Zatímco islámští duchovní (ne ti naši, ovšem) požadují pro karikaturisty, kteří jim znesvětili proroka, smrt, švédský premiér dává svému dánskému kolegovi hraběcí rady: měl už dávno převzít diplomatickou iniciativu a přejít do ofenzívy. Obávám se, že v profesním žargonu západoevropských politiků převzít iniciativu a přejít do ofenzívy znamená „podělat se“. Jsou země EU vůbec schopné nějaké vzájemné solidarity? Pokud se nějaké třetí země rozhodnou Dánsko obchodně bojkotovat, což už se děje, co udělá Evropská unie? Bude se na to s pochopením koukat (což už se vlastně taky děje)?

Ministr Bublan se hodlá v pondělí sejít se zástupci šesti muslimských organizací v Česku. Zřejmě je chce poprosit, aby s námi měli soucit a byli na nás hodní. Kdyby nechtěli, bude je dále přesvědčovat policie, která dostala po Czech Teku za vyučenou, že použitím násilí zásadně překračuje své kompetence. Máme se na co těšit.

Zdá se, že existovaly jakési vazby mezi osobami zapletenými do případu konkursního soudce Berky, a Národním bezpečnostním úřadem. Nejen pověstný Šiša, ale dokonce i ředitel úřadu Mareš, zvaný „Mařena“, se znal s některými z nich a dokonce jim radil, jak by mohli proniknout k prezidentovi. Ukázky z odposlechů (mimořádně legrační a zároveň i kompromitující) zazněly v ČT. Na soudce Berku byla prý napojena i skupina kolem severočeského podnikatele (a bývalého vojenského prokurátora) Brdlíka, zvaného prý v podsvětí „Prasoň“. Někteří politici (např. předseda poslanecké komise pro kontrolu NBÚ Titz nebo Pavel Severa z KDU-ČSL) soudí, že v této situaci by bylo nejlepší celý NBÚ zbořit a znovu postavit. Premiéra Paroubka v té souvislosti, aspoň podle toho, co píše Právo, trápí hlavně to, jak mohly informace z vyšetřovacích a soudních spisů a odposlechy proniknout na veřejnost, a žádá, aby na to našly odpověď mj. „orgány činné v trestním řízení“. Předpokládám, že po zavedení nového tiskového zákona bude redaktor, který věc zveřejní, podle islámského práva Šaríja ukamenován před Úřadem vlády. Jeden pražský advokát k tomu zaujal normálnější stanovisko: „Na otázku, kdo měl zájem na úniku informací do médií, nebude slavná odpověď. Může to být pomsta někoho z obžalovaných, hra některého z jejich advokátů. V podezření mohou být i policisté a žalobci. Mně to je osobně jedno. Důležité je, že to bylo vytaženo na světlo boží.“ Příznačné pro paroubkovský New Deal je, že dotyčný advokát si nepřál být jmenován. Když člověk srovná tyto informace s nedávnou dokonale profesionální vraždou podnikatele Mrázka a s neustále se rozšiřujícím okruhem obžalovaných v případě Berdychova gangu, těžko se brání dojmu, že celá Česká republika s jejími úctyhodnými institucemi je jen papírová kulisa zakrývající zločinecké eldorádo a že pravý svět není ten, v němž politici provozují politiku a my komentátoři ji komentujeme, ale rozsáhlý suterén, v němž se vydírá, vraždí, loupí, podplácí a korumpuje. V duchu známého výroku z Haškova Švejka o tom, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna, daleko větší. Kdo nám vlastně vládne: Klaus, Paroubek nebo Prasoň?

Jak se dalo očekávat, premiér Paroubek považuje reakci „části muslimů“ na Prorokovo zneuctění za „dosti přirozenou“. Jemu by totiž taky vadilo, kdyby někdo útočil na symbol jeho církve, totiž kalich. Pan Paroubek na své církvi (tj. Československé husitské) zřejmě příliš nelpí, když ji klade na roveń islámu. Myslím, že jí přece jen trochu křivdí. Ke zvažovaném protestu EU (zjevně proti útokům na Dánsko) je „skeptický“. Pokud je to odhad situace, je bohužel přesný, pokud je to stanovisko, je mnichovanské.

Naproti tomu president Bush přece jen vyjádřil dánskému premiérovi podporu v souvislosti s útoky na dánské mise v zahraničí. Udělal to kromě Američanů vůbec ještě někdo?

