Lidské konání by mělo mít smysl, ale to by pak už nebylo lidské. Konání kolem prezidentské volby je toho důkazem.

Prezidentský post je hodně formální a může ho vykonávat kdokoliv podle oblíbeného hesla Betty Macdonaldové – kdokoliv může dělat cokoliv, zvláště naše Betty, a plejáda našich prezidentů to dokazuje.

Počínaje zbožštělým Masarykem ,na kterém jeho současníci i pokračovatelé nenechali nit suchou, jsou stejně mokří ( někteří i mokřejší), všichni jeho následovníci.

Z toho hlediska, je snaha najít někoho nepoplivatelného a nepošpinitelného snaha marná a racionální chování by bylo vhodit všechna jména oprávněných voličů, těch, kteří by mohli být zvoleni do osudí a prezidenta vylosovat.

Teprve pak by následovala fáze špinění, ale o hodně levnější - špinil by se už jen jeden nebo jedna.