Možná že jsem se přeslechl, když jsem v pondělí 27. 5. na ČT zahlédl šot z oslav u památníku našich parašutistů, kteří „nespáchali atentát“, jak se po celou dobu komunismu a dlouho po 90. letech tvrdilo, ale uskutečnili plánovanou diverzní akci na odstranění muže, který plánoval se vší vážností likvidaci českého národa, část původních obyvatel vyvraždit a část převychovat během jednoho desetiletí na méně kvalitní obyvatelstvo části Třetí říše, zvané Böhmen und Mähren. Mimochodem, Adolf Hitler tvrdil, že podle rasových průzkumů, které nechal udělat, jsou sice Češi více Germáni než sudetští Němci, ale že jich pogermánštění bude trvat asi tak 200 let. Viz kniha „Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941–1944“.
Památník, stojící přibližně v místě, kde byl proveden útok na mercedes s Heydrichem je vztyčen na místě, které je prakticky pěšky nepřístupné. A ten, kdo přesně neví, o co vlastně jde, nechápe, proč se nějací tři chlapi z vršku rezavého sloupu pokouší o bungee jumping. Že to jsou českoslovenští parašutisté z Anglie, příslušníci naší armády, a proč tam ten sloup vlastně stojí, dneska už neví většina našich obyvatel do 40 let.
Poněkud mne nadzvedlo, mohl jsem se přeslechnout, ale dvě další osoby mi to potvrdily, že to tak také slyšely, že jedna dáma, potomek jednoho z parašutistů pravila, že je to „jediná možnost, jak vzpomenout na tyto hrdiny“. Namíchla mne ta „jediná možnost“, jak vzpomenout na jeden ze základních dějů našich moderních dějin je dojít se poklonit k památníku. Který je z hlediska informačního prakticky impotentní, protože musíte dojít až k němu, abyste si přečetli poněkud nezáživnou tabulku, o co se jedná. Vím, že iniciátorům postaveni toho památníku to dalo velkou práci, aby jim to „úřady“ a různí majitelé schvalovacích razítek povolili, ale to, že na sloupu není ani československá vlajka ani z dálky viditelné datum, je typickým místním zvykem, protože co kdyby se to někomu (dříve z Berlína, pak z Moskvy, dnes Bruselu a už zase z Berlína) nelíbilo. Viz šílená akce pomatenců aktivistů, lezoucích novému panstvu do zadnice s památníkem sovětského maršála Koněva. Můj otec jako jeden z účastníků Pražského povstání (za ilegální Ústřední radu odborů zajišťoval zásobování) mi stejně jako další účastníci Pražského povstání potvrdili, že Němci se přestali pokoušet rozstřílet Prahu a dobýt ji, případně se v ní opevnit teprve v okamžiku, když vedení Pražského povstání a velitel německých vojsk generál Rudolf Toussaint obdrželi ověřenou zprávu, že Koněvovy tanky jsou v Krušných horách a míří na Prahu. Viz . předem domluvená akce US army a německých vyjednavačů, uskutečněná v období mezi 7. a 8. květnem 1945 na území Čech, s cílem doručit informaci o kapitulaci německých ozbrojených sil polnímu maršálu Ferdinandu Schörnerovi, veliteli německé skupiny armád „Střed“ (Heeresgruppe Mitte). Mimochodem, v 50. letech se ve věznici v Leopoldově setkali jak velitel Pražského povstání generál Kutlvašr, tak generál Wehrmachtu Toussaint, dále komunista Gustáv Husák a ministr vnitra Slovenského štátu Šaňo Mach. Já jsem tam jezdil na návštěvy za svým otcem, který byl za protektorátu členem odbojové skupiny Předvoj.
Doba je pohnutá. Amerikou a Evropou zmítá politická a ekonomická krize, Putin odpověděl na pokus Ukrajiny za pomoci administrativy USA (a nedávno Bidenem vyhozené Victorie Nulandové), být součástí Západu, válkou. Dnes už je problém Ukrajina skoro „pasé“ a média jsou už „úplně mimo mísu“. A hokejové zlato (i já se z něj raduji) vymazalo ze zpráv i z hlav všechno další.

