V USA je zpráva o stavu unie přednášená prezidentem jedním z hlavních vrcholů politické sezóny. U nás zpráva o „stavu unie“ nikoho nezajímá, přestože jde o mimořádně zajímavý pohled na stav strany, která ještě nedávno byla vládní a je spoluodpovědná za mnohé současné problémy. Naše neschopnost poučit se z vlastních i cizích chyb je společensky velmi nákladná. Pozornost se politickým stranám věnuje, jen když jsou úspěšné. Své o tom ví i sněmovní navrátilec SZ.

V sobotu proběhl v Praze třináctý sjezd US-DEU. Hlavní pozornost médií před sjezdem především přitáhlo, jak strana naloží s desítkami miliónů, které jí zůstaly na účtech. Pro mnohé ze sto sedmi delegátů čtyřsetčlenné strany to byl jeden z hlavních motivů, proč přijet do Prahy.

Čtyři identity unionistů

Unie svobody si prošla několika zásadními změnami identity. Jako chameleon při změněných podmínkách měnila barvu kůže. Výsledek voleb v roce 1996 si vynutil vznik první menšinové vlády ODS, KDU-ČSL a ODA. Narůstající pnutí v ODS vyvrcholilo provalením veřejného tajemství o nečistém financování politických stran. Když se nespokojencům nepodařilo dostat Klause z čela ODS, odešli a založili Unii svobody. Jejím prvním posláním bylo nahradit ODS - širokorozchodnou postreformní formaci v čele s přísným otcem zakladatelem, moderní pravicovou stranou a la německá CDU. Přes velkou podporu médií nepropadla US ve volbách 1998 jen díky vyblokování ODA z volební soutěže.

Šok z toho, že ODS získala ve volbách 1998 třikrát více hlasů, stranou značně otřásl. Přišla druhá rána po vzniku opoziční smlouvy a přechodu unie do opozičních lavic. První příběh bylo třeba opustit. Josef Lux unionistům nabídl náhradní projekt, budování „třetí síly“, volebního bloku proti stranám opoziční smlouvy. Přes trápení unionistů v nepohodlné Čtyřkoalici umně řízené lidovci byl úspěch tohoto projektu přijat jako oficiální nový cíl strany. Přišly úspěchy a množství postů v senátních a krajských volbách na podzim 2000. Trvalou vnitřní nestabilitu Čtyřkoalice se lidovci rozhodli na konci roku 2001 překlopit ve dvojkoalici pod svojí dominancí. V pozadí stála i obava, že by lidovci mohli zůstat i další období v opozici, když by Čtyřkoalice byla většinově (US, ODA, DEU) pravicová. Lidovci donutili US ke sloučení s DEU a ODA vyhodili z Koalice úplně. Výsledkem byl propad podpory veřejnosti a rozvod lidovců a unionistů hned po volbách.

Tanec na palubě Titaniku

Volby 2002 nabídly unionistům třetí příběh pro zdůvodnění své existence. Vstupem do Špidlovy levostředé vlády údajně bránili nejhorším socialistickým experimentům. Fakticky vedení strany nabídlo důležitým členům přístup k lukrativním státním postům výměnou za podporu při opuštění pravicového programu i rétoriky a postupném diskreditování oslabené značky. Přes velkou nestabilitu u socialistů, danou výměnami premiérů Špidly a Grosse, vláda s účastí unie vydržela čtyři roky. Proč opouštět prostřený stůl? Zlobivé poslance Marvanovou a posléze Vrbíka zastoupil v klubu přeběhlík z ODS Kott. Preference unii celé období klesaly z pěti k jednomu. Volební kampaň pojala unie originálně, když nejužší vedení vybralo pro „Novou“ purpurovou unii skejťáckou prezentaci v ironickém duchu hlavního hesla It´s legal to be a looser. Drtivost propadu ve volbách na tři desetiny procenta přesto zaskočila.

Čekání na další čekání

Povolební rok unie žila mírně úspěšnými komunálními, plně neúspěšnými senátními volbami a odchody členů. Třináctý sjezd 2. června 2007 rozhodl předvídatelně o prodlužování rozkladu strany. Tak jako na většině sjezdů originální myšlenky nezazněly. Jan Ruml byl jediný, kdo byl schopen nabídnout a získat podporu pro rozumné ukončení trápení, pronesl však pouze nic neřešící projev. Nové vedení stanovilo pro unii čtvrtý cíl, integrovat menší pravostředové strany do bloku pro příští volby. Vítězný kandidát na předsedu Jan Černý chce vytvořit pravicový blok, těsně poražený Petr Hůla, zvolený jako první místopředseda, by se rád domluvil s další kopií ODS, SNK ED. Problémem je, že o sloučení stojí pouze zbývajících pár členů ODA. Přítomní předsedové SOS a LiRA prezentovali delegátům jinou představu o spolupráci než integrace. Nový předseda získal na hlas potřebnou většinu a zbytek vedení tvoří jeho oponenti či noví lidé. Jeden silný nástroj nesourodé vedení unionistů v rukou má, podle zprávy pro sjezd je na účtech 22,4 miliónů. To je hlavní důvod, proč strana voliči opuštěná a pro českou politiku zbytečná pokračuje v existenci.

Příští rok unie utratí milióny na podporu různých kandidátů a projektů v krajských a senátních volbách. I když se několika může podařit uspět (Liberecko), v širších koalicích, celkově půjde o propad.

Unie svobody velká očekávání zklamala. Nenahradila ODS, nevytvořila silnou Čtyřkoalici, podporovala socialistickou vládu v zadlužování, ani nenašla sílu se zrušit.

Autor je politolog a právník, osobní stránka 

předseda Liberální reformní strany

psáno pro LN