Pozor na její oligarchizaci!

Jezdím poměrně často na Ukrajinu, do Kyjeva i do Koločavy. Mluvím s politiky i s lidmi na ulici, resp. na vesnici. Ukrajina je nefunkční stát a nefunguje proto, že ho neřídí vláda a parlament, ale oligarchové. Ti se, podle jedné z mnoha definic, vyznačují tím, že disponují velkými materiálními zdroji, které systematicky využívají k obraně nebo zlepšení svého osobního bohatství či výjimečné společenské pozice. Ukrajinští oligarchové tak ovládají ekonomiku, vlastní média i politické strany. Lidé ve volbách pak rozhodují pouze o tom, kolik bude mít který oligarcha v parlamentu poslanců. A poslanecké vyjednávání pak řídí vlastníci politických stran, oligarchové. Typickým příkladem takového oligarchy je u nás v Česku Andrej Babiš.

Když Andrej Babiš koupil MF Dnes a Lidové noviny, několik dalších miliardářů rychle koupilo ostatní deníky jako své politické krytí či „atomové zbraně“, jak sami tyto své ztrátové investice nazývají. Ostatně, miliardář Zdeněk Bakala si drží Hospodářské noviny a Respekt jako poslední majetek v Česku právě pro svoji nutnou mediální obranu.

Každý miliardář musí být (někdy všeho) schopný a úspěšný člověk, který má zcela jistě co říci i v politice. Naprosté většiny z nich je potřeba si vážit za to, co dokázali. Současná erupce miliardářů, kteří začali podporovat tu či onu politickou stranu, hodlají sami kandidovat či posílat deset milionů sem či tam, ukazuje, že se českým miliardářům cosi významného hnulo v mysli. Příklad Andreje Babiše, který se po počátečním přešlapování rozhodl sám postavit do čela hnutí, je jistě inspirativní, ale je otázkou, zda je opakovatelný. Vypadá to však, že si mnozí miliardáři myslí, že příběh A.B. opakovatelný je, čímž ale dávají veřejně v sázku svůj politický instinkt. Peníze jsou jistě důležité, ale samy o sobě ke zvolení do parlamentu zatím nestačí.

Vzhledem k výše uvedenému vlastnictví médií českými miliardáři a k ukrajinské zkušenosti je potřeba zkoumat, zda jde českým miliardářům o blaho občanů (což je deklarováno vždy) či o obranu svých zájmů před agresivním Andrejem Babišem. Miliardář se svojí frakcí v parlamentu je vždy silnější než miliardář daný na pospas úřední zvůli, finanční správě či státnímu zastupitelství.

Nikdo nechce bránit miliardářům podílet se na veřejném životě. Ostatně, oni svým vlivem a zaměstnáváním lidí veřejný život samozřejmě ovlivňují. Ale politický a ekonomický stav Ukrajiny a český případ A.B. jsou pro budoucnost české politiky varující.

Autor je senátor za ODS