Těžko říci, zda se nacházíme na začátku, uprostřed či na konci epidemie, pandemie nebo nekonečného seriálu o regulacích, omezeních, uvolněních a doporučeních s větším či menším smyslem nebo taky žádným smyslem. Každý z nás se stává nedobrovolným hercem, aktérem nebo jenom komparsem v některém z dílů tohoto nekonečného seriálu, kde se hodně žongluje s čísly, předpověďmi, dohady a především s emocemi. V seriálu vystupují samozřejmě také různí guruové se zaručenými pravdami a různí věštci, kterým je hojně nasloucháno. Hlavní hrdinové příběhu se střídají jako na orloji a role padouchů a hrdinů se mění podle aktuální situace. A čas nějak pozbývá smysl. Vnímání času se rozplývá, míjejí den za dnem v nekonečné jednolité řadě a bezmoc vyplývající z nedostatku opěrných bodů v té nekončící tekuté době se zvyšuje a pohlcuje náš svět. Jako seriál v televizi, by tento příběh našel určitě spoustu diváků. Bohužel je to naše každodenní realita - ne reality show. Ale realita našeho současného každodenního života, která zasahuje a bolí každého z nás.

A v této atmosféře si přečtu na internetu titulek, epidemie zpomaluje. Že by přeci jenom nějaké světýlko v té tmě? Nebo jenom brnkání na nervy už opravdu vyčerpaných občanů? Podívám se na denní počet nakažených, ještě na podzim by nám to přišlo jako naprosto alarmující číslo. Kolik takových světýlek ve tmě už bylo za ten již celý rok. Zatím se ta světélka spíše ukazovala jako bludičky, které nás vedly do bažiny. Ještě loni na jaře nám tvrdili, že jsme to zvládli úplně nejlépe ze všech, dokonce na celém světe. Oslnili nás velkým iluzorním reflektorem o našem českém vítězství nad pandemií, které ale nastartovalo zhoršení epidemie již během léta a které následně pokračovalo podzimní vlnou. Od října tu máme vleklý „lockdown“, na způsob pohádky o Chytré horákyni. Pamatujete si pohádku o Chytré horákyni? Chytrá horákyně šla za svým ženichem oblečená, neoblečená, mezi dnem a nocí, sedla na kozu, napolo pěšky. Ano, tak to opravdu Božena Němcová napsala. Prostě takový český „lockdown – ne lockdown“ s řadou výjimek. Přísnost byla uplatňována výhradně na děti školou povinné, středoškoláky a další mladé lidi na startu svého života. Pak nám zase zablikala světýlka bludiček do očí před Vánocemi. Oslnilo nás částečné rozvolnění kolem Vánoc, které následovalo lednovým zhoršením. Pak zase blikly bludičky, abychom se definitivně chytli v bažině. Až zase začnou v nejbližší době blikat bludičky svými světýlky, nenechme se ošálit a nenechme se oslnit. Stále bude potřeba zachovat osobní obezřetnost, nepřecházet z jednoho extrému do druhého a hlídat si svoji osobní zónu a zdravý odstup. Inspirujme se ve vyspělých kulturních zemích, jako je například Japonsko, o kterém je všeobecně známo, že nošení roušek je považováno za běžný standard. Mimochodem podle aktuálních dat (uvedeno podle worldometers.info/coronavirus) má Japonsko celkový počet nakažených od vypuknutí pandemie přibližně 455 000 nakažených, ačkoliv tam žije přibližně desetkrát více obyvatel než v České republice. Zatímco aktuální celkový počet nakažených od začátku pandemie v České republice je již více než 1 467 000 nakažených, tedy téměř třikrát více než v Japonsku. Tak až Vás zase začnou šálit bludičky svými světýlky vedoucími do bažiny a věštci svými zaručenými předpověďmi, vydržte, prosím. Jedině tak nakonec všichni budeme moci vidět světlo na konci tunelu.

RNDr. Kateřina Sukačová, Ph.D. je bioložka se zaměřením na mikrobiologii a
biotechnologie