17.10.2019 | Svátek má Hedvika


PRÁVO: Intriky BIS?

28.10.2010

Nestojí za „vítězstvím“ ČSSD v senátních volbách místo voličů tajná služba?

Využití volebního práva odevzdáním volebního hlasu občanem není podle Ústavy ničím menším než právním úkonem občana, který v celkovém součtu s ostatními odevzdanými hlasy je základem politického rozhodování o výkonu státní moci po volbách (čl.6 Ústavy). Tedy i rozhodování o státním rozpočtu dosahujícího částky bilionu korun.

Zásadním ústavním principem v této věci je, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti (čl.22 LZPS).

Podle zákona je neplatný právní úkon učiněný v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, jestliže ten, komu byl úkon určen, (jinak řečeno v jehož prospěch byl učiněn), omyl vyvolal nebo o něm musel vědět.

Zákon obecně, tedy nejen ve volbách, ochraňuje pod sankcí neplatnosti právního úkonu toho, kdo má učinit platný úkon, jeho právem být řádně informován o právních důsledcích projevu své vůle učiněné právním úkonem.

Podle mezinárodních úmluv o korupci je zločinem korupce úplatnost veřejných činitelů, kteří se dopouštějí zločinného obchodu nejen se státní, ale obecně s jakoukoliv veřejnou mocí.

Varování ČNB, že ztráty způsobené korupcí mohou dosahovat v České republice ročně částky okolo 200 miliard korun, a tedy okolo pětiny státního rozpočtu, je varováním, jakou hodnotu má součet hlasů občanů odevzdaných v parlamentních volbách.

Hodnotu součtu hlasů občanů odevzdaných v parlamentních volbách v současné době umocňují škrty vlády „rozpočtové odpovědnosti“ vůči celým skupinám občanů v důsledku hospodářské krize.

Volá se po regulaci hazardu. V sázce jsou ztráty v řádu miliard korun. Nic proti tomu. O kolik je však významnější, zda existuje subjekt, který by mohl zásadně ovlivňovat stamiliardové ztráty z korupce ?

Vše nasvědčuje tomu, že jím je Bezpečnostní informační služba. Od daňových poplatníků České republiky dostává ročně do „hry“ přes miliardu korun.

Jakékoliv ovlivňování informací, kterých se má svobodně dostat občanovi o volbách před jeho hlasováním, je protiústavní. Pod ústavní ochranou musí mít občan možnost se svobodně před odevzdáním svého hlasu politicky rozhodnout o dalším výkonu státní moci, a tím nepřímo i o budoucím státním rozpočtu. Porušení práva občana na svobodný přístup k informacím zakládá neplatnost volebního hlasování.

Jedině tehdy, nezasahuje-li nikdo do ústavně zaručeného práva občana a voliče na svobodu informací (čl.17 LZPS) může být hlas odevzdaný voličem ve volbách platný. A to se ve druhém kole senátních voleb nestalo.

Cenzura informací je Ústavou zakázána. Daňový poplatník si platí veřejnoprávní média. Zejména před odevzdáním volebního hlasu, mají za povinnost řádně informovat občana za jeho peníze o všech skutečnostech, které by mohly ve vztahu ke kreditu účastníků, a regulérnosti jejich účasti ve volební soutěži, mít vliv na odevzdání volebního hlasu některé z politických stran či kandidátů.

Dne 19.10.2010 jsem většině médií, především těm veřejnoprávním, rozeslal pozvánku, v níž jsem sdělil adresátům, že na tiskové konferenci dne 21.10.2010 poskytnu účastníkům informace o právních důsledcích toho, že Ústavní soud svojí nečinností připustil konání voleb založených na sociálnědemokratickém úvěrovém podvodu.

Tiskovou konferencí jsem navázal na již zveřejněnou ústavní stížnost podanou Ústavnímu soudu před obecními volbami. Tou byl Ústavní soud informován, že dosud není v České republice uzákoněna politická korupce jako hospodářsky odůvodněná činnost k legitimnímu podnikání. Platí proto zákonem stanovený zákaz družstevním záložnám půjčovat na volební kampaně politických stran. Zákon výslovně prohlašuje takové smlouvy za neplatné.

