Před 80 lety - 1.5.1926 byl v časopise Zlín uveřejněn dopis, kterým Tomáš Baťa věnoval částku 1 milionu Kč na založení nemocnice. Doslova se v něm píše:

"Vzpomínám raněných hrdinů naší práce a věnuji Kč 1,000.000 - ku založení nemocnice, která by hájila zdraví nás všech."

Pro Tomáše Baťu je typické, že si k tomuto aktu vybral právě Svátek práce. T. Baťa byl znám jako velmi pracovitý člověk, dnes by se řeklo workoholik. Na pamětní gramofonové desce "Nebojme se budoucnosti" vydané u příležitosti jeho tragické smrti je jedním z motivů Píseň práce. Tato deska, v digitální podobě, je přístupná na www.inzlin.cz/bata.
T. Baťa považoval 1. máj za oslavu práce, a proto byl tento svátek ve Zlíně patřičně oslavován. V dobovém tisku se můžeme dočíst kde budou seřadiště průvodů a následujících 14 dnů po oslavách se v novinách objevovaly články s hodnocením prvomájových. Od té doby nikdy nedosáhly prvomájové oslavy ve Zlíně takových rozměrů a pozornosti jako za první republiky.
Věnovací dopis 1 milionu je Baťovou oslavou Svátku práce.
Tyto peníze pak byly použity při budování nemocnice v roce 1927, celkové náklady na stavbu nemocnice byly 7 milionů Kč.

O 10 let později - 17.5.1936 vychází v časopise Zlín článek s názvem "Nová zlínská nemocnice v mrakodrapu" z něhož cituji:
"V nejbližší době bude přikročeno ke stavbě nové desetipatrové budovy nemocnice, která bude stát nad Sociálním ústavem, v zahradní čtvrti Letná. Dosavadní nemocnice bude přeměněna v sanatorium. V nemocnici bude v sedmi patrech 450 nemocničních pokojů. Přídavný projekt plánu mrakodrapu pro sociální, zdravotní, ambulantní oddělení, laboratoře a operační sály. Desáté patro je rezervováno pro kuchyně, prádelny a boční místnosti. Nová nemocnice má být dána veřejnosti koncem letošního roku. Bude to jedna z nejmodernějších nemocnic v naší republice. Na tomto projektu spolupracuje prof. architekt ing. Uklein z Prahy, Dr. Albert a arch.ing. Gahura."

Ředitel nemocnice MUDr. B. Albert si uvědomil, že Baťova nemocnice, původně určená pro 20 tisíc obyvatel, už nedostačuje (v roce 1936 měl Zlín 40 tisíc obyvatel). Proto s předstihem, ve spolupráci s primářským a stavebním oddělením, začal plánovat nový Dům zdraví.
J.A. Baťa v článku o Baťově domu zdraví "Zdravotní generálka, aneb účel Domu zdraví" přirovnal nový zdravotní ústav k "jakési opravně, kam se člověk přihlásí, lékaři jej vyšetří a tím se předejde případné nemoci. To je také důvod, proč se s tak vysokým nákladem Dům zdraví buduje".

V tisku se objevuje polemika s názvem "Nemocnice", která se k novému projektu vázala.
J.A.Baťa a ředitel MUDr. B.Albert byli proti názvu "nemocnice", prosazovali označení "zdravotnice". Svůj názor vysvětlovali tím, že v nemocnici se léčí lidé nemocní, kdežto v moderním ústavu budou vyšetřování lidé zdraví a veškerá jeho činnost bude zaměřena na prevenci. Později dostal přednost název Baťův dům zdraví po vzoru americké Mayo Clinic v Rochesteru.

Je neuvěřitelné, jak tento projekt, hlavně svou preventivní složkou, předběhl dobu. Důraz totiž kladl více na prevenci než na kurativu. Tento záměr vycházel i z podkladů MUDr. Vojtěcha Tolara, který se v té době vrátil ze své studijní cesty z USA. V Lékařských listech 1936 tehdy publikoval své poznatky ze stáže. Použil i údaje amerických pojišťoven, které měly spočítáno, že jeden dolar věnovaný na prevenci se vrátí dvěma dolary ušetřených na pojistném.

Při pohledu na současné zdravotnictví se neubráním myšlence, že od těchto dynamických vizionářů a dokonalých organizátorů, bychom se mohli lecčemu naučit. Platí to i pro současnou politiku ministerstva zdravotnictví, v níž nyní probíhající boj o zdravotnictví připomíná spíše boj dobra se zlem, zatímco samotný pacient se vytrácí.
Je více než vhodné připomenout si památný graf z roku 1936. MUDr. Albert tehdy kreslí svůj "slavný" graf systému organizace práce, v němž centrem veškerého dění je pacient - klient.toto heslo se mělo znovu stát aktuální.


Jaký byl další osud "Baťova domu zdraví"?
Průzkumné vrty v oblasti Letné odhalily špatné podloží, proto dr. Albert s architekty Ukleinem a Gahurou začali pracovat na novém generelu nemocnice, a to i ve válečném období. Je znám projekt z roku 1944. V roce 1945 MUDr. B. Albert ze Zlína nuceně odchází a k uskutečnění projektu tak, bohužel, nikdy nedošlo.

Jen malou připomínku na závěr. Baťova nemocnice od svého počátku až do roku 1945, byla vždy nemocnicí soukromou a akciovou společností






Fotografie:
1. Model plánovaného Baťova domu zdraví
2. Graf systému organizace zdravotnictví ve Zlíne "Centrem veškerého dění musí býti pacient-klient"/autor:dr. B.Albert 1936/