Před měsícem, tedy počátkem září, vykládal pan Tlustý panu Hubenému v legendárním brněnském hostinci Na Bláhovce.

Milý pane, si dovolím zavzpomínat na jeden pozapomenutý kriminální případ, jinak smutný , který byl však ve vedlejší linii prosvícen i nevídanou láskou ke vzdělání, resp. odpovědností za studijní (ne)úspěchy. A proto je snad dobré ho připomenout právě v tyto sváteční dny, kdy školáci zasedají opět do lavic.

Mezi nejbrutálnější vrahy české a československé historie patřil Ladislav Hojer. Jmenovaný koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let brutálně zavraždil na území tehdejšího normalizačního socialistického státu, ve zkratce nazývaného ČSSR, celkem pět žen. A další brutálně znásilnil. Takže není pravdivá, pane vrchní (vypravěč se obrátil též k zvědavě naslouchajícímu číšníkovi panu G.), romantická představa mnohých dnešních lidí, kteří si myslí, že za minulého režimu nebyla násilná kriminalita.

Avšak zpátky k vrahu Hojerovi. V pořadí jeho čtvrtou obětí byla osmnáctiletá dívka od nás z Brna. Velice smutné, nicméně vyšetřování přineslo jeden i na tu dobu kuriózní aspekt.

Mezi první podezřelé (falešná stopa) patřila početná řecká komunita, s kterou se zavražděná slečna údajně mnohdy stýkala. Nicméně zvrat nastal, když se k citované vraždě v dopise na rozloučenou přiznal student z Jordánska. Učinil tak ještě před tím, než se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu. Potom překvapeným kriminalistům uvedl, že se k vraždě doznal, aby odvrátil pozornost od svých studijních neúspěchů!

Nepovedený jordánský student a následně neúspěšný sebevrah tehdejším československým policistům tvrdil, že by studijními neúspěchy pošpinil pověst rodiny více než vraždou. Neuvěřitelné! V nadsázce řečeno, za takovou odpovědnost za studijní výsledky by se nemusel stydět ani J. A. Komenský.

Žákům a studentům přeji jako dlouholetý kantor (mj. jsem učil 15 let na brněnské právnické fakultě) mnoho úspěchů, a pokud vám studium nepůjde podle vašich představ (resp. představ vašich zákonných zástupců), určitě krizi neřešte jako zmíněný brněnsko-jordánský student.

Autor je právník a občanský pasivista