Uzavřením úvěrové smlouvy s Fio, družstevní záložnou, na financování předvolebních kampaní ČSSD v r. 2010 půjčkou 180 milionů korun v únoru tohoto roku se ČSSD dopustila úvěrového podvodu. Těžko si představit v rámci volební soutěže politických stran vyzývavější veřejné pohrdání povinností každé politické strany, zakotvené v čl.5 Ústavy, dodržovat základní demokratické principy.

Na tiskové konferenci dne 21.10.2010 jsem zdůraznil, že Fio, družstevní záložna, by na financování předvolební kampaně ČSSD půjčku 180 milionů korun nepůjčila bez zpochybnění veřejně známého mnohonásobného předlužení ČSSD smluvními sankcemi ze smlouvy, kterou jsem uzavřel s Milošem Zemanem na zastupování kauzy Lidového domu.

Ústavní soud umožnil ČSSD spáchat úvěrový podvod v únoru letošního roku tím, že v listopadu loňského roku vydal nález, kterým závazky ČSSD ze smlouvy zpochybnil.

Aby Ústavní soud umožnil ČSSD spáchat úvěrový podvod, musel zfalšovat protokol o jednání soudu. Před rozhodnutím o ústavní stížnosti byl totiž výslovně upozorněn, že projednává ústavní stížnost, která nemá zákonem stanovené náležitosti, aby Ústavní soud o stížnosti rozhodoval.

Ústavní soud nemůže ústavní stížnost proti volební účasti ČSSD řádně projednat, když ústavním podvodem umožnil ČSSD spáchat úvěrový podvod.

Bez půjčky 180 mil. Kč by ČSSD nemohla finančně zvládnout volební kampaně v roce 2010. Na úvěrovém podvodu se dokonce účastnila i ČNB udělením bankovní licence v květnu tohoto roku jedné ze společností Fio reciprocitou za půjčku ČSSD před sněmovními volbami.

Porušením čl. 5 Ústavy úvěrovým podvodem na 180 milionů korun „vyhrála“ ČSSD sněmovní volby volebním podvodem. Jím získala okolo 176 milionů státního příspěvku za sněmovní volby k financování obecních a senátních voleb. Nyní bude ČSSD nárokovat z peněz daňových poplatníků další příspěvky ze státního rozpočtu za volební podvod v obecních a senátních volbách.

Občany jsem před druhým kolem senátních voleb na tiskové konferenci informoval, že odevzdáním hlasu kandidátům ČSSD volí za uvedených okolností korupci a bezpráví založené právě na získání státní moci volebními podvody.

Na tiskové konferenci jsem zveřejnil, že v případě obecních voleb chráněných komunitárním právem jsem podal Evropské komisi stížnost. Jak je v „Evropě práv občanů“ možné, že výkon volebního práva všech občanů EU členských států v obecních volbách, v případě bydliště v ČR, je podřízen soutěži, kdo z účastníků voleb větším podvodem získá vyšší objem peněz na volební kampaň ?

Zveřejnil jsem též informaci, že mám připraven návrh, aby soud zahájil proti ČSSD insolvenční řízení, s výzvou ostatním věřitelům se připojit. Informaci, s podstatnými údaji zveřejněnými na tiskové konferenci, jsem po tiskové konferenci rozeslal většině médií, zejména těm veřejnoprávnícm.

Na tiskovou konferenci dne 21.10.2010 se nedostavil jediný zástupce veřejnoprávních médií. Především zástupci veřejnoprávních médií mají povinnost řádně informovat občany, jako voliče, o všech skutečnostech souvisejících s kreditem účastníků a regulérností voleb ještě před odevzdáním volebního hlasu.

Představa partajních aparátčíků ČSSD, jak obíhají zástupce médií, především těch veřejnoprávních, aby na moji tiskovou konferenci nechodili, a pokud dostanou o tiskové konferenci informace, tyto nezveřejňovali, je pochopitelně směšná.

Shodou okolností dne 21.10.2010 uveřejnily Lidové noviny článek „Špiclují nás! Stěžujme si u soudu“.

