Uvnitř socialistické strany zuří boj o moc. Střetávají se dvě křídla, jedno zemanovské a jedno "paroubkovské".

Mnozí mohou namítat, že mi může být boj uvnitř ČSSD ukradený a do jisté míry budou mít pravdu. Socialisty jsem nikdy nevolil a ani volit nebudu, přesto je ale důležité, jakým směrem se socialisté vydají a jakou politiku budou dělat.

Sama levicová politika ražená hesly "zdroje jsou" a "dluhy se neplatí" je zcestná. Levice se holedbá "spravedlností", pod kterou není nic jiného než rovnostářství, a to takové, že kdo vyčnívá nahoru o trochu víc, musí být sražen zpět. Proto také je ze strany levice taková snaha o vyšší zdanění bohatších, o zákaz nadstandardů a další věci, která snad netřeba vyjmenovávat.

Naše zem potřebuje silnou levicovou a demokratickou stranu, zrovna tak jako potřebuje totéž na pravé straně spektra. Upřímně, jsem příznivcem systému dvou demokratických stran, které se v nejzákladnějších věcech jako zahraniční politika či svoboda obyvatelstva příliš neliší.

Existuje spousta dalších věcí, ve kterých se mohou lišit, například ve způsobu jak dosáhnout cíle. Ale to by bylo na samostatný článek. Věnujme se aktuální situaci u socialistů. Možná se to nezdá, ale tato strana daleko víc bojuje o své přežití ve formě, v jaké ji známe.

Jak jsem psal, ve straně jsou dvě křídla. Paroubkovské křídlo, dá-li se tak nazvat, je prezentováno současným předsedou Bohuslavem Sobotkou. Paroubkovské proto, že Sobotka je věrným žákem svého předchůdce na předsednickém postu.

Toto křídlo je silné hlavně ve slovech a pokračuje neměnně v tom, co jednou přineslo úspěch. Zcela určitě by se mělo posunout ve svém vývoji kupředu a ne stále setrvávat na pozicích věčného shazování vlády a výzev k demisi. Tomuto křídlu by prospělo, kdyby se do jeho čela dostal nějaký rozumný politik namísto slabého Sobotky a hystericky vystupujícího doktora marxismu-leninismu Zaorálka.

Tato část ČSSD zcela určitě ctí demokracii a ač je rétorika silná, přeci jen respektiuje výsledek voleb. Je zastánkyní svébytnosti ČSSD a nechce, aby někdo jiný ovlivňoval dění uvnitř. Naproti tomu máme v ČSSD křídlo zemanovské.

To reprezentuje dvojice Michal Hašek a Zdeněk Škromach. Hašek je druhým mužem ČSSD a nyní mohutně využívá slabosti svého předsedy. Z těchto dvou hlavních představitelů ČSSD je Hašek o něco schopnější, ale právě cesta, na kterou se snaží ČSSD dostat, vzbuzuje silné rozpaky.

Hašek je posilněn Zemanem na Hradě a zcela nezakrytě bojuje za to, aby Rusnokova (Zemanova) vláda získala důvěru. Řeže tak větev své vlastní straně, které je členem. Jeho snaha, aby se kraje postavily za Rusnokovu vládu je značně nebezpečná.

Rusnokova vláda byla sestavena sice legálně, ale nelegitimně. Sám Rusnok legitimitu vlády odvozuje od prezidentské volby, což už samo o sobě je značně alarmující. Vláda všude, kde to jde a vlastně i skoro nejde, dosazuje lidi blízké SPOZ a Zemanovi.

Hašek se chce svézt na Zemanově popularitě a přitom si neuvědomuje, že by následně ČSSD jen hrála stafáž ovládnutí veškerého prostoru nevolenou stranou, přičemž by ČSSD dostala nějaké drobty a šidítko v podobě nějakých funkcí.

Vláda si počíná poměrně nedemokraticky a Hašek se za tuto vládu staví. Chápu, že jeho osobní ambicí je vést socialisty, ale vytvořil by ze strany jen béčko prezidentské SPOZ. Možná cítí šanci, že by mohl zaujmout místo hlavní prezidentské strany, ale zapomíná na Zemanovu mstivost.

Ta se projevuje i tím, že se zjevně rozhodl ČSSD rozbít za to, že jej před deseti lety při prezidentské volbě potopila. A daří se mu to. Okázalé přehlížení předsedy ČSSD, hanlivá slova ze strany hradního kancléře a vyzdvihování Haška přivedlo ČSSD do stavu občanské války.

Zvítězí-li Hašek, stane se z ČSSD hradní kašpárek, který bude mít za úkol odsouhlasit sebevětší blbinu, s kterou Zeman přijde a ještě bude hrát druhé housle SPOZ. Zvítězí-li Sobotka, zůstane ČSSD svébytnou, ale oslabenou stranou se slabým předsedou.

Ještě poznámka k Michalu Haškovi. V říjnu loňského roku tento muž zastával třicet, ano skutečně třicet funkcí. Pravda, některé spolu souvisí například jsou dány výkonem poslaneckého mandátu nebo hejtmanstvím, ale jak může člověk třicet funkcí zvládat, a to skutečně plnohodnotně?

Pro přehled. Michal Hašek je: poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; člen volebního výboru PSP ČR; člen zemědělského výboru PSP ČR; člen Meziparlamentní skupiny v rámci MPU Česko - Rakousko PSP ČR; člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny ČR; člen Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR; hejtman a člen rady Jihomoravského kraje (JMK); zastupitel Jihomoravského kraje; předseda Rady hospodářské a sociální dohody JMK; předseda Bezpečnostní rady JMK; předseda poradního sboru hejtmana JMK pro otázky koncepce zdravotnictví JMK; předseda Asociace krajů ČR; člen Komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu; místopředseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod; člen monitorovacího výboru ROP NUTS 2 Jihovýchod; první místopředseda (a člen ÚVV) ČSSD; člen politického grémia ČSSD; člen KVV ČSSD Jihomoravského kraje; místopředseda OVV Brno-venkov ČSSD; stínový ministr zemědělství a venkova ČR za ČSSD; garant zemědělské ústřední odborné komise ČSSD; předseda dozorčí rady akciové společnosti Cíl; předseda Politické rady CENTROPE; člen správní rady Masarykovy univerzity Brno; člen správní rady VUT Brno; člen správní rady Mendelovy univerzity v Brně; člen správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity Brno; člen Řídící komise se statusem rozhodovacím Moravian science centre Brno; předseda valné hromady Jihomoravského inovačního centra; předseda Dozorčí rady Vinařského fondu ČR.

ČSSD je na rozcestí. Může si vybrat jít dál demokratickou a svébytnou cestou se slabým předsedou anebo jít za silným místopředsedou cestou méně demokratickou, cestou intrik a v roli přívěsku hradní strany SPOZ. Existuje ještě třetí varianta. Zvolit někoho třetího, rozumného a oba kohouty zbavit vedení. Bohužel, ČSSD moc pudu sebezáchovy nemá. Bude to boj ne o moc, ale o přežití.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora