1.

Román Johna Jakese Sever a Jih vydalo česky nakladatelství Egem (Praha 1992), ale spíš pamatuji dlouhý, notně zamilovaný seriál z války Severu proti Jihu natočený v letech 1985-86, který naše televize uvedla až po sametovém převratu a v kterém roli odporného padoucha Justina vytvořil David Carradine (1952-2009), známý později i jako Bill z Kill Billa, a v němž si jednoho z klaďasů, důstojníka jižanské armády Orryho Maina zahrál Patrick Swayze (1936-2009), oba jsou od letoška mrtvi... Vzpomínáte?

Pokud ne, lze si půjčit i románovou verzi (1982, 784 stran), což jsou tři knihy ve dvou svazcích (1982, 784 stran) a pětice knih navazující ve třech svazcích s titulem Láska a válka (1984, 1112 stran). A nato ještě následují díly Nebe a peklo (1987) a zkrátka jde sakumpakum o nějaké tři tisíce stran, a přece to není všechno a přece tahle monumentální sága jenom jako kolečko zapadá do ještě daleko rozsáhlejší série z pera téhož Johna Jakese (nar. 1932) a mapuje celé americké dějiny.

2.

Sever a Jih se stal bestsellerem okamžitě a celek (1982-87) je dodnes nejpopulárnějším americkým příběhem s tematikou občanské války. „Příběh Orryho a George“ oběhl svět a slova presidenta Quincy Adamse, která John Jakes užil jako motto, asi nejlépe charakterizují tohle melodrama kloubící vskutku mistrně „prosté lidské osudy s historickými fakty celé dějinné epochy...“ Nu, a přibližně takhle kloubení vyhlíží:

Dunění v Cold Harbor opět drnčelo okny v Richmondu. V noci ležel Orry s Madeline v objetí a nemohli kvůli dělům usnout...

„Vše je tak nejisté,“ zašeptala. „Všude je tolik nenávisti a tolik radosti ze zabíjení. Někdy se mi zdá, že nikdo z nás nemůže přežít.“

„Když se budeme hodně milovat, přežijeme všechno - a naše rodina taky. I celá země.“

„Opravdu tomu věříš?“

„Opravdu. Jednou jsem na tom byl moc mizerně a George mi pomohl tímhle.“ Orry ulomil větvičku vavřínu a vložil ji do její ruky. „Ten vavřín přežije i tam, kde jiné rostliny umírají. Matka vždycky věřila, že je naše rodina jako vavřín a já myslím, že tvá taky. Jsme dost silní, protože se máme rádi, a tak přežijeme cokoli.“

Dívala se na vavřínovou ratolest s bílými kvítky - a pak ji zastrčila do kapsy. „Děkuju.“

Ale podobně se chová i další pár hrdinů, hle:

Naklonil se k ní, aby ji políbil, ale sama ho políbila. „Miluju tě, Billy.“

„Miluju tě, Brett. A proto to přežijeme.“ Následoval další dlouhý polibek. Pak se Brett otočila a pohodlně se zády opřela o jeho hruď a dívali se na hvězdy, zatímco přes vrcholek kopce prudce vanul jarní vítr. Vavřín se kymácel a šuměl...

3.

Ale ne, legraci si z toho netropím, a co ostatně mít proti takzvaně regulérní romantice? A jen ať přežijí, ale upozorňuji, že se Jakes nevyhýbá ani explicitnímu zobrazení sexu (např. soulož ve stáji) a ocituji ještě i další typickou scénu - s dokonale padoušským Justinem...

„Máme své principy,“ přerušil ji. „Jsou důležitější než továrny,“ a uchopil Madeline pevně za předloktí. „Senátor určitě není zvědav na ženské názory.“ Na tvářích měl rudé skvrny a jeho křečovitý úsměv připomínal vyceněné zuby kostlivce! „Pojď, miláčku...“

Pokusila se vzepřít Justinově svírající ruce. „Justine, prosím tě...“

„Pojď se mnou!“ A tlakem ji nutil, aby se obrátila. Dovedl ji na vzdálený konec trávníku. Věděl, že je lidé pozorují, ale byl příliš rozzuřený, než aby na to dbal. Přistrčil svou ženu k zadnímu kolu kočáru, až se jí náboj kola vrazil do zad. Vykřikla bolestí. „Pusť! Nemáš právo se mnou takto...“

„Mám veškeré právo. Jsem tvůj manžel. A tys mě ponížila před senátorem i všemi mými přáteli.“

„Žádám o prominutí, Justine,“ zrudla. „Netušila jsem, že nesouhlas s jiným názorem se stal v Jižní Karolíně zločinem. Nevěděla jsem, že tu byla zrušena svoboda projevu.“

„Nech si ty řeči!“ zkroutil jí ruku a znovu ji narazil na kolo. Tiše vykřikla: „Ty parchante! Tobě záleží jen na tvé zatracené reputaci, ne na pocitech těch, kterým ublížíš, kdykoli se ti zamane. Měla jsem to podezření hned po naší svatební noci! Teď už o tom nepochybuji.“

A nepochybujme ani my a taky napsat ságu jako Sever a Jih bylo dozajista uměním a umělecké dílo ve výsledku možná i vzniklo a možná ne. Jak se to bere. Pokud vzniklo, máme ale na světě skoro samé umění.

Převzato z letošního literárního obtýdeníku Tvar. Zkráceno - a více v časopise.