22.9.2020 | Svátek má Darina


SVĚT: Dnešní levný benzín = příští extrémní náklady

15.5.2020

Také rád tankuji za málo. Je dost rozdíl, jestli natankujete „plnou“ za 1200 korun nebo za 1500 nebo třeba za 1800 korun. Tedy – jsou mezi námi někteří, kterým to může být skutečně jedno. Ale všichni ostatní si libujeme při první ceně.

O obrovském poklesu cen ropy v posledních týdnech se toho napsalo skutečně hodně. Asi všem jsou jasné důvody. Přesto je dobré si je shrnout.

Vývoj ceny ropy

Vývoj ceny ropy od počátku roku 2014 do současnosti (www.kurzy.cz)

První a skutečně fundamentální zní, že relativně vysoké ceny minulosti přivedly na trh nové těžaře a prudký růst nabídky. Od konce roku 2011 jsme zažili poměrně dlouhé období relativně vysokých cen. Do září 2014 se pohybovaly dokonce kolem sta dolarů za barel, pak nastal prudký pád a následně stabilizace plus mínus v rozmezí 50 až 60 dolarů za barel. Ale od března 2020 přišla jízda na tobogánu, tedy dolů. V oné dlouhé době ropné prosperity bylo objeveno mnoho nových nalezišť, zprovozněno mnoho vrtů a Spojené státy se vrátily na pozici světové jedničky v těžbě. Dalo by se říci, že stále méně producentů mohlo těžit podle svých možností – trh odmítal absorbovat rostoucí nabídku. A byl stále více nervózní. Konec konců – pokud bychom srovnali cenovou volatilitu, uvidíme v této době především snížení ceny z oněch zhruba 120 dolarů na 55 dolarů za barel.

Druhý a také fundamentální důvod zní, že dlouhodobě poptávka po ropě neroste tak, jak by odpovídalo růstu světové ekonomiky. Jakkoliv jsou obnovitelné zdroje a elektromobilita stále trochu okrajovou záležitostí, v reálném světě tlačí silně na uhlíkaté zdroje. Kdo chce další důkaz, nechť se podívá na cenu koksovatelného uhlí.

Třetí důvod již není fundamentální, ale speciální. Jednotliví producenti se příležitostně a dle okamžité situace spojují do aliancí s cílem oslabit producenty jiné. Nejvíce zmatku do toho vnáší Saúdská Arábie, ale také Rusko si přisadilo. Výsledkem jsou přeplněné zásobníky a ropa, kterou nikdo nechce.

Čtvrtý důvod je znovu speciální, je to koronavirus a prudké ochlazení všech významných ekonomik doprovázené pochopitelně prudkým poklesem poptávky po energii, čili i po ropě. To vedlo až k absurdní situaci, kdy krátkodobě šly některé kontrakty na WTI (americká lehká ropa) do záporných hodnot (kdo si načerpal, dostal ještě zaplaceno za to, že vyprázdnil potrubí).

To, co je na tom všem příjemné, to je ta cena 1200 korun za „plnou“. To, co je na tom skutečně rizikové, je celková nestabilita, kterou extrémně nízké ceny ropy znamenají.

Mohlo by se říci, co je nám do potíží Ruska, ropných států kolem Perského zálivu včetně třeba Iráku či Saúdské Arábie, co je nám do Venezuely, Brazílie, Alžírska, Nigérie a tak dále, a tak dále... Jenže všechny tyto země potřebují ropu alespoň na 40 dolarech za barel, jinak se začnou hroutit jejich ekonomické a sociální systémy. Což je to poslední, co by náš svět ke všem jiným zmatkům potřeboval.

Můžeme si o politicích ze jmenovaných zemí myslet, co chceme, ostatně mnozí z nich skutečně nepředstavují to nejlepší pro své národy a někteří jsou i zjevným globálním bezpečnostním rizikem. Ale opravdu si přejeme zhroucení Ruska nebo novou občanskou válku v Alžírsku (kde tedy v podstatě běží, ale v takové odlehčené podobě) či pád saúdskoarabské dynastie? I nejvíce zarytý „protiputinovec“ se přece musí racionálně zeptat, komu se dostane do rukou jaderný kufřík v případě, že současný moskevský režim padne. Nebo jak bude vypadat jižní migrantská cesta, když se Alžírsko vrátí do naprostého chaosu? Či Blízký východ, když padne vláda v Rijádu? Jenom nenapravitelný optimista by odpovědi na tyto otázky mohl vidět jinak, než spíše černě. Prakticky v každém myslitelném případě znamenají (především pro Evropu) obrovské příští náklady.

Nízké ceny ropy, tak sympatické ve chvíli, kdy člověk platí na pumpě, představují tedy ve skutečnosti riziko. Je to riziko, které nemůžeme ovlivnit ani jako jedinci, ani jako Česká republika a dokonce příliš ani jako Evropská unie. Ale je vážné a zdá se, že nás bude provázet valnou část tohoto roku. Zatím nejsou vidět nějaké impulsy, které by měly ropu poslat dlouhodobě nad 40 dolarů za barel, což bych považoval za hladinu alespoň nějaké stabilizace.

A tak nám nezbyde, než se sice ještě nějakou dobu těšit cenovkami u pump, ale zároveň cítit pořádnou dávku obav při otevírání internetu či pouštění zpráv v televizi.

Převzato z blogu Luboš Smrčka s autorovým souhlasem








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.