Tak nám zase Václav Klaus ml. cosi bez rozmyslu plácl ve Sněmovně a čeká, jak se situace vyvine a co z toho bude, mám ten pocit, nebo co, no a zároveň doufám, že se podobná taktika nestane dlouhodobou strategií jeho politického hnutí. Podle zápisu ze Sněmovny, kterým Klaus argumentuje, žádá jednostranné vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou a také žádá vládu, aby okamžitě stáhla z programu parlamentu veškeré evropské směrnice a nařízení.

„Včera jsem vyzval k odstoupení od Lisabonské smlouvy. Seznam Zprávy o tom referují po svém - dezinformačně. To, co jsem opravdu řekl, najdete ve stenozáznamu ze Sněmovny. O NATO jsem neřekl ani jedno slovo a důvodem mého návrhu není, že by mě mrzelo, že o EU teď není slyšet. To mě fakt netrápí. Důvodem je ztráta suverenity ČR.“

Ponechám zatím stranou skutečnost, že podle nálezu Ústavního soudu, jenž je v této oblasti oproti Václavu Klausovi ml. kompetentní a zároveň nejvyšší možnou právní autoritou v ČR, nelze považovat přijetí Lisabonské smlouvy za ztrátu národní suverenity, a budu se zabývat reálnými možnostmi, které má Václav Klaus ml. a jeho politické hnutí vzhledem k jeho evidentním touhám o reformu Evropské unie k dispozici.

Zásada „pacta sunt servanda“ (smlouvy se mají dodržovat) patří k hlavním právním principům. Jsem toho názoru, že nejde jednostranně vypovědět Lisabonskou smlouvu, která byla řádně přijata celým parlamentem a zároveň podepsána prezidentem republiky kdesi údajně na záchodě, což ale není podstatné, a která vstoupila v platnost 1. prosince roku 2009, no a jen tímto jednostranným aktem zrušit nadřazenost komunitárního práva nad legislativou v ČR a zároveň údajnou ztrátu národní suverenity, jak si to mylně představuje Václav Klaus junior.

Existují tři možnosti, jak změnit status quo, jednak jí je nová společná smlouva mezi členy EU, jejímž přijetím by Lisabonská smlouva, nebo nějaké její části (možná) přestaly platit, dále navržení a přijetí změny smlouvy, a to za použití řádného nebo zjednodušeného postupu tak, jak je to upraveno v unijní legislativě, no a nakonec czexit, neboli vystoupení ČR z EU a následné vyjednání a uzavření smlouvy nové způsobem, jakým momentálně postupuje Velká Británie. To by si měl podle mne Václav Klaus ml. promyslet, ujasnit a vyjadřovat se nadále nejen srozumitelně, ale hlavně realisticky. No a jak jsem s údivem zaznamenal, údajně existuje i cesta radikálně revoluční, jejíž podobu tak nějak vágně naznačil Petr Štěpánek, známý stranický turista národovecký, nyní zatím doposud pevně ukotvený pod křídly hnutí Václava Klause mladšího.

Česká republika přebrala k 1.5.2004 závazky pro právní systém ČR, které znamenají podřazení se komunitárnímu (unijnímu) právu a pravomocem orgánů EU. Tato nadřazenost komunitárního práva, která však není absolutní a o sporných případech může jako jakási pojistka rozhodnout Ústavní soud, viz např. nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. 11. 2008 ve věci přezkumu souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství s ústavním pořádkem České republiky, ve kterém Ústavní soud nepovažuje přijetí Lisabonské smlouvy za ztrátu národní suverenity a konstatuje, „že tímto jeho nálezem jsou vyvráceny pochybnosti o souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem a odstraněny formální překážky její ratifikace,“ byla stvrzena i podpisem Přístupové smlouvy Václavem Klausem, tehdejším prezidentem a zároveň podavatelem žádosti o vstup naší země do Evropské unie.

K uzavření nové smlouvy je nutný souhlas všech členů Evropské unie s novým textem a její následná ratifikace ve všech zemích Evropské unie, stručný popis toho, jakým způsobem je nutné postupovat, pokud bychom chtěli něco změnit v textu Lisabonské smlouvy, najdete zde, i v tomto případě musí existovat kosens všech členů a změny musí být schváleny všemi zeměmi EU, k vystoupení z EU je možné aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy stejným způsobem, jak to udělala velká Británie, no a co se týče národovecké revoluce Petra Štěpánka, tak ta, ehm, jak bych to řekl, ta je a s nejvyšší pravděpodobností i navždy zůstane pouze národoveckou revolucí Petra Štěpánka, no.

Václav Klaus ml. by si podle mne měl v hlavě ujasnit, co přesně vyžaduje, zda-li je ten jeho požadavek skutečně reálný v rozsahu, v jakém ho vyžaduje, no a měl by to navíc i přesně formulovat s tím, že jakési „A“ bude samozřejmě znamenat i „B“, aby nedocházelo k matení občanů a podobně. Tomio Okamura, jenž chce aby ČR z EU vystoupila, je oproti němu jasný, čitelný a jeho požadavky jsou možné, logické, uskutečnitelné a nikoliv Klausovsky neurčitě mlhavé a tak jaksi vychytrale „anirybanirakovské“.

Chápu, že ho asi trápí dlouhodobý trend a skutečnost, že po mohutném nejen mediálním vzepětí a mocném výronu elánu společenského, jenž s jakousi novou nadějí efemérní národoveckou až nad obzor ruku v ruce společně a prudce vyletěl, se situace kolem hnutí Trikolóra jaksi zklidnila způsobem poněkud nemilým a v průzkumech veřejného mínění ustálila kolem dvou až tří procent, přičemž skóre SPD zůstává dlouhodobě takřka neměnné a mnohem vyšší, a že je tedy nucen nějakým způsobem přitvrdit, ale tak, aby zároveň nesplýval s Okamurovou SPD. Myslím si však přesto všechno, že by přece jen mohl postupovat poněkud seriózněji.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem