Písemná komunikace byla před pár lety jednoduchá. Napsali jste dopis, přečetli jej kvůli pravopisným chybám a pro kontrolu formulací. Dali do obálky, zalepili a vhodili do poštovní schránky. Pošta jej doručila. Po skončení komunistické éry dopis díky listovnímu tajemství také s vysokou pravděpodobností četl jen adresát. Zřídkakdy se vám přihodilo, že jste dopis určený někomu jinému vložili do obálky se špatnou adresou.

Nástup technologií nám tenhle proces zjednodušil. Nejenže píšeme na počítači, ale posíláme e-maily a hlavně esemesky. Je to úžasně pohodlné, praktické a rychlé. Má to bohužel také pár úskalí. Nebudu teď mluvit o redukci jazyka na pár slov doplňovaných akronymy a piktogramy. Kdybych chtěl hodně zjednodušovat, můžete s vysokou pravděpodobností počítat s tím, že co napíšete a pošlete tímto způsobem, může číst prakticky kdokoli. Někdy si za to můžete sami. Emocionální, zamilované nebo vulgární esemesky zaslané ve chvíli zkratu na jiný mobil se občas objevují i na stránkách bulváru. Přehmat při odesílání odpovědi na e-mail vedoucí místo na jednu konkrétní adresu na všechny adresy v kopii přináší zajímavé a rozhodně nežádané reakce. Rychlé vyklepání odpovědi ve stavu těžkého naštvání a okamžité odeslání bez korekce vám také mnoho přátel neudělá. Rozhodně se dá říci, že čas na hašení podobných požárů mnohonásobně převyšuje dobu věnovanou psaní zprávy. Tím ovšem rizika zdaleka nekončí. Při sebevětší opatrnosti a rozvaze neexistuje jistota, že zprávu čte jen zamýšlený adresát. Společností, kterým byla zabavena soudem veškerá e-mailová korespondence a využita proti nim v soudním sporu, přibývá. Firmy se brání tím, že citlivá korespondence je právně chráněná a odesílaná jako komunikace mezi právníkem a vámi. U soudu pak takový důkaz nelze použít, ale neautorizovanému čtení a následnému publikování se neubráníte.

Tytéž technologie, které nám tak usnadňují komunikaci, dokážou nejen zpřístupnit a odhalit vaši „soukromou“ poštu, umí dokonce najít její stopy, přestože jste si mysleli, že jste citlivý e-mail smazali. E-mailové stopy nemizí jako stopy v písku. Pár soudních rozhodnutí proti těm, kteří četli zprávy ve vašem mobilu nebo na počítači už padlo, ale ekvivalent listovního tajemství je stále iluzí. Navíc napáchaná škoda nemizí. Nezbývá než respektovat i v elektronické komunikaci přísloví „dvakrát měř, jednou řež“. Možná přidat i trochu paranoidního přemýšlení, co by se stalo, kdyby...

Euro 13/2008