Konec bordelu a korupce! S takovým heslem a několika dokola omílanými frázemi se podařilo Tomiu Okamurovi učarovat téměř 350 tisícům voličů.

Okamura je právem považovaný za jednoho z největších populistů v naší zemi. Rád nabízí rychlá a jednoduchá řešení, považuje komunismus za nejlepší zřízení a mnohé jeho výroky zavánějí rasismem. Neustále se zaklíná referendem jako lékem na všechno.

A pak samozřejmě také odvolatelnost politiků, avšak podmínky takového odvolání jsou naprosto nejasné a, upřímně řečeno, utopistické. Pokud by prošlo odvolávání politiků, tak bychom měli v našich končinách volby každý měsíc a nechtěl bych vidět zatížení státní kasy neustálými referendy a volbami.

Je s podivem, že jeho snad až sekta získala ve volbách takový výsledek. Bohužel, ukazuje to, že lidé příliš nepřemýšlejí a mnoho věcí jim nedochází. Už před volbami bylo poukazováno na fakt, že jeho hnutí je uzavřenou skupinou několika málo osob.

Běžná politická strana (a že jich u nás máme požehnaně) má nějakou nosnou ideu, ke které se hlásí členská základna. Taková strana má rozvětvenou strukturu a její členové a příznivci se rekrutují z celého území našeho státu. Platí to jak pro strany parlamentní, tak pro mimoparlamentní - až na některé obskurní pidistrany.

Tomuto ve světě běžnému modelu se u nás vymykají především dvě parlamentní strany. Babišovo ANO, které je daleko více politickou divizí Babišova impéria Agrofert (lidé spjatí s Agrofertem jsou dosazováni do různých postů), de facto jde o naprosto nepřijatelné proniknutí byznysu jednoho holdingu do politiky, a Okamurova politická sekta, která může dělat sjezdy ve středně velkém výtahu.

Hnutí Úsvit tvoří všeho všudy devět osob. Jde o uzavřenou skupinu se spíše nedemokratickými stanovami. Podle nich lze předsedu odvolat pouze více než dvoutřetinovou většinou, tedy sedmi lidmi z devíti (neplést se Sedmou z devíti ze sci-fi seriálu StarTrek).

Vše musí schválit předseda a vzhledem k tomu, že se členové Úsvitu rekrutují především z okruhu příbuzenstva či budoucího příbuzenstva, pak těžko by někdo chtěl Okamuru odvolat, notabene když si Úsvit ve volbách tak finančně polepšil.

Jen za loňský rok si Úsvit přišel na 39 milionů pro svých devět členů. Ne, nezávidím někomu peníze, ale v případě, kdy jsou peníze vypláceny ze státní kasy a evidentně slouží jen k výdělkům pana Okamury, pak by to mělo zajímat každého, kdo odvádí tomuto státu daně.

Ukázalo se, že Tomio Okamura je velice pracovitý člověk. Například pracoval těžce o Vánocích. Svému hnutí fakturuje například práce na Štědrý den jako aktualizace www stránek, analýza a příprava podkladů pro jednání poslaneckého klubu, psaní tiskových zpráv a jednání s médii v souhrnu 18 hodin.

Ani oba vánoční svátky nezahálel. 25.12. pracoval 16,5 a 26.12. 15 hodin. Jen za prosinec loňského roku vyfakturoval svému hnutí částku 984 483 korun. Údajně jde o náklady na doplňovací senátní volby ve Zlíně a Okamura peníze jen jako "přeposilatel" přijal z účtu strany, aby s nimi dál vypořádal jednotlivé náklady na kampaň jako inzerci a bilboardy.

V tom případě je zvláštní, že Úsvit, který má svou vlastní právní subjektivitu, neplatil tyto náklady rovnou. K čemu potom je taková věc, jako že se Okamura ohání čistotou a bojem proti korupci tím, že jeho hnutí má transparentní účet?

Spíše je daleko blíže pravdě předpoklad Reflexu, že Tomio Okamura své vlastní hnutí tuneluje. Ono je vůbec zvláštní, jaká mlha se objevuje okolo financí samotného Tomia Okamury. Vystupuje jako finančně zajištěný člověk, tvrdí, že měsíčně vydělává snad milion a vstupem do politiky si finančně pohoršil.

Vozí se v luxusních autech a jeho přítelkyně se vždy rekrutovaly z řad sotva dospělých. Podle zjištění České televize (21.2.2012) panují okolo Tomia Okamury značné nejasnosti ohledně financí. Sliboval bojovat proti bordelu a korupci. Jak jde příkladem? Před dvěma lety odhadoval svůj majetek na 40 milionů. Figuroval v osmi firmách. Některé firmy už neexistují a hlavu s účetnictvím si Okamura zjevně nikdy nedělal. Za deset let chybí třináct účetních uzávěrek, přičemž tyto informace vyžaduje zákon.

Podívejme se trochu blíže.
Miki Travel Prague (jednatel) - údajně pobírá 100 až 250 tisíc měsíčně, podle sezóny. Z účetnictví firmy se informace nedá ověřit.
Cestovka pro plyšáky (investor) - hlavní aktér (Marek Hlávka) zaujal svým nápadem ve Dni D: "Tuneloval náš účet, rozhodli jsme se s Danou Bérovou (další investor z pořadu Den D) před rokem z firmy vystoupit," říká Okamura. Zajímavé je, že Marek Hlávka je nedohledatelný a je bezdomovec s bydlištěm na městském úřadě.
Mebius (investor) - tato firma měla zajišťovat průvodcovství pro Miki Travel Prague. Je ve ztrátě.
Další dvě firmy měly provozovat restaurace, jedna z nich už neexistuje: "Investice nedopadla podle mých představ, byl jsem velmi nespokojen s chováním společníků (podváděli mě), a tak jsem z firem se ztrátou vystoupil," tvrdí Okamura. A druhá? Za sedm let mu vydělala 11 tisíc korun.
Obchod s s japonskými potravinami, domácími potřebami a módou (podílník) - za tři roky získal Okamura na podílech celých 21 000 korun.

Kde jsou tedy ty Okamurovy milionové výdělky? Obraz úspěšného a vydělávajícího podnikatele se začíná hroutit.

Nyní, jak se zdá, pravděpodobně tuneluje své vlastní hnutí fakturami za odvedenou práci, přičemž mnohdy náplň této práce spadá do poslaneckých záležitostí a za ty je placen státem. V nejnovějším žebříčku popularity politiků obsadil páté místo.

Je zvlášní, že proti bordelu a korupci bojuje člověk, který má tak neuvěřitelný nepořádek ve vlastních financích, neplní zákonem stanovené povinnosti ohledně účetnictví firem, který se ohání těžkými výdělky a jehož firmy de facto krachují (všichni ho podvádějí!) nebo jsou výdělky za několik let v řádu jednoho průměrného měsíčního platu a který si zjevně dělá z politiky doslova dojnou krávu pro svou kapsu.

Odkud tedy plynou Okamurovy zisky? Kolem Tomia Okamury je daleko víc nejasností. Tento člověk dokázal utáhnout na vařenou nudli 350 tisíc voličů. Má početný fanklub srocený okolo své sektářské mikrostrany. Je nepřekonatelný v míře populismu a hochštaplerství. U nás to zjevně k volebnímu úspěchu stačí. Ale boj s korupcí nebo bordelem od něj opravdu nečekejte. To byla jen líbivá hesla, aby se dostal ke korýtku.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora