Kypr je zachráněn. Tedy pokud za záchranu považujeme to, že vklady nad 100 tisíc eur v nejproblémovější kyperské bance jsou z 80 procent zestátněny. Nebo to, že ke zbývajícím 20 procentům se jejich majitelé dostanou až za pár let – tedy dostanou-li se. Nebo pokud za záchranu považujeme to, že Kypřané si nesmí denně vybrat víc než 300 eur. Nebo to, že převody peněz do zahraničí jsou omezeny. Ale co taková záchrana vlastně znamená?

Především znamená, že evropská měnová unie zvaná eurozóna je fikce. Jedním z hlavních principů měnové unie je volný pohyb kapitálu. Je to její znak. Asi jako že osobní auto se pozná podle toho, že má čtyři kola. Když má kola tři a říká se mu velorex, není tak docela jasné, jestli je to ještě pořád oholené osobní auto nebo přebujelá motorka. Když se v měnové unii zakáže pohyb peněz včetně plateb do zahraničí, tak trochu přestává být jasné, zda Kypr je ještě pořád její součástí, anebo z ní byl odejit a jen mu bylo ponecháno euro, protože to mu jaksi násilím technicky nikdo vzít nemůže.

Jenomže pokud si s německými eury můžete koupit francouzský sýr a nechat si ho poslat poštou, ale s kyperskými totéž udělat nemůžete, pak německé euro nerovná se kyperské euro. Německé euro je jaksi hodnotnější, protože si za ně můžete koupit víc. A nepochybuju, že kdyby dneska někdo přijel na Kypr s kufrem plným papírových dolarů, vystrašení Kypřané, kteří nejsou schopni vydolovat z bank svůj majetek, by byli ochotni platit za dolary o něco víc kyperských eur než Němci. Pokud je ale německé euro hodnotnější než kyperské euro, pak už to není jedna měna, pak jsou to měny dvě.

Ale jestli tedy Kypr tímto má jinou měnu než zbytek eurozóny, totiž kyperské euro, pak se tímto technicky vzato od eurozóny odloučil a eurozóna má už jen 16 plnohodnotných členů. Tak dlouho se eurozóna bála svého rozpadu, až se k němu dopracovala.

To neznamená, že se do ní zase Kypr nemůže vrátit. Ale… Co měl Kypr před krizí? Měl dvě hlavní "odvětví": Turisty a daňový ráj. Poženou se teď na Kypr turisté? Těžko. Zkušenost z Řecka ukazuje, že služby se jen zhorší a ceny vzrostou, tak co by na Kypru kdo hledal? A daňový ráj byl do mrtě zlikvidován, protože v daňových rájích jaksi není zvykem zestátňovat peníze v bankách. Takže kyperské ekonomice nezůstalo nic rozumného, z čeho by mohla žít. Nic, co by mohlo zabránit prudké, dlouhé a hluboké recesi. A jestli se kyperská ekonomika na pár let ponoří do hluboké recese, asi těžko lze čekat, že by se zdraví jejích bank zlepšilo. A má-li se zdraví jejích bank zhoršit, asi těžko bude hned tak odvolán zákaz vyvádění peněz do zahraničí. A dokud nebude odvolán zákaz vyvádění peněz, Kypr není eurozónou.

Takže si to shrňme, jak to v eurozóně v realitě funguje. Dostane-li se některá země do potíží, provede se operace. Výsledkem operace je zestátnění úspor v bankách, omezení výběru těch úspor, které zestátněny nejsou, finanční odstřižení od zahraničí, nemožnost nákupu zahraničního zboží, likvidace hlavních odvětví, na kterých ekonomika stojí, likvidace mezinárodní pověsti a díky tomu znemožnění financování se na finančních trzích a výroba hluboké recese. Operace se povedla, zbytek eurozóny je zachráněn, kyperská ekonomiky zemřela. A zbytek eurozóny si ještě užitečně nacvičil, jak operovat, až přijde bída na ekonomiky větší. Třeba na Slovinsko či Itálii.

No neměl by snad Kypr levnější svůj bankrot neodkládat na později a zbankrotovat hned?

5.4.2013

(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny)