Ve dnech, kdy spojení ČSSD-KSČM na krajské úrovni působí coby předzvěst následné české vlády, vyskytnou se světlé momenty pro ty, kterým vplouvání rudých aparátčíků do exekutivy nahání obavy.

Tím aktuálním je zrod koalice občanských a sociálních demokratů na Jižní Moravě. Ačkoli by z hlediska prosazení vlastního programu byla pro Michala Haška schůdnější krajská rada s komunisty (ať už přímo obsazenými či jen s jejich podporou), zvolil si za prvořadé partnery regionální politiky ODS, proti které sociální demokracie vedla ráznou kampaň a z povolebních vyjádření Jiřího Paroubka zřetelně vyznělo, že spolupráci s ní svým straníkům v krajích „nedoporučuje“.

Překvapením samo o sobě bylo, když ČSSD sestavila koalice s ODS na Zlínsku a Olomoucku. Vznik modro-oranžového vedení na Jižní Moravě však šokuje. A to v několika rovinách.

Jednak v čele této koalice stojí Michal Hašek, předseda poslaneckého klubu ČSSD a jeden z nejvykřičenějších protagonistů parlamentní opozice, jenž Topolánkovu vládu rozhodně nešetřil. Za další, neočekávalo se, že by právě Hašek mohl jít proti „doporučením“ svého stranického šéfa. Rovněž se zdálo, že vůči spojenectví s ODS má neprůstřelné výhrady.

To hlavní ovšem patří na konec. Málokdo z veřejnosti považuje zakomponování komunistů do případné Paroubkovy vlády za nemyslitelné. S podivem by se přijalo, kdyby se Jiří Paroubek po příštích (pro levici úspěšných) sněmovních volbách odhodlal k jinému postupu. Panuje totiž přesvědčení, že po odchodu Vladimíra Špidly do Bruselu ryzí (tj. principiální) antikomunismus v ČSSD vyprchal, a tedy je na čase s KSČM počítat jako s přístupným a vlastně přirozeným doplňkem.

Michal Hašek se o sociálnědemokratický návrat k antikomunismu pokusil. Zatím v Brně. Jiří Paroubek by měl zvětřit, kdy se jím blýskne i v Praze.

Autor je místopředseda Institutu K.H.Borovského