Pojďme prosím k diskutované zprávě BIS. Jak ji vidíte jako profesionál, jak byste ji hodnotil?

Podle mne se ukazuje, jaký je rozpor mezi tím, že tajná služba vydává veřejnou zprávu. Tajná služba má být tajná, má vydávat tajnou zprávu těm, kteří na jejím základě mají jednat, tedy vláda, a ta má žádat BIS a vojenské zpravodajství o důkazech těchto tvrzení. Veřejnost je seznamována s řadou negativních aspektů v našem životě a nemá právo ani možnost se dozvědět, za jakých důkazů BIS toto tvrdí. Politici, někteří bývalí předsedové vlád, příjemci zpráv BIS, celou službu shazují. Prezident „bizony“ – což je hovorové označení členů BIS – označuje za „čučkaře“. To je nejhorší, co může být. Pokud tedy BIS, podle jejich názoru, i dříve psala takovéto špatné zprávy, tak měli povinnost udělat maximum, aby BIS konzumující značné prostředky ze státního rozpočtu pracovala, jak by si oni představovali.

Takže to jejich dnešní vykřikování mi přijde pokrytecké, ale hlavně to ničemu neslouží. Jestli si myslí, že jim to zvedne ego, jak jsou dobří, tak určitě ne. Jen našim skutečným nepřátelům sdělí, že BIS za nic nestojí a tudíž Česká republika jako taková je poměrně jednoduchý cíl, protože její hlavní kontrarozvědná služba je špatná. Vždyť to říkají ti, kterým má pomáhat vládnout. To prostě nemá být. Rozpor je tedy ve zprávě BIS, která dává takovou informaci. To, co jsme si přečetli, by mělo vyústit v to, že si zprávu politici nejen přečtou a možná se nad tím podiví, ale že vláda na základě toho bude jednat.

Aby se nestalo, že v zásadě každý rok čteme něco obdobného a vlastně nevíme, jestli ty negativní trendy, rizika či hrozby přetrvávají, jestli se nějakým způsobem řeší a podobně. To je povinnost politiků, v rámci jasné pravomoci řídit zpravodajské služby – opakuji to slovo – řídit. Řídit kromě úkolování také znamená, že reagujeme na informace, které nám služby dají. Podle toho, jak se ty nešvary každoročně opakují – a mne to příliš nepřekvapilo – nemám příliš dobrý pocit, že by zprávy BIS a vojenského zpravodajství byly v zájmu vlády déle, než si ten text přečetla.

V minulých letech se poměrně dost upozorňovalo na problematiku ekonomické kriminality, prorůstání organizovaného zločinu. A druhou věcí je také pravicový a levicový extremismus. To jako by bylo druhořadé...

Oboje věci jsou tam zdůrazněny. Možné prorůstání byznysu a politiky je nazváno jinak, možná to má vyšší stupeň v tom, že se konstatuje, že byznys dokáže ovlivňovat legislativní tvorbu v duchu jeho potřeb. To je velmi odvážné tvrzení. Netvrdím, že to není pravdivé, neumím to posoudit, ale pokud dokážou skupiny lidí, lobbisté, ovlivňovat tvorbu zákonů ve prospěch ekonomických zájmů určitých skupin, tak je to hodně na pováženou. To je asi něco, čím je třeba se zabývat.

Extremismus tam je. Pravdou je, že za minulých let jsme neviděli žádné vnější projevy pravicového či levicového extremismu ve formě veřejných vystoupení tak, abychom to registrovali v takto otevřené podobě. Stojím za tím, že BIS tuto hrozbu neakcentuje tak, jak to bylo v minulosti. Možná, že došlo k nějaké eliminaci části levicového či pravicového extremistického uskupení, ale já k tomu nemám žádné další informace.

Co se týká náboženských extremistických tendencí, mám na mysli poměrně hodně medializované případy kolem muslimské komunity v Brně, je tomu dáván nějaký důraznější akcent?

To neumím říci. Mne na zprávě zaujalo konstatování, že 11 osob z naší země, z toho dva občané ČR, odešlo bojovat do Islámského státu. K tomu bych chtěl říci, že by mne znepokojovalo možná ještě více, kolik takových osob odešlo, aniž BIS o tom ví. Těch může být i více než 11. Nejde si představovat, že BIS ví úplně všechno, to určitě ne. Nepřekvapilo by mne, že by se tu takoví lidé našli. Občané ČR bojují na východě Ukrajiny, ve francouzské cizinecké legii, v bezpečnostních agenturách po světě, které nahrazují armády a jejichž ztráty nikomu nijak nevadí. Vláda je nemusí vykazovat jako ztráty vojáků s ohledem na veřejné mínění. Takoví lidé u nás nepochybně jsou.