Další populistický výkon, tentokrát se pod ním podepsali poslanci KDU-ČSL: navrhují novelu ústavy, jíž se ruší doživotní poslanecká imunita. Poslanci jednohlasně souhlasili, zároveň ovšem pro jistotu odmítli zkrátit lhůtu pro jeho projednávání, takže se to do voleb rovněž asi nestihne. Nehledě k tomu, že i ve věci změny ústavy má Senát absolutní veto a v Senátě by novela asi neprošla. Být poslanci ODS a KDU, byl bych tomu rád: volby nejspíš projedou a nad těmi z nich, co nebudou zvoleni, se nebude vznášet Damoklův meč vendetty.

Dánský list Jyllands-Posten hodlá publikovat karikatury o holocaustu, které vzejdou ze soutěže, ohlášené jedním íránským listem. Publikovat je není věc šíře svobody slova v Evropě, ale praktická nutnost: měli bychom, a to všichni, vědět, s kým máme tu čest. Je to věc informace, nikoli nějakého sdíleného názoru. Jakýsi muslimský plátek otiskl karikaturu, na níž je Hitler v posteli s Annou Frankovou: to je zhruba mentální úroveň, na níž se u nás mohou bavit tak nanejvýš žáci čtvrtých tříd. Nedělejme si iluze: ti lidé nás nepříčetně nenávidí, nenáviděli nás už před zveřejněním Prorokových karikatur a nenáviděli by nás stejně i v tom případě, že by karikatury nebyly zveřejněny. Těch, co nás nenávidí, je hodně, nejsou to jen zmanipulované hloučky. Je třeba, aby Západ na tuto explozi nenávisti reagoval racionálně a pragmaticky: aby to mohl udělat, nesmí se tvářit, že ta nenávist neexistuje.

Ministr Jandák slibuje katolíkům smlouvu s Vatikánem a zrušení kontroverzní novely církevního zákona. Vypadá to jako chvályhodné gesto. Jenže ministr Jandák přece nemůže nevědět, že ani jedno, ani druhé není schopen v parlamentě protlačit: rudá koalice je v tomto případě nefunkční, ODS bude proti a jednoznačnou podporu nenajde ani v ČSSD. Závěr: pan ministr tahá lidovce za nos.

Ministr Rath si libuje: „Dnešní komunistická strana je ale jiná než v roce 1989. nevidím v ní žádného Jakeše ani Husáka.“ Ministr Rath je poněkud jednoduchá povaha, když vidí problém předlistopadové KSČ v Husákovi a Jakešovi.

Starosta Českého Těšína Szopko snad přece jen odejde i z této své funkce. Ovšem jen tehdy, pokud ho o to okresní výbor ČSSD v Karviné požádá. Vyjádří se k tomu i „těšínští hňupi“, jak nazval své voliče?

Ministr Svoboda se konečně jednoznačně vyjádřil k arabským útokům na Dánsko: v článku pro MfD uvedl, že obrázky jsou pouhou záminkou a uzavírá jej slovy: „Za vydání karikatur v dánském tisku samozřejmě nemůže tamní vláda. Nemohou za to ani Dánové, a už vůbec ne jiné evropské národy. Uvedené karikatury považuji za nevkusné. Stejně nevkusné by byly i karikatury nemocných či postižených. Přesto musí mít noviny právo rozhodovat, zda je tisknout, a tím nést za jejich zveřejnění odpovědnost. Evropa se musí semknout a jasně vyjádřit své odhodlání toto právo uhájit za každou cenu. Proto budu naléhat, aby Evropská unie vydala do zahraničí zřetelný signál, že nehodlá nečinně přihlížet vypalování svých ambasád a vyhrožování svým národům.“ Je to jednoznačné a v podstatě důstojné vyjádření, o hodně důstojnější než např. pitomé řeči švédského premiéra. Obávám se jen, že ministr si situaci v islámském světě maluje v růžových barvách: „Mnozí lidé, kteří často ani nevědí, co se vlastně stalo, si pak rádi zajdou také zademonstrovat a zarabovat. Nenávist vůči Západu má však jen málo muslimů.“ Možná, že je diplomatické to říkat, jako se kdysi říkávalo, že většina Němců nepodporuje Hitlerovu totalitu. Bohužel to nebyla pravda a není to pravda ani dnes v případě muslimů.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.