Původně jsem měl lepší titulek "Ten si to krásně zavařil", ale v Lidovkách a také různí blogeři byli rychlejší a uvedli s tímto názvem různé články, úvahy a podobně. Což mne donutilo k důkladnějšímu zamyšlení. O autorech, Kocábovi i nešťastném ministerstvu-neministerstvu pro lidské práva a menšiny.

Takže jsem to změnil. Ale aby to bylo stylové, použil jsem jako titulek také část textu písně. Starší čtenáři jistě poznají, které. Je o praprabábě mé praprabáby a napsali ji … no, určitě to v diskuzi zazní. Schválně, kdo to tam napíše první?? Správné jméno autora či autorů?

Takže přátelé, rychle klikněte na "diskuzi" a už to tam mydlete, z které písně to je. No přece

Pra-pra-prabába mé prabáby
byla po svý pra-pra-pratetě
neteří tetinýho zetě,
jenž pak byl dítě dítěte
královny ze Sáby....
(zde je text)

A teď se vraťme zpět a věnujme s úvahám o Kocábovi, jeho ministerstvu, jeho předchůdkyni a tak vůbec. Oni se na tom ministerstvu vystřídali skuteční exoti. Vynikal mezi nimi kolega Uhl, který první silně vytáhl ministerstvo směrem, kterým se ubírá doteď. Revoluční marxista-trockista Uhl po roce 1989 rychle pochopil, odkud dnes fouká ve světě vítr, a vložil do základů dotyčného úřadu onu šílenou směs politické korektnosti, environmentalismu a boží naivity značné části západních levicových intelektuálů. A to vše ve spojení s převažující byrokratizací a nenápadnou "socializací" USA a Evropské unie vykvetlo v nevídaný květ. Neboť bez Unie, kde dnes vládnou úředníci a politici nadosmrti postižení marxismem a nezřízenou touhou komandovat lidstvo k "světlým zítřkům", by se nemohlo plně projevit naše "ministerstvo lásky". Dokonáno bylo, když mu nedávno začali šéfovat zelení, což je jen jiná odnož levičáctví.

Většina obyvatel ČR považovala paní ministryni Stehlíkovou za osobu poněkud "alternativně myslící", a to například vzhledem k jejímu původu. V Kazachstánu i Moskvě se věci přece jen hodnotí a řeší jinak. A tak třeba nápad na legitimace - "seděnky" - pro těhotné ženy do veřejné dopravy vyvolal spíš poklepávání na čelo než co jiného.

Silný nástup Kocábův na "romskou otázku", účinkování půvabné tmavší krásky a jeho následný okamžitý debakl nebyl žádným překvapením. Jenže superpokrokový rocker se nedá! Takže hned předvede nápad na "protifackovací" akci. Naplánovanou jeho úřadem "za pár desítek milionů". Chomutov nevyšel, s Lety ho poslali do "pihele tmavého" sami Romové, takže hned vyhlásil další světovou akci. Předpokládám a doufám, že obdivovaný frontman mého oblíbeného Pražského výběru časem úplně nezblbnul. To musí být v něčem jiném. V tom ministerstvu.

Ne že by nemělo "ministerstvo lásky" co dělat. Cikánská otázka, politicky korektně přejmenovaná na romskou, by, pokud by byla řešena, zaměstnala dvě taková ministerstva. Takový už je to dneska malér. Vypěstovali jsme si statisícový lumpenproletariát s neuvěřitelnou natalitou známou jen z rozvojových zemí. A také nácky schované za takzvanou Demokratickou stranou. A to je jen malá ukázka problémů, které musíme vyřešit.

Na ČR a na její státní správu čeká plno doposud neřešených otázek. V oblasti národností a jejich a našich lidských práv. Televize ohlupuje lidi a řičí o ruských Karlových Varech. Jako kdyby nic jiného nebylo. Ale nějak těm chlapcům uniklo, že se do Čech stěhují nejen rusky mluvící multimilionáři, ale i desetitisíce ukrajinsky mluvících zedníků s vysokoškolským vzděláním, uklízečky s maturitou drží nad vodou nemocnice a všichni si zde kupují byty a domy. Další desetitisícovou skupinou je směsice Moldavanů, Bělorusů, ruských Kazachů a dalších, kteří zde nenápadně žijí často už půldruhého desetiletí. Vietnamci jsou už pevně zabydleni a Číňané se za nimi tak nějak schovávají, že si jich většina lidí nevšimne. Atd. A všichni tito lidé sem přišli a budou přicházet a za nimi přijdou jejich děti a další rodinní příslušníci, kteří vyrůstají v jiném prostředí. Ve školách budou muset absorbovat děti vyrostlé na jiných kulturních základech. Budeme a musíme ty, kteří přišli a přijdou, informovat a školit, jak se žije u nás a co je obvyklé a co nejde - jako pečení beranů na sídlišti, což zkoušeli neinformovaní Mongolové - a jak se používají toalety, na kterých se sedí. Na prkýnku. Tak to všude není, že. A tak dále.

