Ať už v pražských komunálních volbách zvítězí kterákoli strana, na primátorském stolci se dočkáme zásadní změny. Lídři všech významnějších stran ucházející se o poctu vést hlavní město, nejsou dosud politikou zkažení. S těmi, co u voličů vysloveně nepropadnou, se patrně časem budeme potkávat i na úrovni politiky celostátní. To je také o důvod víc netvářit se, že jde jen o věc jednoho jediného, byť největšího města.

Sázka Občanské demokratické strany na Bohuslava Svobodu je logická. ODS se mohla buď opřít o některého z dosavadních radních a pyšnit se dosaženými výsledky, nebo učinit za minulostí tlustou čáru a nasadit osobnost ze zcela jiné dimenze. Občanští demokraté nakonec moudře usoudili, že k chlubení toho moc není, a do popředí postrčili čerstvé tváře. U Bohuslava Svobody se dá očekávat jistý manažerský a politický talent. Bez toho by sotva druhdy zvládl šéfovat České lékařské komoře. Na druhou stranu, o pražském magistrátu, ba ani o pražské ODS nejspíš neví skoro nic. Proto bude závislý na radách těch, co dané prostředí znají jako své boty. Naneštěstí jsou to právě ti, kteří svými neprůhlednými pletkami se světem byznysu poslali popularitu ODS na sestupnou dráhu.

Zajímavější výchozí pozice patří primátorským kandidátům TOP 09 a České strany sociálně demokratické. Zdeněk Tůma se ve vysněném křesle vidí nejspíš právem, tendenci dominovat pražské politice předvedla topka už ve sněmovních volbách. Zato Jiří Dienstbier mladší může jen překvapit. Vždyť na sociální demokracii v české metropoli – na rozdíl třeba od Paříže, Vídně či Berlína - v minulosti zbývaly jen ohlodané kosti.

Zmíněnou dvojici adeptů představily v obsáhlých rozhovorech sobotní noviny – Tůmu Mladá fronta Dnes, Dienstbiera Právo. Je přitom pozoruhodné, v kolika typech odpovědí se přes odlišnou ideovou orientaci shodovali. Oba přiměla k primátorskému souboji touha po zásadní změně. Tůma je kvůli ní ochoten opustit bankovnictví, Dienstbier advokacii. Jinými slovy, oba přicházejí s důležitými mimopolitickými zkušenostmi i s finančním zajištěním. Pouze Jiří Dienstbier mladší hovoří o tom, že politika je jeho osud odmalička, kdežto Zdeněk Tůma se pro ni rozhodl teprve letos.

Jak z Tůmy, tak z Dienstbiera přes tradiční opatrnost politiků prosakuje už méně obvyklá dávka zásadovosti. Tůma ji projevuje i tehdy, když se zastává občanského demokrata Alexandra Vondry, který na ministerstvu obrany zápasí s korupční chobotnicí i za cenu střetů s bývalým náměstkem tamtéž a architektem TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Dienstbier se zase nebojí ostře odsoudit xenofobií říznutou kampaň ČSSD v pátém pražském obvodě či velrybářské praktiky některých sociálních demokratů v severních Čechách.

Také první kroky obou mužů na pražské radnici by byly podobné. Vedly by k auditům, kontrolám, úpravám nevýhodných smluv. Jeden by využil vzdělání ekonomické, druhý právní. V krocích dalších by se zaměřili na problémy dopravy či životního prostředí.

Klíčový rozdíl mezi reprezentanty TOP 09 a ČSSD nakonec najdeme v již naznačené míře politické ostřílenosti. Zdeněk Tůma našlapuje zlehka, poněvadž se politickému řemeslu dosud učí. Připomíná spíš manažera najatého na čtyřleté krizové řízení. Naopak Jiří Dienstbier mladší, třebaže politické funkce nesbírá, zná už léta pražskou sociální demokracii zevnitř a problémy města řeší coby opoziční zastupitel Prahy 2. Ani při premiérové kandidatuře do celoměstského zastupitelstva tak nevstupuje na úplně neznámou půdu.

O dalších případných metách nechce spekulovat ani Tůma, ani Dienstbier. Přesto se již pár týdnů šušká, že Zdeněk Tůma by v případě pražského úspěchu mohl rozšířit nejužší vedení TOP 09 a v budoucnu třeba i kandidovat na prezidenta republiky. Jiří Dienstbier mladší je již dnes členem stínové sociálně demokratické vlády a pokud se mu v říjnu zadaří ve volbách nebo při povolebním vyjednávání, mohl by být jako zástupce čerstvé a mladší krve rovněž katapultován mezi partajní špičky.

Samostatným tématem pak zůstává otázka, jestli by takto personálně občerstvené strany, TOP 09 napravo a ČSSD nalevo, dokázaly na pražském magistrátu koaličně spolupracovat. Předvolební vyhlídky i výroky stěžejních aktérů napovídají tomu, že ano. Jenže jak pražská sociální demokracie, tak členové TOP 09 mají za sebou též minulost, kterou bychom mohli označit za kontroverzní. A ODS, jak dokládá nominace Bohuslava Svobody, se rovněž nevzdává. Po volbách tak bude záležet na odpovědnosti a poctivosti pražských partají, zda jedinou změnou bude jen nové jméno primátora, nebo také důkladně překreslený půdorys politiky v hlavním městě.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6