Veřejnost je článkem varována. Pod legendou boje proti terorismu, praní špinavých peněz atd., především díky rozšíření mobilů a na ně navazujících technologií žijeme ve státě, v kterém, na rozdíl od Německa, není nikdo, bez ohledu na funkci či postavení, ústavně chráněn proti takovému špiclování, o kterém se žádnému z autorů Orwelovských utopií ani nezdálo.

Případ podnikatele Jiřího Šatánka svědčí o tom, komu vadí, když se někdo snaží, nebo se mu dokonce i podaří pro slídily, donašeče a udavače BIS vytvořit skutečné bariéry k ochraně intimní sféry občana.

Než představa, že BIS vydírala Jiřího Šatánka k tomu, aby slídila v intimitách jeho klientů pod některou z oficiálních „legend“, je mnohem reálnější, že tak činí v obavě, aby neohrozila svojí „kontrolu“ nejen nad politiky (včetně poslanců, kteří mají BIS kontrolovat, a senátorů), nad advokáty, soudci a veřejnými činiteli všeho druhu, ale především nad těmi, kdo ovlivňují veřejné mínění, tedy novináři.

Svého času si mi jeden novinář posteskl. Bral vážně svojí nezávislost. Odvážil se v relativně velkém periodiku otisknout článek, kterým vyjádřil výhrady proti rozjíždějící se mediální kampani vůči uplatňování majetkových nároků knížetem Kinským. Neuvědomil si zavčas možné důsledky toho, že majetek Státních lesů, ukradený především církvím a aristokracii, nestačili „privatizátoři“ ještě privatizačně zcizit. Pod jakousi záminkou byl novinář vydavatelem periodika vyhozen. Obtíže, s jakými hledal náhradní uplatnění, připomínaly doby, o nichž se prohlašuje, že jsou dávno minulé. Po delší době problémů se zaměstnáním vtrhla jeho rodině do bytu ráno pracovnice sociálního odboru s udáním na jeho osobu, že nepracuje, holduje alkoholu a zanedbává péči o děti.

Nedivím se, že se novináři nehrnou na některé tiskové konference. Ti, kteří se snaží být nezávislí a odváží se svobodně vyjadřovat k ožehavým tématům, hodně riskují.

K druhému kolu senátních voleb více jak tři čtvrtiny voličů nepřišly. Kolik voličů z těch, kteří k těmto volbám přišli, dostalo informaci o účasti ČSSD, Ústavního soudu a ČNB na podvodech volební soutěže, z jejichž organizování je podezřelá BIS ?

Informace z mojí tiskové konference dne 21.10.2010 otisklo jediné médium. Internetový deník „První zprávy“. Mohlo k tomu přispět, že z důvodů mimo mojí osobu se mi nepodařilo svolat tiskovou konferenci dříve. Ne každému musel termín vyhovovat.

Není třeba rozebírat takové okolnosti hodnověrnosti voleb jako „chybující občané“, kteří při předcházejících volbách „zavinili ztrátu“ velkého množství obálek mezi plentou a urnou. Především ve vztahu k veřejnoprávním médiím platí, že vše nasvědčuje tomu, že druhé kolo do senátních voleb „vyhrála“ ČSSD díky dezinformaci voličů neúřední cenzurou o podvodech s volební účastí ČSSD, za kterou odpovídá BIS.

Jako celá naše „demokracie“, je i podpora voličů ČSSD virtuální. Podle všech okolností je založena na ochraně jedné z figur na politické šachovnici tajných služeb.

Pro ty, kteří se nespokojí s aktualitami, ale pracně se pídí po informacích, není tajemstvím, že skutečným nebezpečím pro naši svobodu a demokracii nejsou aparátčíci politických stran, ale lstiví a úskoční „profesionálové“ neváhající zneužívat v utajení přesily státní moci k nelidskému útlaku těch, kdo odmítají svobodu své vůle jejich útlaku podřídit.

Řada občanů nechodí k volbám z důvodu pochybnosti o jejich regulérnosti. Pokud budou volební podvody ignorovány, stanou se volby stejnou fraškou jako za okupace.

Může být naléhavější doba pro to, abyse angažovaní občané začali domáhat zrušení utajené diktatury slídilů, donašečů a udavačů z BIS?








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.