26.9.2022 | Svátek má Andrea


KOSMONAUTIKA: Endeavour STS-118

23.8.2007

Po mnoha obavách vynikající let

V úterý večer jsem sledoval v televizi NASA přistání Endeavouru. Proběhlo naprosto vzorově, jako kdyby před tím žádné obavy neexistovaly. Stroj dosedl v 18.32 hodin našeho času na letiště Kennedyho kosmického střediska na Floridě, tam, kde ho všichni nejraději vidí.

Napsal jsem pro MfD dopředu komentář, ale podvečer mi z redakce mailovali, že zahraničářům vzali jednu stránku, aby bylo dost na domácí zpravodajství – parlament konečně schválil balík reforem Topolánkovy vlády. Takové maléry se stávají, to není nic nového. Tady těch pár řádek je:

V pořadí 119. let raketoplánů a 20. let Endevouru skončil. Třebaže se v jeho průběhu vynořila spousta obav o osud stroje a jeho posádky, expedice skončila dobře. A lze říct, že patří mezi nejlepší, jeho posádka udělala o něco víc práce než se původně počítalo.

Úplně nový stroj

Endeavour byl naposled ve vesmíru koncem roku 2002. Od té doby procházel modernizací – udělali na něm na 200 úprav. „Je to úplně nový raketoplán,“ pochvaloval si ředitel výprav těchto strojů Wayne Hall z NASA. Nesmíme zapomenout, že raketoplány jsou nejsložitější stroje, jaké kdy člověk postavil.
Původně měl letět 7. srpna. Ale technici zjistili drobnou netěsnost. Našli ji rychle a raketoplán mohl startoval už druhý den.
Mimochodem – taková zpoždění nejsou v kosmonautice ničím obvyklým. A pokud se týká raketoplánů, pouze 40 procent jich vyrazilo do vesmíru podle původního plánu.

Ať raději nic neopravují!

Po havárii Columbie, které prorazil kus pěnové izolace ochranný plášť křídla, a proto se stroj během přistávání rozpadl, nyní všichni důkladně prohlížejí povrch každého plavidla. Doslova se to stalo mánií. Posádka je na to vybavena – nástavcem kanadské ruky s kamerou může kontrolovat i obtížně dostupné plochy.
Prohlídka druhý den po startu nic neukázala. Až těsně před spojením se stanicí ISS, kdy se kontroloval celý plášť Endeavouru, přišli na to, že na zádi spodní strany stroje zeje otvor o velikosti devět krát pět centimetrů. V 56. sekundě po startu tam narazil kousek pěnové izolace. A pátý den při cíleném průzkumu zjišťovali skutečný rozsah škody. Stav nebyl tragický – dlaždice nebyla proražena úplně, ale asi ze tří čtvrtin.
Neměli by kosmonauti tuhle dírku zacelit? K takovým opravám jsou vycvičeni i vybaveni. Během návratu atmosférou tam stoupne teplota asi na 1000 stupňů, nikoliv na 1800 jako na křídlech, což bylo kritické u Columbie. Trvalo několik dnů, než houstonské velitelství rozhodlo. V laboratořích situaci modelovali a dospěli k závěru, že by se nic nemělo stát – pokud by dlaždice přece jenom prohořela, plamen zasáhne hliníkový plášť, který by nanejvýš deformoval.
Kosmonauti dostali příkaz, aby nic neopravovali. Navíc by mohli sami při této činnosti některá místa i poškodit. Ostatně dlaždice odpadávají takřka při každé výpravě raketoplánu – hned při první v roce 1981 jich ztratila Columbia 16 a dalších 148 bylo poškozeno.

Elektřina ze slunečních panelů

Posádka přivezla na Mezinárodní kosmickou stanici spoustu věcí. Předně to byl nový gyroskop, který namontovali místo porouchaného. Dále nosník udržující sluneční baterie ve správném odstupu. A také 2200 kilogramů zásob, které byly v modulu Spacehab, odkud je museli vynést.
Při generálce namontovali na Endeavour zařízení umožňující během spojení s ISS čerpat energii z jejich solárních panelů. Tím se značně prodlužuje doba pobytu raketoplánu na oběžné dráze. Proto bylo ještě před startem rozhodnuto, že když se tato dodávka energie osvědčí, zůstane stroj ve vesmíru o tři dny déle.
Nicméně podle předpovědi meteorologů měl hurikán Dean ohrozit texaský Houston, kde sídlí řídící středisko letu, a proto bylo rozhodnuto expedici zkrátit o jeden den. Naštěstí se prognóza nevyplnila.

Někdy chybí souvislosti

Zprávy tiskových agentur, které přejímají i redakce našich deníků, bývají zestručněné a někdy v nich nejsou zřetelné všechny souvislosti. Proto se liší od oficiálních informací NASA, které jsou podrobnější a samozřejmě naprosto přesné. To se bohužel stává a stávat bude i nadále. Redaktoři, které obvykle tísní čas a kosmonautice nerozumějí, protože jsou zaměřeni na zahraničněpolitické události, nemohou na tyhle rozdíly přijít. I to je daň naší uspěchané době.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz