Ono to na první pohled vypadá, že na české politické scéně se vlastně nic neděje, ale zdání klame. Možná to platí, pokud zůstáváme na povrchu. Ponoříme-li se však jen trochu do hloubky, zjeví se nám zcela proměněný svět naší domácí politiky. Nejlépe to vyplyne ze srovnání. Ohlédněme se proto do volebního roku 2002.

Jako hlavní soupeři proti sobě tehdy také stáli ODS a ČSSD. Na čele občanských demokratů ještě byl Václav Klaus, sociální demokraty vedl Vladimír Špidla. Řada politologů a polických komentátorů se ve Špidlovi – a tím pádem i v ČSSD – vzhlížela, s novým politickým stylem prý přicházel pan Čistý, naopak ODS podle nich neměla prakticky žádný koaliční potenciál. A koneckonců je pravda, že ČSSD posléze uzavřela koalici s lidovci a unionisty a zároveň kolaborovala s opozičními komunisty.

Co se za čtyři roky změnilo? Špidla zmizel v propadlišti dějin a nebýt trafiky v Bruselu, nikdo po něm ani nevzdechne. Do zapomnění zamířil i Stanislav Gross, kterého pak na jaře loňského roku vystřídal Jiří Paroubek. Před čtyřmi lety odepisovaný Klaus se naopak stal prezidentem a na čele ODS ho nahradil mnohými vysmívaný Mirek Topolánek.

A tenhle podceňovaný Topolánek následně vyhrál všechny volby – evropské, krajské, senátní i sněmovní. Ale to není to nejdůležitější sdělení. Topolánek především změnil postavení ODS na české (i evropské) politické scéně. Občanští demokraté jsou nyní žádaným koaličním partnerem. Křesťanští demokraté a zelení s nimi nyní uzavřeli trojkoaliční dohodu, jako koaliční partner se jim do velké koalice nepokrytě nutí i sociální demokraté, dokonce navzdory všem svým předvolebním prohlášením.

A jak je to s ČSSD? Jiřímu Paroubkovi se sice podařilo vrátit sociálním demokratům preferenční procenta, která Špidla a Gross poztráceli, ale jejich faktický koaliční potenciál je v důsledku Paroubkovy bezskrupulózní politiky prakticky roven nule. Mohou se leda tak objímat s komunisty, a to ještě jen se zavřenýma očima, aby neviděli na vlastní bohumínské usnesení. A pak že se na politické scéně vůbec nic neděje!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: aTeo.cz

2. 8. 2006, www.petrstepanek.cz