Tento týden prošustila médii trochu opožděná zpráva o koncertu jedné české socialistické hvězdy. Opožděná ne proto, že hvězda byla hvězdou v osmdesátých letech, nýbrž proto, že koncert se odehrál už v březnu.

Tou prachem poněkud zapadlou socialistickou hvězdou byl Dalibor Janda, oprášen byl v březnu ve velkém sálu pražské Lucerny. Potud vše dobré.

Podle slov producenta uspořádání téhle akce stálo 1,8 milionu korun českých. Jelikož i já sama před nějakým časem s Pikorou s jednou přednáškou „vyprodala Lucernu“, akorát že nesrovnatelně skromněji pouze malý sál, mám o organizaci takové akce celkem dobrou představu. Tudíž mohu potvrdit, že 1,8 milionu není za organizaci akce podobného rozměru a na tomto místě nijak nesmyslná částka. Takže až sem ještě pořád dobré.

U koncertů je obvyklé, že drtivou většinu nákladů uhradí vstupné. V tomto případě tomu tak nebylo, protože většinu z částky uhradily sponzorské dary od sponzorujících firem. To sice není úplně typické, ale pořád je to naprosto v pořádku. Když soukromá akce dostane peníze od soukromých sponzorů, je to ideální stav, všichni jsou spokojení.

No a pak také menší část nákladů byla uhrazena způsobem, který je ještě méně typický. Dohromady – podle dostupných informací – 260 tisíc korun českých poslali Středočeský a Olomoucký kraj ve formě dotací. No a to už v pořádku není.

Tedy abychom si rozuměli, technicky vzato, právně, to v pořádku nejspíš je. Všechno bylo řádně odhlasováno řádně zvolenými zastupiteli. Takže k procesní chybě nejspíš nedošlo. Ovšem nějak nemohu pobrat, jak jenom to ten Olomoucký kraj s dotací 60 tisíc korun myslel, když ji vysvětluje „dobročinnými účely“. Pravda, část výnosů skutečně šla na dobročinné účely. Celkový výtěžek na charitu konkrétně dosáhl 94 100 korun. Ale ať počítám, jak počítám, bratru 94 tisíc na charitu je jaksi míň než z veřejných peněz vynaložených 260 tisíc. 165 900 se někde ztratilo po cestě. Kdyby oba kraje skutečně chtěly podporovat charitu, vynaložily by na ni 260 tisíc celých.

Zrovna tak mi není jasné, jak to myslel Středočeský kraj, když svých 200 tisíc použitých z fondu na zmírnění následků živelních katastrof ve prospěch koncertu vysvětluje marketingem a zviditelněním. Nějak se mi nechce věřit, že souvislost by byla v tom, že Janda je takovou katastrofou, že je možno ji považovat přímo za živelnou, tudíž Středočeský kraj musel vynaložit dost peněz na zviditelnění tohoto rizika. Já tedy neumím posoudit umělecké kvality pana Jandy – ale fakt že by byl živelnou katastrofou...? To snad probůh ne, tomu fakt nechci věřit. Má to tedy jen dvojí vysvětlení. Buď jsem ducha totálně mdlého, když nepobírám souvislost mezi Jandou – živelnou katastrofou – zviditelněním, anebo to jsou kecy.

Akorát by mě docela zajímalo, jak to Středočeský kraj vysvětlí babce Novákové, až povolí fušersky spravená protipovodňová hráz a voda jí odnese střechu, že prašule už nejsou, prašule už byly účelně vynaloženy na zviditelnění v Lucerně. Jak všichni víme, je velmi potřebné informovat o tom, že existuje Středočeský kraj. No co třeba kdyby si jeho existence Středočeši náhodou nevšimli?

Ale kdyby si to snad náhodou někdo chtěl vykládat tak, že mám něco proti producentům akce kvůli tomu, že nafasovali dvě sotva pochopitelné dotace, mohu jej ubezpečit, že to by mě ani nenapadlo. Už můj dědeček říkával: „Blbej kdo dává, blbější, kdo nebere.“ Když kraje nabídly – větší díl blbosti byl jasně na jejich straně.

A že bychom se měli zlobit na kraje? To už dává smysl víc, ale ani v jejich případě bych nebyla zase tolik přísná. Jasně, té babče Novákové bez střechy se to bude mizerně vysvětlovat, ale nalijme si čistého vína: Pokud by se peníze z našich daní, případně z evropských fondů (a tedy z daní jiných Evropanů) nerozfofrovaly na zviditelňování existence největšího českého kraje exitujícího coby samostatná správní jednotka 58 let, rozfofrovaly by se na něco onačího.

Třeba na betonová koryta vhodná pro krmení slonů a předstírající květináče, která tuhle instalovala Praha 5 - vzpomínáte? Koryta pak skončila nenápadně schována v jakémsi bývalém zarostlém a nepoužívaném hřišti připomínajícím skládku. Typický to osud veřejných peněz: Vytáhnout z kapsy lidem, vyhodit na tu největší pitomost, která úředníka napadne, pak výsledek zlikvidovat a zakamuflovat.

Problém není v úředníkovi. Tak jako příležitost dělá zloděje, tak taky úřad dělá úředníka. A úředník zase bere lidem peníze a ničí je. Ne proto, že by byl tak zlý, nebo tak hloupý. Ale prostě proto, že systém je tak nastavený. Dotace jsou tak nastavené. Dotace jsou čiré zlo. To dotace jsou ten problém! Dotace zrušit!

Převzato z Sichtarova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky

Autorka je ředitelka společnosti Next Finance s.r.o.