„Rudým číslem na mne září sedmička v mém kalendáři!“ pěl komunistický veršotepec J.V. Svoboda, aby oslavil výročí bolševické revoluce, řečené říjnové, i když byla v listopadu a vedl ji terorista a vrah Lenin, který se jmenoval Uljanov. Tohoto sto padesát centimetrů mrňavého zmetka dopravila německá rozvědka tajně do Ruska, aby tam vyvolal revoluci, a Němci se tak zbavili ruské armády na frontě. Bylo to poprvé a nikoliv naposledy, kdy Německo, teď mne nenapadá slušný výraz, řekněme zkazilo svět.

Banda hrdlořezů hrdinně obsadila prázdný Zimní palác, který hlídala jen ženská strážní jednotka. Do toho picla z doku Aurora, křižník-hrdina. Díky tomu, že bolševici potřebovali nové ikony, kterým se lidé budou klanět, Aurora (postavená v roce 1900) zůstala zachovaná asi jako jediný křižník z první světové války na světě. Ať byla její dějinná úloha jakákoliv, technická památka to bezesporu je a bylo by škoda ji nezachovat. Prošla dvěmi generálními opravami, v letech 1984-1987 jí byla odříznuta část trupu pod čárou ponoru a podle dobovývh výkresů byla postavena nová. Při poslední generálce v letech 2014-2016 byla loď vrácená do stavu ruského námořnictva a uvedená do plně prvozuschopného stavu. Za to, že posloužil bolševické propagandě, rozhodně tento křižník nemůže.

Sedmým listopadem začínal u nás „měsíc zostřeného přátelství“, který naštěstí nikdo nepostrádá. V televizi se dávaly jen sovětské filmy a inscenace a staří komunisté plácali hovadiny o říši zla: „V Rusku, tam je dobře braši, tam si vaří z medu kaši!“ Po konci této hrůzy už byly vánoce, kdy zase zápasil děda Mráz s naším Ježíškem. U nás ve škole díky rozumným učitelům vítězil Ježíšek. Chudák to má ale těžké, dnes pro změnu uráží muslimy...

Jedním ze symbolů sovětského Ruska byl i ledoborec Lenin, který byl postaven v roce 1957. Byl prezentován jako důkaz sovětského mírového využití atomu. Francouzská společnost Heller ho dokonce dělala jako slepovací model. Operační služba této lodi byla doprovázena technickými problémy včetně několika, které souvisely s reaktory. Na lodi se díky tomu vystřídaly tři různé typy reaktorů. O jaderných nehodách na této lodi se svět dozvěděl až po pádu Sovětského svazu. Havárie se řešily typicky rusky: reaktory se prostě hodily do vody. Nedávno byl v televizi dokument o Murmansku na Dálném východě, kde je šrotiště ruského válečného námořnictva. Tam mezi rozpadajícími se jadernými ponorkami hnil od roku 1989 i ledoborec Lenin. Na toto místo byli novináři spolu s vědci vysláni mezinárodní organizací pro jadernou bezpečnost, protože družice zaznamenaly v těchto místech zvýšenou radiaci. Vědci s hrůzou zjistili, že se nikdo nenamáhal z vyřazených jaderných ponorek vyndat palivo! Mezi tunami tohoto jaderného šrotu našli také totálně zrezavělý mírový symbol. Ještě větším překvapením pro vědce bylo, že loď svítila a běžely na ní elektrické generátory, i když byla totálně zrezavělá a rozpadající se. Na palubě je uvítal pološílený poslední kapitán tohoto ledoborce. Uvedl je do svého kapitánského apartmá, kde všemu vévodil portrét Lenina. Prohlásil, že je připraven kdykoliv vyplout, když to budou soudruzi potřebovat, že je loď v perfektním stavu. Do toho šly záběry skutečnosti: chybějící zábradlí, rozpadlé schody, vše totálně zrezavělé. Ovšem jaderný reaktor byl funkční a i když dozimetry vědců se mohly zbláznit, zůstali na lodi s tímto stařičkým šílencem a natočili opravdu zajímavý dokument. Nevím, jestli tento dokument nebo něco jiného mělo vliv na to, že se našla skupina pošetilců a po smrti onoho kapitána ledoborec v roce 2005 koupila a komplet ho zrenovovala k muzejním účelům. Je dobře, že se loď zachovala, je to také kus námořní historie.

To byl jen malý exkurs do historie celkem nedávné, která našim dětem naštěstí nic neříká. Před několika týdny měl nedožité osmdesátiny pan prezident Havel. Prezident, kterého nám záviděl celý svět. Ty další, kteří přišli po něm, když je vůbec někdo zaregistruje, tak nám je škodolibě přeje. V den výročí státní vdova se slzou v oku lkala o Vašíkovi a o tom, co měl rád a jak se milovali. Dojemné, inu je to hérečka. Hérečka musí umět na povel vytáhnout slzu. Havlem milovaná chalupa na Hrádečku chátrá, protože tam není hérečka ve světle reflektorů. Kdyby se sousedi, kteří měli pana presidenta opravdu rádi, o chalupu nestarali, dávno by spadla. I když státní vdova kdysi prohlásila, že její nejmilejší kamarádkou je příklepová vrtačka. Tomu jsem se tenkrát opravdu od srdce nasmál. Už vidím, jak jde se svými nejlepšími kamarádkami Ivanou Trumpovou a vrtačkou na nákupy po Páté Avenue v New Yorku!

Už se těším na to, jak bude Amálka pomáhat s pečením cukroví, na vůni v domě, na rum (rumíček lékařský), který kamarád Vlček nepije, ale já ano... no prostě na Vánoce!