U Nováků na zahradě přistane létající talíř. Vyleze z něho jeden ufonský, ale celkem přijatelně vypadající pár, a tak ho Novákovi pozvou domů a udělají mejdan.
Když už jsou trochu v náladě, tak chlapy napadne, že by si mohli zkusit trochu rozšířit obzory a prohodit si manželky. Udělají to, Nováková si odvede ufona do ložnice, tam se svléknou, Nováková si ufona znechuceně prohlíží a myslí si:
„Takovej malinkej...“
Jenže ufon si trochu zakroutí ušima a penis mu hned povyroste. Nastaví tu správnou velikost a pak si s Novákovou užívá až do rána.
Ráno, když ufoni odletěli, tak Nováková celá růžová říká manželovi:
„Já jsem to měla úplně nádherný! A co ty?“
A Novák na to:
„No teda, já ti řeknu, za moc to nestálo. Úplně jako obyčejně a navíc mně celou dobu hrozně kroutila ušima...“

Umělec představuje na vernisáži svá díla. U jednoho plátna se všichni shlukují. Na obraze, který se jmenuje „Lenin v Polsku“, je značně realisticky zobrazena souložící dvojice.
Diváci nechápou.
Umělec ochotně vysvětluje:
„Tady jsou zobrazeni Josif Vissarionovič Stalin a Naděžda Konstatinovna Krupská.“
Jeden s diváků nesměle špitne:
„A kde je teda ten Lenin?“
„No ten je právě v tom Polsku.“

Těším se až zase přijdeš! Svlékneš si šaty a lehce mě pohladíš. Lehneš si na mne a po zádech ti přeběhne mráz... Potom se oddáme slasti a společně nás zaplaví vlna tepla. Miluji tě...
Tvoje vana.

Když budeš do mne vnikat prsty, dělej to pomalu a jemně. Předtím si je ale pořádně nasliň, abys celou silou pocítil obrovský příval mojí energie.
Tvoje elektrická zásuvka.

Stáhni si kalhoty, sedni si na mne a vychutnej si to, jak to jen jde.
Tvoje WC.

Koupeme se spolu ve vaně, jsme spoutáni nekonečnou vášní, těla máme krásně mokroučká a děláme spolu věci chutňoučké...
Tvoje mycí houba.

Nemám tě ráda, protože mne stále mlátíš, osaháváš mě a já jsem potom celá špinavá a osahaná!
Tvoje klávesnice.

Jsem roztažená a vlhká.
Tvoje ponožka.

Ahoj. Právě jdu k tobě a až tě navštívím, určitě skončíme v posteli. Ručím ti za to, že se z toho, co s tebou budu dělat, celý zpotíš!
Tvoje chřipka.

Když do mne vniká hlouběji a hlouběji, chce se mi křičet. Když to do mne už stříká, myslím, že omdlím. Když je venku, je to slast!
Jó, injekce už jsou takové...

A nakonec vzpomínka z mládí:
Bylo to poprvé. Slíbil, že bude něžný, ale bolelo to. Když jsem uviděla krev, vykřikla jsem. Vytáhl ho a ukázal mi ho. Byl veliký.
Můj první vytržený zub!

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*******************************************

Není to pivo pod míru? Mlží se mi zrak... (@vedejmartin)

Pán a jeho pes