Tak Miroslav Poche není ministrem zahraničního nevměšování a dobře tak. Finita la comedia. Jan Hamáček si v rámci svého vnitrostranického piklení kolem předsednické funkce v ČSSD umotal Miroslava Pocheho jako svůj bágl, jemuž musí zajistit funkci. Když píši musí, tak myslím musí, jinak se M. Poche bude zlobit a Praha je pro Jana Hamáčka napříště ztracena.

Dřevní zastánci rigidního výkladu Ústavy, podle nichž je president pošťákem a od toho, aby pouze kladl věnce a hladil hlavičky, se mohou picnout. Já to vidím jinak a myslím, že dikce ústavy v tomto případě popisuje formální postup a president má prostor pro odpor. Ať se to komu líbí nebo ne. Miloš Zeman udělal dobře, když nevyměkl a svoji pozici si podržel. Mohlo by se totiž stát, že by mu příště premiér třeba navrhl do funkce ministra zahraničního nevměšování třeba člena závodní stráže závodu 06 nebo šimpanze a president by to musel zpečetit jmenováním.

V mediálně hnojovitém rachotu kolem námitek presidenta, že postoj M. Pocheho k imigraci je nepřijatelný a neladí s postojem ČR, kdy se navíc vesele v médiích přežvykovala zásadní varianta, že totiž hlavním důvodem pro odpor presidenta je to, že Poche se před volbami postavil proti Miloši Zemanovi, trochu uniklo to podstatné: Miroslav Poche by byl nejspíš tím nejhorším ministrem na tomto postu. Když se podíváte na jeho životopis a zapátráte, kdy jste o něm někdy slyšeli v souvislosti s něčím, co by stálo za veřejnou řeč, a podíváte se na jeho vzdělání a současné činění jako neslyšného europoslance, pak vidíte, že to je přímo chodící opak toho, koho bychom měli v této funkci mít. To i Lubomír Zaorálek byl lepší a to už je co říci

Pobavil jsem se, když Jiří Pehe ve středu v rádiu horlil, že premiér Babiš měl reagovat kompetenční stížností u Ústavního soudu a že považuje nejmenování Pocheho za div ne vlastizradu. Já to na rozdíl od Peheho považuji div ne za dobrodiní. A když mudroval i Jiří Pospíšil, že existence ministra zahraničních věcí v roli půlčana zosobněného Janem Hamáčkem, tímto i ministrem vnitra, nás bude devalvovat při jednáních v EU v dnešní složité době, začal jsem štkát a nebyl jsem k utišení. Bože, to je keců.

A tak si na závěr J. Pospíšilovi a J. Pehemu dovoluji připomenout, že v této složité době, kdy se naoko jedná o řešení imigrace, ale ve skutečnosti se už pohybujeme ve fázi zásadní eroze zpotvořené EU a pomalu a oprávněně vystupují na povrch zásadní zájmy jednotlivých členských zemí, je dobře, že nás nebude zastupovat Miroslav Poche. Otázkou pouze je, jestli ministr ZV půlčan J. Hamáček je lepší variantou. Tímto vyjadřuji své vážné pochyby.

A takhle my tady žijeme.