Kdo nezná minulost, nepochopí současnost a bojí se budoucnosti. Jsme však schopni poznat souvislosti – a hlavně poučit se z nich?

Klima se mění, jednou je chladněji, jindy tepleji. Na to reaguje celý ekosystém naší planety včetně druhu, který trochu domýšlivě nazýváme Homo sapiens. Po celou dobu své existence se s klimatickými změnami musel vyrovnávat. Před současným oteplením klimatu bylo tepleji také ve středověku. Ne nadarmo se toto oteplení nazývá středověké klimatické optimum.

Stálé počasí bylo základem zemědělství a tím i následné prosperity. Mezi lety 1100 - 1300 prakticky neexistovaly květnové mrazíky (dnes u nás každoročně namrzají mladé duby i v tak teplém místě, jako je soutok Moravy a Dyje).

V Anglii se zakládaly vinice - na severu až u Herefordu a na hranicích s Walesem. Ve srovnání s 20. stoletím je to posun k severu o 300 - 500 kilometrů. Francouzi se dokonce snažili zabránit exportu anglického vína na evropský kontinent. Víno se v Anglii přestalo pěstovat až kolem roku 1500. Dlouhé teplé období změnilo močálovité kraje v soustavu kanálů a ostrovů. Např. ve východní Anglii sahal mělký fjord až k Norwichi. Znamená to, že došlo k celosvětovému tání ledovců a že tedy oteplení bylo skutečně globální.

Colmar - kostel

Nešlo ovšem jen o víno. V Dartmooru a v oblasti Pennine Moors se pěstovalo obilí. Dnes to však není možné. Ve Skandinávii postoupilo zemědělství o 200 m vzhůru do svahů. Oves se dal pěstovat až v Malaganu, na 62,5° severní zeměpisné šířky. Na Islandu se tehdy pěstoval ječmen i u severního pobřeží - ale jen do 12. století. Až ve 20. století zde bylo možno pěstování ječmene obnovit. V Alpách ustoupily ledovce natolik, že odkryly staré měděné doly a těžba mohla být obnovena.

V jižní Evropě více pršelo. Splavné byly dokonce i některé řeky na Sicílii. U nás zaniká Velká Morava a centrum státní moci se posouvá do Čech. Kolem roku 1000 se v údolích velkých řek na čerstvých bahnitých naplaveninách šíří lužní lesy. Je to důsledek zemědělského obdělávání dříve lesní půdy ve vyšších polohách. Mohli bychom to dokonce považovat za první ekologickou katastrofu způsobenou lidmi u nás.

Evropa té doby má dostatek prostředků - navenek se to projevuje křížovými výpravami, uvnitř monumentálními stavbami - staví se kostely a katedrály. Zdánlivě žádné nebezpečí nehrozilo. Ale - první varování před přicházejícím chladem pocítil sever evropského kontinentu už v roce 1215. Neúroda způsobená chladem vedla k hladomoru v Polsku a Rusku. Erupce sopky v tropech (1258) způsobila v Evropě "rok bez léta". Krátkodobé ochlazení může být nebezpečnější než oteplování.

Le Pui - katedrála

Teplé středověké období mělo tragický konec. Nástup "malé doby ledové" se projevil drasticky - rok 1315 byl chladný, deštivý. Podobně i následujících šest let. Následky byly strašlivé - neúroda a hladomory vylidnily řadu vesnic, dobytek pomřel nebo byl vybit. Nadále už nebylo stabilní počasí, naopak nastala doba klimatických extrémů. Ledovce, které po dlouhou dobu stagnovaly, se daly do pohybu. V Alpách ohrožovaly řadu vesnic. Moře mezi Islandem a Grónskem zamrzalo. Výskyt prudkých bouří v druhé polovině 16. století se zvýšil o 400 %. Opět se začalo oteplovat vlastně až na začátku 20. století.

Jak středověké teplé období, tak následná "malá doba ledová" se většinou vysvětlují změnami sluneční aktivity. Podstatné však je, že teplejší klima se projevovalo jako dlouhodobě stabilní, s dostatkem srážek, naopak chladné období se vyznačovalo extrémy. Tedy právě opak toho, čím se dnes hrozí.

O kolik byla vyšší teplota v době středověkého teplého období, se vedou spory. Někteří klimatologové toto období trvající téměř půl tisíciletí stále považují jen za místní anomálie a jeho existenci popírají. Jiní badatelé odhadují, že bylo asi o 2 °C tepleji než dnes. Dochází i k tak paradoxní situaci, kdy autor (Brian Fagan v knize Malá doba ledová) prohlašuje, že ve střední Evropě bylo o 1,7 °C tepleji než dnes, ale jinde předpokládá, že teploty odpovídaly dnešním.

Dědictvím teplého středověkého období jsou také kostely a katedrály, které se v té době začaly stavět. Umožnily to stabilní zemědělské výnosy a s tím související i přírústek populace. Je vidět, že tehdy se lidé s oteplením dokázali vyrovnat daleko lépe než my dnes.