16.10.2021 | Svátek má Havel


VĚDA: Syntetický genom, umělý život a nebezpečí zkušenosti

31.5.2010

Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací, kterou kompletně vyrobili v laboratoři. Výsledný organismus označili za „umělou buňku“. Mnozí experti namítají, že nejde o „umělý život“. Za „umělé“ naopak označují obavy, které se kolem výdobytků tzv. „syntetické bakterie“ vyrojily.

Bakterie se syntetickým genomem se stala hitem posledních dní. Tým genetiků v čele s Craigen Venterem syntetizoval v laboratořích The J. Craig Venter Institute dědičnou informaci jednoduché bakterie Mycoplasma mycoides složenou z více než milionu písmen genetického kódu. Tuto DNA pak vědci „transplantovali“ do buňky příbuzné bakterie Mycoplasma capricolum. Po několika víceméně drobných peripetiích fungovaly buňky mykoplasmy s transplantovanou syntetickou DNA bez větších zádrhelů. Metabolizovaly živiny, vyráběly kompletní sadu bílkovin podle instrukcí podvrženého genomu a množily se. Šlo jim to tak pěkně, že výsledky pokusů Venterova týmu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Bakterie se syntetickým genomem by mohly vyrábět komplikované chemické sloučeniny, které nacházejí uplatnění jako léky proti nádorovým onemocněním, virovým infekcím nebo nebezpečným cizopasníkům. Velké naděje vkládá Craig Venter do bakterií, které by díky upravené syntetické dědičné informaci dokázaly vyrábět vodík rozkladem vody nebo by likvidovaly toxické odpady.

Venter a spol. bez uzardění tvrdí, že získal syntetické bakterie, protože vše, co se v mikrobech nachází, je nakonec produkováno podle instrukcí genomu původně vyrobeného v laboratoři. Venterova konkurence takovou interpretaci odmítá s tím, že skutečně syntetická bakterie by musela být vyrobena kompletně se vším všudy. Jejich argumentaci lze parafrázovat příměrem, že když si doma v dílně na ponku s pilníkem v ruce vyrobíte motor pro škodovku, namontujete jej do továrního vozu a výsledný produkt pojede, nebudete mít podomácku vyrobené auto.

Nechme vědce, ať se dohadují. Craiga Ventera jeho kritici neukecají a kompletní buňku v dohledné době nikdo nevyrobí. Oba tábory se mohou hádat ještě hodně dlouho. Pozastavme se nad tím, jakou tsunami mediálního zájmu výtvor z dílny Craiga Ventera vzbudil. Nešlo o objev „spadlý z nebes“. Venterův tým už před několika roky vyrobil v laboratoři kompletní genom bakterie. Stejně tak už úspěšně přenesl kompletní genom z jedné „přírodní“ bakterie do druhé. Teď tyto dva počiny, jež samy o sobě žádnou senzaci nevyvolaly, „jenom“ zkompletoval. A rázem si tím vysloužil místo na titulních stranách deníků, „šoty“ v hlavních večerních zprávách na všech televizních kanálech a komentáře na četných rozhlasových stanicích. Dokonce i u nás, kde se sdělovací prostředky o vědu jinak příliš nezajímají,

V čem tkví dráždivá přitažlivost zprávy o bakterii s genomem vyrobeným v laboratoři?

V předchozích studiích Venter jasně naznačil, že právě k tomuto počinu míří, ale výsledkem jeho práce nebylo nic, na co by se dalo ukázat prstem s patřičným mrazením v zádech. V prvním případě to byla úctyhodně dlouhá molekula DNA. Jenže ve srovnání s týdnem před výplatou připadala většině národa směšně krátká. V druhém případě to byla bakterie, která „převlékla kabát“. Jenže co to je vedle politiků a političek, kteří kandidují potřetí nebo počtvrté ve volbách do parlamentu a skoro pokaždé za jinou partaj?

Bakterie se syntetickým genomem je sice jen mikroskopická kulička, ale ukázat se na ni dá. Konečně je tu „cosi hmatatelného“, nad čím můžeme žasnout a zároveň se toho tak trochu bát. Všichni máme v podvědomí pověst o Golemovi, román Frankenstein od Mary Shellyové a dalšími opusy na téma „uměle vytvořený tvor“. Vždycky a všude to skončilo špatně – na ostrově doktora Moreaua, ve firmě R.U.R. a na mnoha dalších místech, kde si lidé hráli na bohy a přitom bosým chodidlem dráždili chřestýše.

V duchu neblahých tradic tušíme, že ani se syntetickou bakterií to nemůže dobře dopadnout. A sdělovací prostředky dělají vše, aby nás v tom utvrdily. Takřka ihned jsme si mohli přečíst, poslechnout nebo shlédnout, co nás čeká a nemine, až se vědcům „syntetický mikrob“ vymkne z rukou. Zároveň často zaznělo v podtextu nebo zcela natvrdo, že by se podobné pokusy měly těm zlotřilým vědátorům jednou pro vždycky zarazit. Vraťme se jen ke dvěma z mnoha nastíněných katastrofických scénářů, abychom si ukázali jejich naivitu.

Scénář první – ono nám to zdrhne! K tomu lze říci jen to, že pěstovaná bakterie je pěkný chcípák, a kdyby zdrhla, bylo by to to poslední, co ve svém bakteriálním brožovaném životě podnikla. Mimo starostlivou péči vědců by zdechla. Fofrem a jednou pro vždycky. Navíc nejsou vědci tak úplně dementní, jak se jeví většině populace. Mnozí z nich sice neumějí zahrát smeč na tenisové síti, prohnat se okreskou na terénní čtyřkolce nebo vyplnit daňové přiznání, ale svou profesi ovládají. V laboratořích pracují i s mikroby, vedle kterých vypadá Venterova „syntetická mrška“ jako stříkací pistole vedle samopalu kalašnikov. Přesto (anebo právě proto) není únik smrtících mikrobů na denním pořádku.

Scénář druhý – někdo si vyrobí syntetickou biologickou zbraň! K tomu lze jen říci: Proboha, proč by to dělal? Příroda je plná mikroskopických zabijáků, které lze pořídit snáze a laciněji. Spolu s Venterem pracovalo na výrobě bakterie se syntetickým genomem dvaadvacet špičkových genetiků. Měli k dispozici to nejlepší vybavení, jaké si lze představit. I tak se několik měsíců drbali na hlavě tváří v tvář skutečnosti, že se bakterie nemnoží. Do genomu s 1,08 milionu písmen genetického kódu se vloudila chybička v jediném písmeni a projekt rázem koketoval s fiaskem. A v neposlední řadě jde o peníze. Pořízení bakterie vyšlo Ventera a spol. na 40 milionů dolarů. Kdo by to chtěl po nich opakovat, když stačí zajet do Indonésie, Austrálie, Vietnamu či Číny a můžete si za zlomek této ceny pořídit bakterii, která přežije skoro všechno, vzdoruje většině běžných antibiotik, šíří se zdárně z člověka na člověka a vyvolává chorobu, která dokáže člověka zabít dřív, než doktoři zjistí, co mu je.

Bakterie se syntetickým genomem se přičiněním týmu Craiga Ventera objevila poprvé, ale problémy, které by snad mohly ze vzniku takových organismů lidstvu jednou nastat, nové rozhodně nejsou. Pereme se s nimi už velmi dlouho a celkem zdárně. Není důvod propadat hrůze z toho, že tentokrát jsme vyrobili něco, co nedokážeme zvládnout. První „syntetické bakterie“ jsou neškodné a i kdyby jejich následnice tak úplně neškodné nebyly, není důvod, proč bychom je neměli zvládnout. Jen se nesmíme chovat jako blbci.

Hezky to řekl slavný horolezec Heinrich Harrer: „Rutina, anebo říkejme tomu zkušenost, představuje veliké nebezpečí, jež hrozí všem výjimečným podnikům. Bez zkušeností se nikdo neobejde. Chci však varovat před rutinou, nedbalostí a lajdáctvím.“

Všechny velké průšvihy, ať jde o havárii v Černobylu nebo na vrtné plošině Deepwater Horizon, nevznikly proto, že bychom se pouštěli do věcí, které jsou objektivně nebezpečné a měly by se zakázat. Tyto průšvihy mají na triku idioti, kteří si připadali natolik geniální, že necítili potřebu dodržovat rozumně stanovená pravidla hry. Prevence budoucích Černobylů a Deepwater Horizonů nespočívá v tom, že zakážeme atomové elektrárny, těžbu ropy v moři nebo tvorbu bakterií se syntetickým genomem. Prevence spočívá v tom, že stanovíme rozumná pravidla a budeme eliminovat blbce, kteří jsou s to propadnout tomu, co Heinrich Harrer velmi výstižně nazval „nebezpečí zkušenosti“.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Advantage Consulting, s.r.o.
Dělník do výroby na 2 směny 12tky za 27000 Kč

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 21 000 - 27 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.