Nejdůležitější je to, že se český národ (+ noví imigranti, kteří budou v další generaci novými Čechy), stává z hlediska historie díky našemu školství a mediím naprosto historicky negramotnými. V dějepisu a médiích se první polovina 20. století promítne většinou adorací Masaryka, pomlouváním Beneše, a tvrzením o tom, jak všichni Češi za války kolaborovali, přičemž se zapomíná na 320 000 mrtvých Čechoslováků zavražděných německými nacisty. A předstírá se, že zabití Heydricha byla jen taková politicky výstřední věc. A zatajuje se, že to byla i příprava na osvobození většiny území českých zemí vlastními silami – silami povstalců. Mimochodem komunisté po roce 48, za radostného přitakávání zpoza německých hranic a z Moskvy, vykládali, že Pražském povstání bylo bezvýznamné, že v květnu 45 padlo pouhých 1700 povstalců, ovšem jak ukázalo zkoumání dokumentů po roce 90 ve skutečnosti padlo v Pražském povstání více než 3000 lidí .U nás ostatně vždycky najdeme, stejně tak jako třeba v Rakousku či ve Francii, dostatek šmejdů, kteří se baví a živí pomluvami vlastního národa. Pro porovnání: v Praze ve dnech čtvrtého až devátého května bojovalo na straně povstalců více než 30 000 lidí a dalších téměř 100 000 lidí stavělo barikády. Zato si z televize všichni pamatují 100 tisíckrát opakovanou informaci, jak Francouzi provedli úžasné Pařížské povstání. Ale nikde se nedozvíte, že na barikádách v Paříži bojovalo pouze okolo 16 000 mužů, z nichž 1500 padlo, a proti nim stála německá armáda v počtu 20 000 lidí. V okamžiku Pražského povstání bylo na území protektorátu Böhmen und Mähren více než 1 200 000 ozbrojených německých vojáků, členů SS, členů Hitlerjugend a dalších.
Vážení páni učitelé dějepisu na školách základních a středních i vysokých, doporučuji vám, abyste místo vykládání vykastrované historie nastudovali nejprve jakožto vzdělanci, než začnete vykládat něco o druhé světové válce a protektorátu a Heydrichovi, nastudovali všechny tři díly práce Vojtěcha Šustka zvané „Atentát na Richarda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava“ . A modlím se, aby si alespoň někdo z komentátorů a publicistů našich médií tuto knihu přečetl a neopakoval tak protektorátní a komunistické lži o Češích a tehdejším protektorátu. Viz šílený seriál v ČT „My občané protektorátu“.
A ti, co nemají tolik času a schopností na studium archiválií od pana Šustka, těm bych rád doporučil svoji knihu „Mauthausen – Ďábel v líbezné krajině“, vydané nakladatelstvím v edici Cosmopolis v Gradě. To je kniha, jejímž hlavním motivem jsou události kolem atentátu na Heydricha, a hlavně se zde píše o tom, co se dělo předtím a co se dělo potom. Se speciálním zaměřením na KT Mauthausen, kde byli bestiálně popraveni spolupracovníci a pomocníci skupiny Anthropoid 24.října 1942 a později další 26. ledna 1943. Knihu jsem psal tak, aby i nehistorik pochopil, proč to byl právě Mauthausen, kde byli tito hrdinové povražděni, ale i proč poslední transport smrti z českých zemí – přesněji z Brna – skončil v Mauthausenu. A také, že na příkaz zástupce brněnského velitele gestapa sudetského Němce SS Sturmbannführera Krause byli v dubnu 1945 všichni vězni z transportu povražděni. ( (V Brně sloužilo za války celkem 800 členů gestapa, z velké části moravských Němců.) Mimochodem se také dozvíte, jak to bylo s oním brněnskými „ pochodem smrti“ iniciovaným hlupáky a brněnskými obdivovateli nacismu.
Pravda o historii výkřiků o tom jak „nikdy nezapomeneme „, svědčí většinou to, že lidé zapomenou dřív, než déšť omyje písmo z památníků. Vše souvisí se vším a taky i tehdejší události se promítají do našich dnešních dní. Ale ne všichni zapomínají.

I letos na podzim bude v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha dne 26. 10. 2024 od 10 hodin sloužena zádušní mše, při které budou tradičně čtena jména všech 294 zavražděných členů rodin parašutistů a jejich pomocníků, obětí nacistické odplaty. Jste srdečně zváni a nemusíte být věřící katolíci.
Tradice toho, kdy běžně po roce 1990 jezdili naši školáci na prohlídku Mauthausenu byla poněkud přerušena jak covidem, tak energetickou krizí. Ale myslím, že by mělo vedení škol na tuto tradici navázat. Stačí se ozvat na adresu organizátora těchto akcí na: Janik@seznam.cz.

Než se ale vydáte na cestu do Mauthausenu anebo na onu zádušní mši, doporučuji vám přečíst si knížku o Mauthausenu. Ten samotný akt likvidace Heydricha , muže, který plánoval zničit Čechy jako národ, je jen jedna z důležitých faktů popsaná v knize. Pokud totiž nevíte, co bylo v té době předtím a co bylo potom, až do osvobození koncentračního tábora, nevíte vlastně nic. A to je to, co by si dnes už zase přáli mnozí, jak geniálně popsal už George Orwell v knize 1984: „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“

Učte se myslet sami! Nebo za vás budou myslet a jiní. Jak řekl v Bibli Ježíš v „kázání na hoře“. Matt 7: 15 "Dejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčí kůži, ale uvnitř jsou to draví vlci.