tvrdý zákrok proti němu, nic se však nestalo.

Izraeli nezbylo než vzít bezpečnost desetitisíců obyvatel na jihu země - v Aškelonu a Sderotu, na které denně dopadají útoky raket Kásam - do svých rukou. Ve skutečnosti i arabské země, stejně jako Spojené státy a zbytek světa, stojí na špičkách a čekají, až Izrael Hamás vojensky zlikviduje.

Jaké řešení může přinést unie? Jako předsedkyně blízkovýchodní delegace Evropského parlamentu zastávám politiku nastíněnou v následujících odstavcích.

Největší světový donátor - Evropa - musí za své peníze získat také odpovídající vliv. Musí jednoznačně odsoudit Hamás jako teroristickou organizaci usilující o zničení státu uznaného OSN. Ani evropští socialisté by neměli zkoušet hledat komunikační kanály. S Hamásem není žádný důvod jednat.

Dále musí unie přijmout jasné sankce znemožňující jakékoliv finanční styky evropských muslimů a Evropy vůbec s Hamásem. Samozřejmostí je tvrdé zpřísnění financování projektů v Gaze. Neměli bychom více financovat neudržitelně protahované fungování "uprchlických" táborů, které existují už šest desetiletí.

Na pořadu dne je také plná demilitarizace pásma i jednotlivých obyvatel Gazy, která by se měla stát jasným předpokladem pro další financování obnovy infrastruktury. Bez toho, aby obyvatelé Gazy přestali podporovat Hamás, pracovali na obnovení ekonomické infrastruktury, občanské společnosti a vlády zákona, jim také není možné nadále poskytovat stamilionovou pomoc.

Evropané by také měli jedním dechem okamžitě požádat Sýrii o zastavení pomoci Hamásu. Unie pak musí spolupracovat s Egyptem na tom, aby Káhira získala dost sil a prostředků k uzavření všech kanálů, kterými se zbraně a munice dostávají do pásma Gazy. A konečně musíme přinutit arabské státy, aby do budoucna přestaly sehrávat roli mrtvého brouka a nečekaly, že za ně všechny problémy vyřešíme my.

Hrozí další Kosovo

Evropa má v Gaze vážný zájem: když nyní nezakročíme tvrdě a jednoznačně, dopadne Gaza obdobně jako svého času Kosovo. Nakonec tam budeme nuceni vyslat mezinárodní pozorovatele, vojenskou a policejní misi, postavit infrastrukturu a administrativu...

Je čas přejít od slov k činům, než nám další maličký rádobystátní útvar spadne na mnoho dalších let do klína.

Článek vyšel v Hospodářských novinách








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.