Minulý týden předvedl Apple dvojici svých chytrých telefonů iPhone 6 a iPhone 6+. Byla to v technosvětě událost číslo jedna - a konkurence aby vzteky okusovala podložky pod myš. Její chytré telefony jsou chytřejší a hezčí a víc toho dovedou než iPhony, a přesto se uvedení Samsungu Galaxy nevyhrabe z ghetta technických médií, kdežto iPhony jsou jev takříkajíc společenský. Se vším, co mají v sobě, dávno přišli jiní a naopak nemají leccos, co konkurenční produkty mají. A stejně je to událost a prodeje trhají rekordy.

Jejich charisma je samozřejmě do velké míry dědictvím minulosti. Harrison Ford je taky už dědek dvaasedmdesátiletý, jistě ho musejí na záda neosedlaného koně tahat kladkostrojem a ten kůň aby byl vycpaný a na kolečkách, přesto je to hvězda akčních filmů a superman a idol. Nicméně i ty zastaralé a za konkurencí kulhající iPhony přinesly cosi nového, co možná zapadne, ale možná se ujme a pak to postrčí životní praxi o jeden dílek jinam. Neříkám, že kupředu, ale jinam. A právě tato schopnost obdařila Apple jeho charismatem. Ty nové telefony totiž mohou fungovat i jako bezkontaktní platební zařízení. Ještě hodně vody uteče, než to půjde i ve vaší samoobsluze na rohu, ale princip je na světě. Dovolí to něco, co se jmenuje NFC (konkurence to má dávno), ale Apple to zkombinoval s identifikací pomocí papilárních čar palce. Ve výsledku ten přístroj, pokud ho držíte v ruce, ví, že jste to vy, a to ostatní už udělá sám: ví, kolik peněz máte na kontě, ví, kolik máte zaplatit, a zařídí, aby penízky přetekly z jedné škatulky do druhé.

Problém s identifikací je u zdroje nejedné nesnáze a řeší se od nepaměti. Důležitým identifikačním prvkem je podpis. Zavedli ho na listiny poté, kdy přestala fungovat jiná identifikační technologie, totiž pečeť anebo razítko. Podpis je spolehlivý identifikátor civilizace, založené na papírové komunikaci. Amusím se smát, když se podepisuji elektronickým perem na displej čtečky, kterou mi strčí pod nos poslíček neboli messenger čili mesík. To je setkání či průnik civilizačních okruhů, jeden dosahuje z minulosti, druhý přesahuje z budoucnosti.

Kompromisem obého je heslo, řetězec písmen, případně číslic a znaků. Posledně jsem tu psal o patálii s hesly v souvislosti s hanbatými fotkami rozjívených hereček. S otiskem palce se vrací cosi jako pečeť, eventuálně razítko používané od nepaměti v čínské kultuře. Je to pečeť, s níž se rodíme. Provází nás celý život a nikdy ji nebudeme muset hledat. Ustavičně zanecháváme za sebou stopu, jak vědí zločinci, což má příznivý vliv na průmysl rukavičkářský. Teď jde o to, aby se technosvět této pečeti otevřel a uvolnil cestu ke komunikaci. Ty nové iPhony k tomu napomáhají.

Teď mě napadá, jakou technologii asi používá Všemohoucí, když komunikuje s námi, svými ovečkami...

LN, 15.9.2014