Nadešel čas nalít si čistého vína – dokud je ještě smíme pít. Je jím tento objev:

Ten, kdo lidi netoužící po islamizaci Evropy šmahem častuje přídomky „xenofobové“ (extrémisté, náckové, fašouni, hnědý sliz atd.), dává logicky a automaticky najevo, že po islamizaci touží. Je tudíž na něm vysvětlit nám ostatním proč. Pro účely snadného rozlišení říkejme těm prvním „islamofobové“, těm druhým „islamofilové“. Nechme islamofoby na chvíli stranou, napsalo se toho o nich dost, abychom všichni věděli, jakým jsou pro nás všechny nebezpečím a jak „vedle nich normální člověk nebude moci žít“. Věnujme pro změnu pozornost islamofilům. A klaďme jim relevantní otázky.

Jaký pokrok ve vědě a technologii od islámu očekáváte? Jaké geniální zlepšováky ekonomické a ekologické v islámu nacházíte? Co si představujete, že nám islám může nabídnout ke zlaskavění lidských vztahů, zkvalitnění politického systému, vytříbení sociální spravedlnosti, zabezpečení občanské svobody? Jak nám zefektivní infrastrukturu, školství, zdravotnictví? Jak nám zkrášlí estetiku architektury, urbanistiky, designu, oblékání, vizuálních umění? Jaké romány, básně, dramata, filozofické traktáty nám nabídne? Jaké opery, symfonie, tance? Která islámská země by nám mohla být vzorem, od něhož bychom se mohli něco naučit? Buďte té lásky, sluníčka islamofilní, začněte nám to podrobně a s pokrokovým nadšením vypočítávat. Do té doby nemáte právo chtít po islamofobech, aby vám vypočítávali důvody, proč po islámu netouží, neboť je tak jako tak nebudete slyšet. Hrách už není tak levná komodita, aby se na zeď házel po tunách.

Islamofilové se vyskytují ve dvou kategoriích:

Ti vědomí, přesvědčení a nezměnitelní, kteří naši civilizaci a kulturu pokládají za největší zlo planety a nenávidí ji tak, že jsou k jejímu zničení ochotni se spojit s kýmkoli, kdo jim k tomu pomůže, protože jejich nenávist k nám je silnější než láska k čemukoli jinému, včetně sebe samých. Říkejme jim islamofilové aktivní. Smyslem všeho jejich konání je nám všem vládnout, jakýmkoli systémem, za jakýchkoli okolností. Nad těmi se zde zamýšlet nemusíme, není nad čím, kromě toho, zda a jak před nimi jednoho dne ubráníme holý život.

Jsou však mezi nimi tací, kteří po islamizaci touží nevědomky, z neinformovanosti, mentální pohodlnosti, bez velkého přemýšlení nad důvody svého přání a domýšlení jeho následků, ze setrvačné loajality k abstraktním všelidským právům, humanistickým a osvícenským idejím a pomyslným „našim hodnotám“, z bezmezné lásky k bližnímu či potřeby patřit k určité skupině stejně cítící, spíš než myslící. Těm říkejme islamofilové pasivní. Vnímají se jako aktivní liberálové, demokraté a hrdinové statečně hájící několik vybraných hodnot, které pokládají za pilíře naší civilizace a na jejichž vrcholu se skví absolutní tolerance ke všemu, včetně toho, co jim nezastřeně slibuje smrt. Patří k nim hodně ex-marxistů a neo-marxistů, progresistů, reformátorů, revolucionářů a světaspasitelů, ale i náboženských naivistů křesťanských a dokonce i židovských, kterým jde o krk nejvíc a kteří potvrzují přísloví, že když už se Žid vyvede jako blb, předčí všechny ostatní.

Vyznačují se vesměs sveřepou ignorancí islámského práva, praktik, historie, současných událostí, faktů, trendů a statistik. Ne nevinnou nevědomostí, nýbrž záměrným a pracným přehlížením, odmítáním, vymazáváním, vymýšlením protiargumentů a číháním na chyby či nepřesnosti, zbrklé výroky a charakterové vady islamofobů, skutečné či vymyšlené. Stačí jim jednou někomu nasadit psí či oslí hlavu a přestanou vnímat, co skutečně říká či dělá. Tomuto boji idejí proti faktům věnují obrovskou část své intelektuální energie.

Dokáží označit za výmysl 1400 znásilněných anglických puberťaček, neboť „Rotherham je příliš malý, než aby jich tam tolik bylo“, ač by jim stačilo kliknout párkrát na anglický internet a nalézt tam na toto téma snad už tisícovku článků, v nichž Rotherham je jen jedno z měst podobně postižených. Zpochybňovat věrohodnost handrkováním o pár eur v odhadu, jaké jsou státní výdaje na migranta v té či oné zemi. Mnohokrát potvrzené informace evropských bezpečáků, blízkovýchodních novinářů, syrských diplomatů a Islámského státu o takové či onaké početní přítomnosti džihádistů v migračních tocích kontrovat námitkou, že to jsou „jen nepotvrzené odhady bez spolehlivých důkazů“. Pokládat za „zdravý rozum“, že “migrace nemá s terorismem nic společného“. Obávat se, abychom si z migrantů „neudělali nepřátele, kdybychom je sem nepustili“. Vysvětlovat s teologickou autoritou, že „zákony šaría se vztahují jen na muslimy“, když si už každý může přečíst, že jejich velká část se týká perzekuce nemuslimů. Donekonečna vyhledávat všemožné příčiny terorismu jiné než islámskou víru, třebaže od 11. září 2001 jej bylo spácháno jejím jménem 28 tisíc. Donekonečna zamlčovat a přehlížet perzekuci, vraždění a vyhánění křesťanů, dosahující už milionů, sexuální zotročování nemuslimek po tisících, kruté popravy homosexuálů, neposlušných žen a „nesprávných“ muslimů. Ujišťovat, že statisíce migrantů potřebujeme k ekonomickému přežití, ač podle statistik například dánských po pěti letech pobytu je v práci jen 20 % mužů a 5 % žen a zbytek žije dál na sociální podpoře. Do nekonečna vymýšlet „naprostou menšinu“ islámských extrémistů mezi „naprostou většinou“ umírněných, když statistiky spolehlivých rešeršních firem jako Pew ukazují opak.

Jak krkolomné absurdity váš intelekt umí vymýšlet, s jakou geniální pohádkovou tvořivostí a pštrosí slepotou dokáže popírat realitu. Náboženství míru ještě ve chvíli, kdy vám už bude s námi všemi ostatními podřezávat krk? Že vám se vyhne? Vám zrovna? Proč? Máte k tomu nějaký důkaz? Zachráníte se konverzí k islámu? Kterému? Šíitskému, aby vás vraždili sunité? Sunnitskému, aby vás vraždili šíité? Nějakému sluníčkově umírněnému, aby vás vraždili oba?

Takže ruku na srdce a čisté víno: Opravdu toužíte po vládě islámu? Nejste si tím už alespoň trochu nejistí? Nebude vám přece jen trochu líp bez ní? Nebylo by bezpečnější začít vnímat fakta? Nestálo by vám za to začít sledovat, naslouchat, číst a rozlišovat, kdo vás chce zabít a kdo vás chce chránit, abyste si mohli do skonání světa blábolit, co vás napadá? A až zjistíte, kteří jsou ti druzí, ale pořád vám budou něčím smrdět, zacpat si nos a přestat jim aspoň vrážet kudlu do zad?