SPOLEČNOST: Proč jsme tak zezelenali?
Organizace typu Greenpeace, Děti Země, Arnika a další by byly možná už dávno zapomenuty, kdyby se zelené myšlenky nechopila část podnikatelské lobby. Ta brzy pochopila, že s využitím mediální masáže je to snadná cesta jak vytáhnout slušné státní peníze z kapes poplatníků a vlád. Pokrok analytické chemie umožnil najít molekulu čehokoliv prakticky kdekoliv, a tak nás děsí, co všechno jíme v chlebu, vejcích, mase. Naši předkové to jedli také a žili si klidně, protože o tom nevěděli. Odmítám kupovat dražší biopotraviny a to vše zelené, co nám všudypřítomný marketing vnucuje. Když je polévka v sáčku bez glutamátu, jdu o regál dál, protože si chci pochutnat. Ta různá E-čka v potravinách mi nevadí, protože bez nich by se potraviny dříve zkazily a hemžily by se plísněmi a toxiny z mikroflóry. Media v nás pěstují fobii z chemie a redaktoři jsou tak nevzdělaní (nebo líní si něco zjišťovat), že prezentují zprávy typu "z havarovaného kamionu se na silnici vysypal toxický síran amonný", ačkoliv téhož jako hnojiva rozpráší zemědělci na pole stovky tun ročně. Kdekdo mi nabízí zelený počítač, vodou rozpustné barvy či prací prášky. Já ale chci, aby můj počítač byl především rychlý s velkou pamětí, vzpomínám, jak dobře praly prací prášky s fosfáty, a dávám přednost kvalitnějším barvám s organickými rozpouštědly. Líbila se mi více louka posetá květy než fotovoltaickými panely nebo větrníky. Jsem nenormální? Chci mít svobodu rozhodnout o tom, v které místnosti budu svítit drahými, ale úspornými výbojkami a v které klasickými žárovkami. Chci chránit přírodu a zbytečně jí neubližovat, ale současně mít i právo jí kousek zničit, když je to ve prospěch zájmu větší skupiny lidí. Vždyť také pokrytecky chráníme jedny živočichy a druhé zabíjíme jako potravu. Vždy, když člověk získal pocit, že umí přírodu regulovat (tedy i chránit), to nedopadlo dobře. Pěstování obnovitelných pohonných hmot na polích nepříjemně rozhoupalo světové ceny potravin, vize viny člověka za současný oteplovací klimatický výkyv vede ke kšeftování s prodejem odpustků oxidu uhličitého, který se stal hlavním kacířem této nové církve. A to všichni stejně vědí, že z dlouhodobého hlediska přijde jedna z dalších dob ledových.
Proč se nezveřejňují celkové náklady na ochranu životního prostředí? Dokonce náklady na zbrojení jsou v demokracii publikovány, ale kolik vynakládáme z našich daní (kapes) na celkovou ochranu životního prostředí, se nedozvíme. Mám na mysli náklady včetně těch, které zdražují každý výrobek, každou novou stavbu. Zřejmě by to demoralizovalo "zelené úsilí" a lidé a snad i část politiků by tak snadno nekývali na to, že budeme chránit to či ono. Honit se za ziskem není možná morální, ale důsledně se ptát, co kolik stojí a za co vynakládáme prostředky, je naopak zodpovědné. Žijeme tady a teď a nedovedu si představit nic důležitějšího než klidný a šťastný život dnešních generací. Vize udržitelného rozvoje a problémy lidstva za sto nebo tisíc let na tom nemohou nic změnit. Jistě, budoucí generace budou mít své problémy a jistě je budou umět řešit, tak jako my umíme řešit ty, které jsme zdědili od svých předků.