Navíc se objevuje další fenomén. U nás doposud žijící muslimové se chovali, dá li se to tak nazvat, doposud přímo vzorně. Porovnáte-li to třeba s Německem nebo Anglií, měli bychom jim a jejich vedení poděkovat. Jenže i u nás už se začínají objevovat šiřitelé bojovné muslimské ideologie, už i u nás potkáte ženy s šátky a v hábitech na zem, kolem houfy dětí a poněkud divoce se tvářícího manžela za sebou. A jestli tohle není problém, tedy pro nás i pro naše dosavadní muslimy, tak sežeru klávesnici. Zabýval se někdo tím, jak zamezit "dovozu islámské revoluce" k nám? Náboženští fanatici už doslova znásilnili západoevropské muslimy, z nichž mnozí před nimi původně utekli do "svobodných zemí", aby je neuvěřitelně naivní rádoby demokraté nechali zastrašit fanatiky, které za nimi vyslali propagátoři džihádu.

Někdy si připadám jako ta slečna Marplová. Už jsem taky starší a leccos pamatuji. Dnešní lidskoprávníci a jejich ministerstva mi připadají jak "stranické a úřední orgány" Prahy 9 v době, když jsem tam za normalizace pracoval na OPBH. Domy se rozpadaly. Praskaly zanedbané kanalizace. Kdysi slavné továrny jako ČKD a Praga zastarávaly a pomalu je pokrývala desetiletá špína. Do střech teklo a ulice vypadaly jako tankodrom. Na proseckém sídlišti se honil prach a vítr a každý den přibylo několik vyloupených bytů. Do každého prázdného bytu dole ve Vysočanech ve staré zástavbě se po umřelých babičkách ihned nabourali Cikáni a už je nikdo nikdy nedostal ven …

Starostí vedení Prahy 9 a strany a celého státu vůbec ovšem byly jiné. Nejdůležitější bylo nezanedbat oslavy VVV. Tedy Velkých Výročí Vítězství. Aby lid nezapomněl na svoje výdobytky. Jo a meliorace, ty byla taky důležitý. Že aby bylo víc půdy na pole pro družstevníky. V rámci boje o zrno. A noviny byly plné hrdinů práce na melioracích. Dnešní mladí už ani nevědí, co to meliorace jsou.

Takže na jaře i na podzim se opravovaly držáky vlajek na domech. Fasády padaly na hlavu a kolem domů byla lešení, aby to nespadlo na lidi, ale držáky vlajek, ty musely být! Kolem ulic pokrytých bahnem od náklaďáků (dneska je to jen o fous lepší) byly na sloupy instalovány držáky na barevné silonové vlaječky a na boční stěny domů se malovala a vyvěšovala hesla o nehynoucí lásce.

Jo a tribuny, tribuny mušely bejt! A všude, po celé republice. Soudruzi řečnili a čím víc řečnili, tím větší byl malér a Západ nám ujížděl technicky, technologicky i obecně. To nevadilo. Hlavní byly oslavy. Jo a ty meliorace. Až jsme skončili s prázdnou kasou, padajícími baráky a rádii, které hrála, jen když se do nich praštilo pěstí.

Dneska si připadám, že se to tak nějak opakuje. Hlavní jsou takzvaná "lidská práva", jejichž přímo esencí je onen "protifackovací zákon" a evropské úřední nařízení, že ženy a muži jsou stejní. Já tedy nevím, ale já si myslím, že nejsou. Schválně, zkusme postavit Bursíka a Jacquesovou a Kocába a Aňu Geislerovou nahaté vedle sebe a zahrajme si hru "Najdi deset rozdílů". Vítěz může dostat předplatné některého alternativního časopisu.

Jsme, vážení, v maléru. Nemyslím ekonomickém, to je jen doprovodný jev. Lid Evropy už má tak ňák "vedení" Evropy, které vládne kavárenská levice a kradoucí byrokraté, plné zuby. Vždyť kdyby se pokusili nechat odhlasovat tu slavnou Lisabonskou smlouvu v referendech, nedostanou víc než 10%!

Rozpory se prohlubují. Ekonomicky zaostáváme. Nemalá část obyvatel neuznává hodnoty, na kterých byla Evropa postavena. A nejde jen o Romy a muslimy. Výkonnost klesá a mozek - tedy vedení EU - se zatemňuje. A blázni si hrají. Vyvěšují fangličky, pořádají semináře a žvaní a žvaní. A nasírají lidi. A vůbec jim to nedochází. Jako tenkrát. Když jsem za totáče pracoval na OPBH. Vzdělanci blbnou, elita neví nic o lidech a pseudodemokracie vytlačuje demokracii. Dost strašná představa. Takže si aspoň vesele zazpívejme. Jako za dob našich dědů. Aby nám došlo, že nejen my a dneska se chováme jako blbci. Už naši předkové…:

Dnes k dobrému tónu náleží,
místo strašit na starém hradě
radši strašit ve správní radě *
a tam potom všem pohromadě
straší ve věži.

* tou "radou"se dnes myslí správní rada nějaké neziskovky nebo lidskoprávní organizace. Tam je to správný šolich. Velký prachy, zdarma cestování. A bez rizika! Jak dlouho?