Vít Bárta a důstojník policie Petržílek jsou obviněni ze zneužití pravomoci a navádění k trestnému činu.

Důvodem jsou uniklé odposlechy Mazánka a Kolibříka, Janouška a Béma. Odposlech ukazuje jakým způsobem funguje napojení kmotrů na politiku. Bém se domníval, že Janouška úkoluje a ve skutečnosti tomu bylo naopak. Pokud se oběma protagonistům podaří prokázat trestná činnost, ať jsou právem odouzeni.

Jenže zde máme ještě jeden problém. Spousta lidí se rozčiluje, že zatímco Janoušek s Bémem jsou v klidu, jsou prý zavírání "novodobí disidenti, kteří by zasloužili vyznamenat". Těmi disidenty jsou myšleni Bárta a Petržílek. Dále následuje vlna rozhořčení, jak to, že BIS nekonala.

Zkusme se podívat na tento problém chladnou hlavou. Dohadování Janouška s Bémem zcela určitě není košer. Domnívám se, že jejich rozhovor vykazuje známky trestné činnosti, minimálně ovlivňování výběrových řízení a tak podobně. Údajně je celá věc v šetření, nicméně nesmíme zapomínat, že odposlech je z roku 2007.

Na trestné činy se vztahuje různá promlčecí lhůta a jedna z nich je pětiletá. Pokud by tedy účastníkům hovoru hrozil přiměřeně vysoký trest, pak je jejich skutek už promlčen a tím pádem jsou za toto konání nepostihnutelní.

Odposlech pořídila v roce 2007 BIS v rámci monitorování pana Janouška a jeho aktivit, především s kým je v kontaktu. A zde se dostáváme k hlavnímu jádru věci. BIS je výlučně zpravodajskou organizací. Úkolem BIS není shromažďovat důkazy umožňující někoho zatknout. Její materiály jsou tajné, na základě těchto materiálů provádí analýzu a vyhodnocuje bezpečnostní rizika státu.

BIS může být úkolována jen vládou nebo prezidentem. Úkoly mohou být pouze tématické, nemůže jít tedy o úkol shromáždit důkazy proti jedné osobě. BIS pak své závěry poskytuje vládě a prezidentovi, určitá zjištění pak předávají dalším státním orgánům, pokud předání těchto materiálů neohrožuje zájem, který BIS v daném případě sleduje.

Je tedy nesmysl, aby pokud BIS za použití zpravodajské techniky narazí na drobný (či větší) kriminální čin neohrožující bezpečnost státu tento materiál předala policii jako důkaz s tím, že má policie jít toho a toho člověka zatknout. Dohadování Béma s Janouškem určitě nepatří do kategorie činů ohrožující bezpečnost státu.

Z tohoto důvodu BIS nemohla předat odposlech, který nadto nebyl cílem jejich sledování. Tím měly být čistě jen kontakty Janouška. BIS tedy nekonala proto, že jí to zákon neumožňuje, maximálně mohla policii dát přátelské "avízo", aby se zaměřila na Janouška.

Jak jsem už výše napsal, materiály BIS podléhají utajení. Zapomeňme na obsah odposlechu a berme jej čistě jako tajný zpravodajský materiál. Píše se rok 2009 a Vít Bárta pro svou ABL získává od Petržílka tajný zpravodajský materiál, údajně za úplatu.

Tajný materiál pak leží tři roky v šuplíku a je použit v okamžiku, kdy Bártovi začíná téct do bot. Píše se rok 2012. Pokud by byl Vít Bárta takový lidumil a disident, že chtěl zveřejnit utajovaný materiál proto, aby poukázal na podivné praktiky na pražské radnici, tak by stěží tento materiál tři roky schovával.

Vše nasvědčuje tomu, že tento materiál měl být použit k vydírání, jako páka proti nejsilnější vládní straně. Samotný fakt, že si majitel soukromé bezpečnostní agentury koupí tajný materiál od důstojníka BIS je naprosto alarmující.

V tomto případě nejde o snahu zamést s lidmi, kteří zveřejnili odposlech, ale o to, že Bárta a Petržílek kšeftovali s tajným materiálem. Domnívám se, že až půjde do tuhého (Petržílek je ve vazbě, zatímco Bárta běhá po svobodě), tak to nebude chtít Petržílek odnést za oba a s klidem Bártu potopí.

Na druhou stranu se ukazuje, že Vít Bárta nešel do politiky s kladnými ideály, ale s touhou posílit svou moc. Třeba i za použití kompromitujícího materiálu podloudně získaného z BIS. Prohřešek Bárty a Petržílka je daleko závažnější.

Je nemyslitelné, aby kdokoli nepovolaný získával tajné materiály civilní rozvědky a kontrarozvědky pro svou osobní potřebu. Jsou to dva na sobě nezávislé případy. Oba by měly skončit soudem, ale ten první, domluva mezi Mazánkem a Kolibříkem už může být promlčen. Ten druhý je alarmující a doufám, že spravedlnost bude doma a oba aktéři si odnesou zaslouženou odměnu v podobě cezeného vzduchu.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora