4.7.2022 | Svátek má Prokop


ROZHOVOR: Zamlčené „zelené“ výpočty

13.12.2021

Ohledně energetické situace nejen v Česku jste vyzpovídal mnoho tuzemských politiků. Jaké strany mají o vývoji energetiky reálné představy a jaké naopak podléhají zelené ideologii a nesou prapor Zeleného údělu?

Nebudeme si mazat med kolem úst. Ty strany – a byly to menší strany – které se jasně vymezovaly proti zelené ideologii, se do Poslanecké sněmovny nedostaly. Z těch, které ve Sněmovně jsou, svůj odpor proti Green Dealu a celému tomu už prakticky náboženskému fanatismu jasně deklaruje jen strana Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Pravda, na klimatickém summitu COP 26 v Glasgowě jej docela razantně odmítl i dosluhující premiér Andrej Babiš z ANO. Jenže do té doby v Bruselu odkýval všechno, co si zelená církev vymyslela. Takže se z toho nedá usoudit, na kterou stranu se jeho hnutí přikloní. I když, brojit nyní proti zelené agendě bude pro stranu v opozici výhodné. Ale jak bude tento případný postoj pevný, to nikdo neví. Strany vládní koalice jsou vůči Zelenému údělu, jak je podle mě vhodnější Green Deal překládat, docela smířlivé. Z koaliční smlouvy je to docela dobře vidět.

Odpor proti všem těm nápadům je, bohužel, spíš záležitostí jednotlivých poslanců a senátorů, kteří si nenechali vymýt mozek zelenou propagandou. Ta je opravdu masivní. Když se podíváte na média, tak vás nějaká zpráva „o změně klimatu“ nemine. Myslím, že to úplně snese srovnání s médii za bývalého režimu. Také byla v každém vydání nějaká zpráva o Komunistické straně Československa (KSČ) a jejím prozíravém vedení společnosti. A byly to zhusta také lži, což má tehdejší rudá propaganda společné s tou současnou zelenou. Ale to jsem odbočil.

Odpor je sice nyní záležitostí jednotlivých poslanců a senátorů, nikoli celých stran, ale přesto může slavit úspěchy. To ukázal Senát, když vystavil žlutou kartu bruselskému souboru opatření Fit for 55. Dokonce se na tom shodli senátoři s vládou, která před tím přijala také odmítavé stanovisko. Až se ustaví nová vláda, musí se tím řídit.

Kdo ze zpovídaných politiků vás nejvíce zaujal nějakou neotřelou myšlenkou?

Poslanec za ODS Jan Zahradník, člen Uhelné komise, mi například prezentoval výpočty o tom, o kolik je na produkci oxidu uhličitého náročnější výstavba větrných elektráren, které by měly stejný výkon jako Temelín. Podle jeho výpočtů je na výkon Temelína, což je přes 2000 megawattů, potřeba postavit 3900 větrných turbín. Což by si vyžádalo 15krát víc betonu a 50krát víc oceli než na samotný Temelín. Že výroba oceli a cementu jsou významnými producenty CO2, asi není potřeba připomínat. Fotovoltaické panely o stejném výkonu by podle něj zase zabraly 280 čtverečních kilometrů. Tohle jsou údaje, se kterými zelení apologetové neoperují. Jan Zahradník také, na rozdíl od většiny ostatních, kteří se nechali pohltit debatou o novém zdroji v Dukovanech, vždycky připomínal, že to je jen budoucí náhrada původních Dukovan. Řešení že přinese až dostavba dalších bloků v Temelíně. A také zdůrazňoval, že s tím, jak bude klesat konstantní výroba ve střední Evropě, mohlo by díky tomu Česko vydělávat na exportu.

Nebo europoslanec Ondřej Knotek (ANO) si nechal s nizozemským kolegou zpracovat recenzovanou studii Road to EU Climate Neutrality by 2050, která vypočítává, že v Česku ani v Nizozemsku není dost volného místa na výstavbu tolika obnovitelných zdrojů, aby dokázaly tyto státy zásobovat. Tuhle studii velmi dehonestoval další europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který tvrdí, že ta studie není seriózní a Česko může klidně jet celé na fotovoltaiku. Což mi ještě nikdo z lidí od energetiky nikdy nepotvrdil. Naopak.

A co neotřelé myšlenky od lidí z energetické praxe?

Pro skutečné energetiky to neotřelé není, ale veřejnost to neví, protože to média nepíšou. Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie, mě při rozhovoru upozornil na neoddiskutovatelný technický fakt. Průměrný roční výkon, který dodají větrné elektrárny, je čtvrtina jejich instalovaného výkonu. U fotovoltaiky je to dokonce jen pětina. A v zimě fotovoltaika dodává dokonce i méně než 10 procent instalovaného výkonu. To jsou naprosto klíčové informace pro úvahy o tom, že bude energetika celého státu postavená na obnovitelných zdrojích. Znamená to vlastně, že když potřebujete ze slunce mít výkon 100, musíte mít instalovaný výkon více než 1000, abyste neměl výpadky. Když tedy vyřešíte noc a zataženo. Což je v zimě běžně i víc než týden. A přitom, aby toho nebylo málo, tak v zimě také méně fouká vítr. Bohužel, veřejnost o tom neví. Stejně jako neví, že z uhlí máme asi 44 procent elektřiny. O teplu nemluvě, to je samostatná kapitola. Tohle nahradit chvíli trvá. A něco to stojí.

V roce 2018 vám europoslankyně Dita Charanzová (ANO) v rozhovoru ohledně bezemisních zdrojů v Evropě řekla: „V tomto ohledu je většina poslanců spíše progresivního ražení a jsou toho názoru, že by Evropská unie měla jít v oblasti využívání obnovitelných zdrojů příkladem ostatním částem světa. Dle mého to je však spíše ideologicky než fakticky podpořená pozice a ne vždy jsou brána v potaz všechna možná rizika s tím spojená.“ Souhlasíte?

Jednoznačně. Většina europarlamentu se o nějaká fakta a rizika vůbec nezajímá. A svět se zase nezajímá o to, co si zelený koncil v Bruselu vymyslí. Vlády v Číně, Indii, Rusku, Saúdské Arábii, Kongu, Zimbabwe, Egyptě, v podstatě všude mimo EU a USA, si nějakým rokem 2050 vůbec nelámou hlavu. Vědí, že musejí lidem zajistit elektřinu, teplo a pohonné hmoty, a že potřebují funkční ekonomiku. A až tohle bude, tak je možné něco dělat s množstvím oxidu uhličitého.

V září jsem byl na demonstraci na Malostranském náměstí v Praze v rámci největší české stávky za klima. Sešly se tam zhruba tři stovky Gret Thunbergových ženského i mužského pohlaví. Ale vážně, byli to většinou středoškolští studenti, kteří na to dostali volno ve škole. Co si myslíte o podobných akcích?

Speciálně v případě Pátků za budoucnost si o tom nemyslím nic moc. Ostatně jako o všech „klimatických“ demonstracích a dalších akcích. Ti lidé vůbec nevnímají realitu. Kdyby se zajímali o technická fakta, věděli by, že obnovitelné zdroje nejsou stabilními zdroji elektřiny, což limituje jejich možnosti v rámci státní energetiky. Když nefouká a nesvítí, tak prostě nedodávají nic. Ale my máme na elektřinu už skoro všechno a máme mít – i podle nich – na elektřinu úplně všechno. Jak to jde dohromady? Státy v EU jsou společně s USA téměř jediné, kdo svoji produkci oxidu uhličitého snižuje. Čína a Indie, tedy dvě a půl miliardy lidí, ji naopak neustále zvyšují. Čína je odpovědná za asi 30 procent lidmi uvolněného CO2, ale uhlíkovou neutralitu má v plánu až 10 let po státech v EU. Proč nejdou demonstrovat tam? Tady se „pro klima“ už udělalo a dělá zatraceně hodně. Až už nám to začalo podrážet nohy. Firmy ztrácejí kvůli cenám elektřiny konkurenceschopnost, stále víc lidí má problém zaplatit energie. A to nová německá vláda chce, aby cena emisní povolenky neklesla pod 60 eur za tunu.

Ale podle Grety a její sekty děláme málo? A dokonce máme něco dalšího udělat hned! Co by to mělo být? Vypnout elektrárny, teplárny a odstavit auta? Jen Čína staví stovky nových uhelných elektráren... Tyhle akce jsou zkrátka „pláč na špatném hrobě“.

„Odpor v otázkách Green Dealu a dalších podobných věcí je povinností nás všech, v neposlední řadě naší, na svůj vstup na scénu se připravující vlády. Nevím, jestli to ví, ale mám strach, že nikoli,“ řekl vám Václava Klaus senior. Jak vnímáte smýšlení druhého českého prezidenta s ohledem na jeho knihu Modrá, nikoliv zelená planeta?

Nesleduji podrobně smýšlení Václava Klause, ale zcela s ním souhlasím v tom, že odpor proti Zelenému údělu je povinností nás všech. A především vlády a poslanců. To ale neznamená, že máme kašlat na životní prostředí! Jen můžeme dělat pouze to, na co máme peníze a technologie. Na Zelený úděl nemáme ani jedno. Náklady jen pro Česko jsou v řádu bilionů korun. Tedy spíše desítek bilionů, protože jen bateriová záloha pro republiku na jeden den by přišla na nějakých šest bilionů korun. A bez bateriové zálohy, nebo záložních zdrojů, jež ovšem budou produkovat CO2, se při energetice postavené na OZE neobejdeme.

Jaký je podle vás nejvíce schopný partner pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany?

Nejsem správná osoba na takovou otázku. Ale ze strategických důvodů obecně souhlasím s tím, že by nové Dukovany neměli stavět Rusové ani Číňané.

Jak vnímáte dohady kolem dolu Turów? Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, podle něhož by měla být těžba dolu zastavena do doby, než padne finální rozsudek, přičemž nedodržování rozhodnutí je potrestáno sankcemi...

Obávám se, že Evropský soudní dvůr odsoudí všechno, co se týká uhlí. Ale k věci. Polská energetika stojí z nějakých 90 procent na uhlí. Pět procent z toho dodává elektrárna Turów, která má výkon podobný jako Temelín. Jak rychle nahradit stabilní zdroj s výkonem asi 2000 megawattů? Výstavba, byť paroplynové elektrárny, trvá nějakých pět či sedm let. Takže oni nemají jinou možnost než v těžbě pokračovat. Nám to dělá problémy, obáváme se ztráty podzemní vody, což je samozřejmě zcela životní ohrožení dotčených obcí. Obě strany můžou být spokojené jen v případě, že se splní jejich podmínky. Což by se rychle mohlo stát jen v případě, že někdo Polákům dodá potřebnou elektřinu a dá jim peníze na to, aby se postarali o horníky i lidi z elektrárny. Je to v principu podobné, jako kdyby teď Rakousko chtělo, abychom zavřeli Temelín.

Jaká je podle vás energetická situace ve světě?

Jak už jsem říkal, svatou válku proti oxidu uhličitému vede jen EU, ke které se přidaly USA pod Joem Bidenem. Jestli tam ovšem příští roky vyhraje Donald Trump nebo jiný republikán, zůstane EU zase sama. Ještě třeba s Japonci nebo Kanadou. Ale naprostá většina světa na nějaký CO2 kašle. Protože lidi potřebují elektřinu, teplo a mobilitu. A potřebují toho stále víc, protože tyhle vymoženosti nemají zdaleka všude. Ti lidé chtějí co nejlevnější elektřinu, teplo a mobilitu, aby mohli pohodlně žít a mohli vydělávat. Jim je nějaká údajná klimatická změna úplně ukradená. Pro Brusel je naopak cílem co nejvyšší cena elektřiny.

Jenže EU už dělá jen nějakých sedm procent světových emisí oxidu uhličitého, USA asi 12, v obou případech je klesající tendence. Čínská produkce naopak stoupá, teď odpovídá za asi 30 procent. Indická produkce stoupá, teď už má asi jako EU a desítky milionů lidí tam pořád nemají elektřinu. EU chce být s CO2 na nule v roce 2050, Čína ve 2060 a Indie až 2070. Přitom dnes vypuštěný oxid uhličitý bude v atmosféře až 100 let. Takže pokud je nějaký přírodní proces kvůli CO2 nastartovaný, tak pojede dál, i kdybychom se postavili na hlavu. Ono to ostatně na hlavu už je.

Protože, když máme rychle nahradit uhlí – budoucí ministryně životního prostředí by ho chtěla odstavit už v roce 2030 – tak jediné, co je rychle k dispozici, je plyn. To rychle znamená v tuzemsku nějakých tři až pět let na stavbu elektrárny. Jenže plyn má celkově stejné emise oxidu uhličitého jako uhlí. Dává to nějaký „klimatický“ smysl? Navíc to prohloubí závislost na Rusku. Takže ani emisně, ani strategicky to smysl nedává. A za pár let Zelení stejně budou chtít plynové zdroje odstavit, protože mají emise.

Obnovitelné zdroje samozřejmě můžeme stavět, ale nemůžeme na nich postavit energetiku a už vůbec ne teplárenství. Na německém webu agora-energiewende.de najdete na záložce servis Agorameter. Ten on-line ukazuje, z jakých zdrojů jde do německé sítě elektřina a kolik je spotřeba. Tam si můžete kdykoli udělat představu o možnostech OZE. Důležité je přitom vědět, že Němci už loni měli v obnovitelných zdrojích větší instalovaný výkon než v klasických zdrojích. Přesto by bez uhlí, plynu a jádra byla v Německu tma celý rok. Protože letos ještě ani jednou OZE nevyrobily tolik elektřiny, kolik země potřebovala.

Bateriová úložiště jsou astronomicky drahá, přečerpávací elektrárny nejde stavět zdaleka všude a výroba zeleného vodíku, tedy vodíku vyráběného z přebytků elektřiny z OZE – když svítí a fouká – je zatím v plenkách. Takže jediný velký „uhlíkově neutrální“ zdroj je jádro. To je vhodné pro takzvané základní zatížení, špičky je možné občas dorovnávat z OZE, v ostatních případech plynem. Nebo uhlím, protože emisně je to jedno.

Peníze ušetřené za emisně nesmyslný přechod z domácího uhlí na dovozový plyn, by se měly dát do stavby jaderných elektráren a do vývoje modulárních reaktorů, aby byly opravdu za nějakých deset let k dispozici k nasazení. To by dávalo smysl. A řekne vám to každý od energetiky. Ze Zelených nikdo. Nebudou vám také říkat, že OZE mají limity v prostorových možnostech, u větru také v tom, kde fouká. Taky vám neřeknou, o kolik jimi vnucovaná elektromobilita zvýší spotřebu elektřiny. Profesor Macek z ČVUT spočítal, že náhrada více než pěti milionů současných českých aut by vyžadovala pro nabíjení bez omezení sedm nových bloků po tisíci megawattech. A tím, že má být v budoucnu na elektřinu všechno, tak spotřeba poroste ještě víc.

Kromě Norska a Islandu snad žádný stát nefunguje jen na obnovitelných zdrojích. Jenže tyhle země mají zcela mimořádné přírodní podmínky.

Chápu. Jenže není dobře začít chránit životní prostředí teď než vůbec nikdy?

Ale vždyť životní prostředí chráníme jako ještě nikdy v minulosti! Máme odsířené elektrárny, koupeme se v řekách a jsou v nich ryby. Tedy pokud tam zrovna někdo něco nevypustí. Nikdo rozumný z odpůrců Zeleného údělu nechce pokračovat v pálení uhlí, plynu a ropných produktů, dokud bude co pálit, byť nám to Zelení všeho druhu předhazují. Jde o to, že za současný model energetiky a průmyslu a celé ekonomiky nemáme žádnou bezpečně funkční náhradu!

Obnovitelné zdroje energie jsou současně také jen občasné zdroje energie, což je základní problém, jak už jsem vysvětloval. Na nich se nedá stavět. Na tom nic nemění zelené teorie o komunitní energetice, protože elektřina buď je, nebo není. Když není, je průšvih. Čili, jestli je oxid uhličitý fakt ten problém, musíme na snížení jeho produkce jít jinak. Omezování chovu dobytka, které „bruselská cháska“ chce vnutit členským státům, tou cestou není. Uhlíková cla na zboží z Číny nevyřeší také nic, protože my si ty věci už sami nevyrábíme, takže je od nich stejně musíme koupit.

My bychom se měli soustředit na péči o krajinu, aby fungovala co nejlépe, aby zadržovala vodu, aby ji přirozeně chladily lesy, a tak dále. Samozřejmostí je také chovat se ke krajině šetrně, to už je dnes jasné snad každému. Také potřebujeme co nejrychlejší vývoj nových technologií. A musíme se cíleně připravovat na budoucnost. Adaptovat se.

Z vašeho rozboru jde na mě přesto hrůza. Jako by mě ovál „kouř uhelné lobby“. To, co nastiňujete, vlastně v konečném důsledku říká, že netřeba rodit děti, stavět domy, sázet stromy, protože už to je jedno. Takže bychom si měli začít užívat v očekávání apokalypsy?

V žádném případě! Před zlem přece nesmíme rezignovat, ani mu ustupovat. Naopak je potřeba nečekat a aktivně proti zelenému šílenství vystupovat. Všichni ti, kteří mají děti nebo vnoučata si musí uvědomit, že jde o život jejich potomků. Jasně, že jim nechceme nechat zničený svět. Ale také jim nesmíme připravit svět, ve kterém nemohou obstát! Což je právě to, co našim potomkům – a je jedno, zda vědomě či nevědomě – připravují zelení fanatici. Co chtějí rodiče pro své děti někde v Mali, Ekvádoru, Mexiku nebo v Afghánistánu? Chtějí, aby se měli nějak tak, jako se máme my v Evropě, nebo v USA. Jasně, muslimové by ze života vyškrtli alkohol a porno, ale také chtějí, aby jejich děti měli dost jídla, aby měly čím topit a svítit, aby měly auto, prostě aby se měly lépe, než se mají rodiče.

Nám ale Zelení vnucují, abychom přistoupili na to, že se naše děti budou mít hůř, než se máme my! Na to přece žádný rodič nepřistoupí! A nepřistoupí na to tím spíš, že nemít elektřinu a teplo, nemít auta a jíst jen to, co nějaká pošahaná zelená parta vymyslí a k tomu obrovsky zchudnout, máme jen my v Evropě, případně ve Státech. Nikdo jiný ve světě to nemá v plánu. Takže, i kdyby cesta do budoucnosti opravdu vedla jen přes nulovou produkci oxidu uhličitého od roku 2050, nikdy ji svět nedosáhne. Protože státy EU a USA představují méně než 20 procent emisí tohoto plynu. To, co se nám snaží vnutit militantní vyznavači zeleného náboženství, je úplně k ničemu, protože to nic nezmění.

Takže to nejlepší, co můžeme pro své děti a vůbec budoucnost Evropy udělat, je okamžitě poslat do háje celý Zelený úděl i s Fransem Timmermansem a Ursulou von der Leyenovou. K hledání efektivních cest k čisté energii nepotřebujeme to stádo nesmiřitelných a nepřemýšlejících ekofašistů. Ti nás budou vždy jen srážet zpátky. Kvůli svému přesvědčení a kvůli nepředstavitelným ziskům firem, které z něj profitují. Jestli máme někdy úspěšně najít rovnováhu mezi člověkem a životním prostředím, nesmějí u toho být Zelení.

Lidé se musí ptát politiků, jak chtějí v podmínkách Zeleného údělu zajistit permanentní dodávky elektřiny a tepla. Musí se na to ptát kandidátů na poslance, ministry a musí se ptát kandidátů na prezidenta, jakkoli on sám to nemá v popisu práce. Lidé se také musí ptát politiků a kandidátů, co proti zelené lavině z Bruselu budou dělat, jak nás před ní ochrání. To je jejich práce! Aby ji dokázali dělat, musejí ovšem mít odvahu. Takže hledejme odvážné politiky s vůlí vzdorovat pitomostem, odmítat je a vyhrát nad nimi. Výhra znamená, že staré technologie a zdroje budeme odstavovat až tehdy, když za ně budeme mít permanentně a spolehlivě fungující plné náhrady.

Ptal se Jan Rychetský, PL, 7.12.2021



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!