9.12.2019 | Svátek má Vratislav


VÝSTAVA: Nápisy na zdech a oblečení trampů

3.12.2010

Céčka, výtvory domácích kutilů nebo dětské hračky jsou součástí soudobé lidové kultury, kterou aktuálně představuje výstava Novéletohrádek Kinských - Musaion pověsti české. Koná se v Musaionu - Národopisném muzeu Národního muzea od 3. prosince 2010 do 27. března 2011.

Sbírali jste v dětství céčka? Psali spolužačkám vzkazy do památníků? Vyráběli dětské hračky z papíru, dřeva a dalších jednoduchých materiálů? Jezdili na vandry a potlachy jako trampové? Chodili na koncerty punkové nebo metalové hudby? Vzpomínáte na rituály, které provázely vaši základní vojenskou službu? S výstavou Nové pověsti české na ně můžete zavzpomínat. Netradičně pojatá výstava představuje lidovou kulturu současnosti a dokládá tím, že lidová tradice přežívá i dnes, ve věku televize, internetu a mobilních telefonů. Cílem výstavy je představit lidové jevy 20. a 21. toletí, fenomény, které hrají v soudobé společnosti podobnou roli, jakou hrály v tradiční společnosti lidové kroje, ručně malovaná keramika či ústně vyprávěné pohádky. „Nové pověsti české pomyslně navazují na náš hlavní výstavní projekt – Staré pověsti české, které jsou v historické budově Národního muzea. Také doplňují cyklus výstav k 20. století. Nejprve jsme otevřeli Beatlemánii! V Českém muzeu hudby a po té Zlatá? šedesátá na Vítkově. Všechny tři výstavy návštěvníky seznamují s faktickými událostmi 20. století, zároveň však poukazují na to, jak se v minulém století žilo,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Výstava představuje pět tematických okruhů soudobé lidové kultury tak, jak se postupně odvíjejí v průběhu lidského života: od dětských her aNové pověsti české 1 hraček, přes oděvní zvyklosti volnočasových subkultur jako jsou trampové či přívrženci hudebních hnutí typu punk či metal až k tradicím vojáků základní služby a svéráznému světu kutilského domácího umění.

Nedílnou součástí výstavy je i představení fenoménu současného folkloru: nápisů na zdech a veřejných místech, městských legend a fám, veršů, anekdot a vtipů, reagujících na aktuální politické, ekonomické a sociální problémy. „Možná budete při její prohlídce překvapeni, kolik kreativity, fantazie a spontánnosti ještě přežívá v chladném a přetechnizovaném světě dneška,“ avizuje Petr Janeček, vedoucí etnografického oddělení a komisař výstavy.

Lidová kultura dnes

Co se vlastně po zániku krojů, ručně malované keramiky a pohádek stalo s lidovou kulturou? Zmizel folklor poté, co se naši předkové přestěhovali z roubených chaloupek do činžovních domů a paneláků? Jaké aktuální jevy dnes vlastně může zkoumat etnologie, věda zabývající se lidovou kulturouNové pověsti české 6 a tradicemi? Tradiční lidová kultura, ve které žili naši předkové, prostupovala všemi aspekty jejich života – doslova od narození až do smrti. Tvořila komplexní celek související s přírodním prostředím, tradičním způsobem obživy a náboženskými a magickými představami. Lidová kultura byla pevně svázána s ústní a zvykovou tradicí. Její anonymní výtvory podléhaly kolektivním kulturním normám a společenskému vkusu. Vlivem modernizace začala být tradiční kultura postupně narušována a nakonec ustoupila soudobé masové a spotřební kultuře.

Dosud nevystavené unikátní exponáty

Výstava představuje celou řadu netradičních a unikátních exponátů, které dosud nebyly v českých muzeích vystaveny. V České republice tak bude poprvé představen fenomén kultury a folkloru vojáků základní služby – např. stříhané a barvené krejčovské metry odpočítávající počet dní zbývajících vojákům „do civilu“, ručně vyráběné obřadní bankovky a další atributy vojenského zvykosloví. Unikátní je i část výstavy věnovaná kultuře dětí – např. dětské hračky a skládačky z papíru, srovnávané s tradičními hračkami z Etnografické sbírky Národního muzea, naposledy vystavenými na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895.

Celou řadu výjimečných exponátů poskytly instituce, které se na výstavě podílely. Nalezneme zde dosud nevystavené modely a fotografie dětských přebíracích her ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a Etnologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, předměty dokumentující fenomén trampingu ze sbírek Regionálního muzea v Jílovém u Prahy či projevy hudebních subkultur získané ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Občanské sdružení Domácí umění poskytlo unikátní rozsáhlý soubor artefaktů domácího umění, zatímco Společnost Barbora legendární Hagenův gong, který dle trampských pověstí přivolává přízrak záhadného fantoma.

Doprovodné akce

Výstava bude od ledna 2011 doplněna celou řadou doprovodných akcí, zaměřených jak na rodiny s dětmi a školní kolektivy, tak na dospělé návštěvníky. Navštívit bude možné např. výtvarné dílny a herní aktivity pro děti i pamětníky, přednáškové a prezentační cykly spojené s promítáním filmů, věnované všem hlavním tematickým celkům výstavy. Připravuje se také doprovodná publikace, vydávaná Národním muzeem ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Nové pověsti české 9

Foto & klipy: Jiří Wagner








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.