Těžko bychom u nás hledali město, kterému se v poslední době daří lépe zviditelňovat než Třebíči. Začalo to záměnou miminek v místní porodnici. Aby toho nebylo málo, následovala série reportáží České televize o dění na třebíčské radnici, která rozpoutala vlnu odporu veřejnosti. Před několika dny dokonce několik stovek občanů demonstrovalo před radnicí za odstoupení vedení města.

Měl jsem to „štěstí“, že jsem jako radní mohl sledovat celé dění z bezprostřední blízkosti. Na celé věci mě nejvíc překvapilo, s jakým klidem vedení města zmíněné události přehlíží. Opozice na jednání zastupitelstva dvakrát vyvolá hlasování o odvolání starosty a místostarostů, pod okny radnice občané cinkají klíči a vyzývají vedení města k odstoupení, celý národ se baví tragikomickým vystupováním místních politiků před kamerami veřejnoprávní televize a na radnici se tváříme, že je vše v nejlepším pořádku.

V české kotlině je bohužel běžné, že namísto toho, abychom nesli odpovědnost, hledáme důvody pro ospravedlnění svých chyb. Až donedávna jsem žil v naivní představě, že něco takového se v komunální politice dít nemůže, že tady přece nejde o tolik, aby někomu stálo za to držet se ve svém křesle za každou cenu.

Před rokem vznikla přes odpor veřejnosti v Třebíči menšinová koalice ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Tehdy jsem byl přesvědčen, že se nový starosta chopí příležitosti a bude se snažit občany přesvědčit, že byl dobrou volbou pro město. Z tohoto přesvědčení jsem však záhy vystřízlivěl a už v polovině roku jsem na místní radě třebíčské ODS poukazoval na neutěšený stav na radnici.

Přes opakovanou kritiku však má slova nikdo nebral vážně, a proto jsem se rozhodl k radikálnímu kroku a rezignoval na post radního, byť jsem nezaznamenal jedinou výtku k mému působení ve vedení města. Chtěl jsem tím vyslat jasný signál, že něco není pořádku, že bychom měli přemýšlet o řešení. Podle informací, které se ke mně dostávají však ani tato skutečnost starostu a jeho kolegy příliš nevzrušila. Namísto toho, aby se snažili řešit neudržitelný stav, kdy rozvoj města stagnuje a radnice je v rozkladu, řeší problém, jak zajistit pro příští jednání zastupitelstva nadpoloviční většinu pro dovolení chybějícího radního.

Osmnáct let po revoluci mě stěží někdo může uchlácholit tím, že naše demokracie je ještě mladá a doba, kdy se bude při selhání odstupovat z funkce, jako je tomu na západ od našich hranic, časem přijde. Naopak se mi zdá, že se tomuto cíli spíše vzdalujeme.

bývalý radní města Třebíče