Pokud o některých ani nevíme, máme problém zabránit jejich návratu do České republiky nebo je v rámci nějakého programu, který pochybuji, že by byl tady realizován, je zpátky do společnosti včlenit. Protože pokud by to byli občané ČR, je obtížné je zbavit občanství a nechat je někde napospas. A všechny odtamtud vzít zpět také asi není řešení, protože do Islámského státu odešli za nějakými idejemi, ne všichni přežili, ne všichni se s tím ztotožnili, někteří prohlédli a možná pochopili, že to není ono, co si představovali. Zbytek může být velmi nebezpečný. Já ten problém vidím poněkud širší a předpokládám, že se tomu věnuje pozornost. Byť 11 není žádný dramatický počet, se kterým by si Česko nemohlo poradit, obzvlášť, když ani nejsou občané ČR.

Ale jak říkáte, je to vrchol ledovce a skutečnost může být podstatně jiná. Může být ten počet třeba desetkrát větší?

To bych nechtěl spekulovat o násobcích. To by bylo nezodpovědné. Nic proti BIS, ale ta nemůže mít vše pod kontrolou, tak jako policie. Takže mohou do Islámského státu odejít lidé mimo jakoukoliv pozornost, tak to bych BIS nevyčítal.

Moje poslední otázka se týká těch agentů nejen Ruska a Číny. Přece je asi normální, že tu operují i jiné státy...

Ono to ze zprávy BIS pro nezasvěcené vypadá tak, že tu své pracovníky mají pouze tajné služby Ruska a Číny. To samozřejmě není pravda. Je třeba si říci, že téměř na každé ambasádě cizího státu na našem území jsou zaměstnanci rozvědky. Rozdíl je v tom, že tato rozvědka nebo pracovníci, kteří jsou pod oficiálním krytím nebo pod jakoukoliv rolí, jestli ti lidé pracují v souladu s vídeňskými úmluvami. To znamená, že sbírají informace o ČR z otevřených zdrojů a nesnaží se získávat utajované informace. Nesnaží se získávat lidi pro spolupráci s tajnou službou, nesnaží se krást výsledky vědeckotechnického výzkumu a rozvoje, nesnaží se ovlivňovat politická rozhodnutí a podobně. Pokud to takto funguje, tak s tím není problém. Pokud ovšem přesah je zřejmý, a to se jedná nejen o Rusy a Číňany, tak pak je to problém. To, že toto BIS takto akcentuje, je myslím dáno tím, že se snaží ukázat, že má napnuté síly až na samý kraj a že možná není schopná vše ohlídat, takže je potřeba uvažovat o tom, proč třeba v případě Číny, se kterou se snažíme budovat strategické spojenectví, tak proč musíme zároveň konstatovat, že se tu čínské tajné služby nechovají podle toho, jak jsem hovořil, tedy že překračují kompetence diplomatů a dělají věci, které by dělat neměli.

Ještě bych připomněl, že tu jsou zpravodajové nejen pod krytím zastupitelských úřadů. Tam v zásadě máte téměř stoprocentní jistotu, že každý pracovník vojenského oddělení té ambasády dané země je pracovník dané vojenské tajné služby, až na nějaké výjimky jako třeba Velké Británie. Pracovníci civilních služeb, diplomaté, bývají deklarováni ke spolupráci s českými tajnými službami, včetně Ruské federace, která tu má deklarovaného zástupce, tak jako my máme deklarovaného zástupce v Moskvě. Ale ti lidé mohou být pod krytím různých byznysů, obchodních společností, novinářů. Tam už je samozřejmě problém o nich vědět. O těch lidech na ambasádách se to buď stoprocentně ví, nebo se to předpokládá. Ale máme tady řadu obchodních společností, novinářů, a ti klidně mohou být – samozřejmě neříkám, že všichni – pracovníky tajných služeb svých zemí pod jiným krytím, které není diplomatické. Pro BIS je obtížnější takovéto lidi identifikovat a mít je pod kontrolou, aby se tu nesnažili získávat utajované informace, případně realizovat kyberútoky. Byť ty samozřejmě nemusí mít původ na území České republiky.

Ptal se Václav Fiala, PL, 7.12.2018