Komunální volby v Praze jsou důležité hned dvakrát: za prvé, Praha je zároveň kraj, a to, pokud jde o reprezentativnost, ze všech krajů první. Prestižní záležitost je to zejména pro ODS: byla od počátku její baštou, v posledních několika letech tu strana bezkonkurenčně dominovala. Zároveň se propadla do hluboké krize. Primátor se stal hlavním konkurentem Topolánka ve vnitrostranickém boji, měl přízeň Hradu, ale nakonec všechno projel je rád, že se může uchýlit do měkkých lavic Poslanecké sněmovny. Hospodaření ODS provází řada skandálů. V létě ve volbách do PS prohrála ODS s nově vzniklou TOP09. Nový neúspěch v Praze může ovlivnit i situaci ve vedení strany.

To všechno dává boji o vítězství v Praze a o primátorské křeslo zvláštní kolorit. Nejklidnější mohou být v ČSSD. Jejich kandidát Jiří Dienstbier ml. disponuje zvučným jménem a praxí na nižší úrovni komunální politiky, ale na nejvyšší post nemá šanci ani tenkrát, kdyby se podařilo vytvořit koalici „všichni proti ODS“ – ČSSD by tam jistě hrála jen druhé housle.

Dvě nové strany, TOP09 a Věci veřejné, musely tak říkajíc lovit mimo svůj revír (což se u nových stran toleruje, i když s oběma přivřenýma očima). Cílem bylo získat „osobnost“. TOP09 ulovila odstoupivšího guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu. Vstoupil do TOP09 a kandiduje za ni na primátora. Je to špičkový manažer, ovšem nikoli v komunální politice. Zároveň zvučné jméno, zvětšující zvláštní pestrost strany. Věci veřejné dopadly ještě lépe, za účelem kandidatury na primátora k nim přilétla ze SNK-ED sama předsedkyně Reedová. Může se pochlubit dlouholetou prací v pražském městském zastupitelstvu. Funkci Bémovy náměstkyně opustila právě v té chvíli, kdy se to s Bémem začlo houpat. Ta dáma má nos.

ODS je tak říkajíc ve vleku. Je to sice na rozdíl od obou předchozích zavedená strana, ale její nejproslulejší pražská osobnost je Milan Jančík, jenž je jako kandidát na primátora bohužel nepoužitelný. Podařilo se jí sice ulovit hokejového brankáře Břízu a hudebníka Kalouska, ale pražské vedení projevilo pud sebezáchovy aspoň v tom, že je na primátora nekandiduje. Po marném přehrabování v kupě nevýrazných a/nebo problematických komunálních politiků následovalo příkladu TOP09: a primátorem se má stát někdejší prezident ČLK Bohuslav Svoboda (není v ODS a musí do ní teprve vstoupit; zdá se, že je to výhoda). Je tu kontinuita s předchůdcem (také Bém byl lékař), je tu zvučné jméno (ovšem pan doktor Svoboda proslul hlavně tím, že nechtě otevřel dveře do politiky tak strašnému fenoménu, jako je dr. Rath) a je tu jakási manažerská praxe. V oblasti komunální politice velmi vzdálené.

ODS měla jedinou šanci: že se magistrátu zmocní člověk, který po letech hniloby, padni komu padni, provede nelítostnou čistku, hlavně mezi svými. Pana doktora Svobody je mi upřímně líto. Něco podobného je nad jeho síly. Když pan předseda Nečas před časem se svým příslovečným šarmem mluvil před časem o nastrčeném maskotovi, za něhož se schovají staří šíbři, jistě netušil, že jeho slova budou pasovat na jeho partaj. Pouze s tím rozdílem, výběr maskota se moc nepovedl.

Lidovky.cz 14. září 2010

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.