Ve středu jste navštívil předsedu Sněmovny Vondráčka, jak po sedmi letech mimo vrcholovou politiku vnímáte současnou situaci?

Myslím, že je žalostná. Jsem přesvědčen, že to začalo v 90. letech atakem Václava Havla na standardní politiku jeho nepolitickou politikou. Strany jsou vyhaslé, vznikají podivná hnutí, seskupení a je těžké si vybrat.

Doporučil byste jako prezident šéfovi Senátu, členovi vaší bývalé strany, jeho cestu na Tchaj-wan?

Víte dobře, že bych opakoval své několik měsíců staré výroky, že cesta pana Vystrčila je prostě klukovina, nezodpovědnost, a je smutné, že se něco takového u nás stalo. Bohužel vnitřní politický souboj, vnitřní ambice přehlušují jakoukoli koncepci zahraniční politiky. A to mě děsí.

Právě kvůli těmto názorům jste spolu s prezidentem Milošem Zemanem někdy označován za agenta Moskvy nebo Pekingu. To vás neděsí?

Strašně by mě zajímalo, co bych měl dělat, abych byl ruským nebo čínským agentem. Co bych z toho měl? V Rusku jsem byl naposledy někdy před pěti lety. V Číně jsem sice byl loni, ale opravdu si neumím představit, jak by se takové moje agentství mělo projevovat.

Myslíte, že senátní cesta, při níž si Vystrčil vypůjčil slova prezidenta Kennedyho, když řekl „Jsem Tchajwanec“, může mít pro ČR nějaké důsledky?

K těmto slovům pana Vystrčila musím říci jediné: pokud by měl v sobě ten člověk trochu studu, tak by tento superslavný výrok prezidenta Kennedyho měl pro něj znamenat jediné: já jako nulka nemám právo ho nikdy použít. Na takový výrok prostě nemá nárok. Jestli si on myslí, že to může použít, nebo jestli mu to někdo radí, tak já říkám: nemůže.

Osobně nic nemám proti Tchaj-wanu, přál bych jim, aby byli normální, samostatnou, všemi respektovanou zemí, tedy i Čínou. Ale stavět zemičku, která má rozlohu o něco menší než Morava, proti jedné z největších světových velmocí, je dětinské. To mohou dělat malí kluci na písečku, a ne zodpovědní politici.

A vám nevadí výhrůžky Číny, že Česko překročilo červenou čáru?

Nechme výroky. O tom, že jsme přijali politiku jedné Číny, máme napsáno zatím ve všech dokumentech zahraniční politiky. Opakuji, že bych nic neměl proti samostatnosti Tchaj-wanu, ale platí, že pro Čínu jde o prestižní otázku. Jen bych připomněl, že jsem to byl já ve funkci předsedy vlády, kdo navázal vztahy s postkomunistickou Čínou, a troufám si tvrdit, že díky této své cestě jsem pochopil pozici Číny.

EU, včetně Česka, se shodla na sankčním seznamu vůči politikům Běloruska kvůli situaci v zemi, přičemž prezident Lukašenko zatím na seznamu nefiguruje. Měl by? Ptáme se proto, že jste v roce 2004 jako prezident poslal Lukašenkovi dopis, v němž jste zpochybnil regulérnost voleb už tehdy.

Lukašenko je poslední osobou, kterou já bych chtěl hájit. Už tehdy, jak říkáte, jsem mu zaslal velmi kritický dopis. Mám nyní ale obavu, aby se v Bělorusku nestalo něco podobného, jako byl Majdan na Ukrajině, který byl podle mého zvenku připravený, a nešlo o autentické chování ukrajinského lidu.

Vraťme se k domácí politice, kterou zmítá spor koalice a opozice o jednorázový příspěvek důchodcům. Co tomu říkáte jako pravicový politik?

Považuji to za naprostý nesmysl. A nespojujte mě, prosím, s dnešní údajnou pravicí, kterou má reprezentovat pan Fiala (předseda ODS). Ekonom ve mně říká, že v situaci, kdy se ekonomika propadla, by měl nastat stop stav v podobných výdajích.

Nicméně váš syn, poslanec a předseda hnutí Trikolóra, veřejně řekl, že tento vládní návrh podpoří. Ten se přitom také hlásí k pravici.

Nejsem předseda rodící se politické strany. Opakuji, že toto považuji za další z hloupých, laciných, populistických nápadů.

Opozice kritizuje vládu také za chaos kolem covidu. Souhlasíte?

Koronavirus vyvolal chaos na celém světě a není divu, že i u nás. V tomto případě tak těžko mohu říci, že by se naše vláda chovala nějak extrémně chytře nebo extrémně hloupě, zmateně.

Neboli kritizoval bych vládu za spoustu kroků, třeba, jak už jsem říkal, za daný příspěvek nebo děsivý rozpočtový schodek, ale v tomto případě myslím, že se chová stejně jako drtivá většina vlád.

Ptaly se Naďa Adamíčková a Marie Königová; Právo, Novinky.cz, 3.9.2020