aneb Další hřebík do rakve Evropské unie

Evropská komise navrhla a Evropský parlament v průběhu roku 2012 odsouhlasil zavedení nové celoevropské daně z finančních transakcí: z obchodů s akciemi, dluhopisy a z nich odvozenými finančními produkty (deriváty). Daň v lednu 2013 odsouhlasilo jedenáct zemí s tím, že by mohla fungovat již od ledna 2014. Proti návrhu je ale například Velká Británie a zatím i Česká republika, pochyby a odpor nyní vzrůstají i mezi signatáři, například v Německu.

Odůvodněním zavedení této daně vůči veřejnosti bylo, aby se banky a jiné finanční instituce spravedlivěji podílely na "překonání" krize, kterou prý způsobily a také aby se vytvořily "demotivující nástroje" proti rizikovému jednání. [Odůvodnění a text návrhu směrnice.] Zároveň je to také pokus Evropské unie vytvořit si úplně nový vlastní zdroj financování, nezávislý na souhlasu vlád členských států.

Daň z finančních transakcí by opravdu mohla znamenat méně rizikové obchodování na evropských burzách. Ovšem v tom smyslu, že by se na nich obecně obchodovalo méně a některé by byly prostě odsouzeny k zániku. Útok na finanční trhy se v tomto případě rovná útoku na evropskou ekonomiku vůbec. Nehledě na to, že de facto by se zdanění nejvíc dotklo nikoli údajných viníků krize.

Spekulativní obchody budou zvýhodněny

Plátcem daně budou v podstatě všechny finanční společnosti sídlící v zemích, které daň z finančních transakcí schválily: Německo, Francie, Španělsko, Rakousko, Belgie, Portugalsko, Řecko, Estonsko, Slovinsko, Slovensko a Itálie. Takovéto firmy, jako evropští rezidenti, budou povinnými osobami bez ohledu na to, zda budou investovat do produktů vydaných v Unii nebo v jiných zemích.

Výška daně ještě není definitivní, jednání nejsou uzavřena, ale pokud se počáteční návrhy nezmění, sazba bude 0,1 procenta pro akcie (Francie si jednostranně zvedla tuto sazbu na 0,2 procenta) a 0,01 procenta pro deriváty (futures, opce a podobně). Na první pohled mohou sazby vypadat jako směšně nízké, zanedbatelné, ale na investory a obchodníky můžou mít zásadní dopad.

Příklady

Transakce s pěti kontrakty FBGL (Euro-Bund Futures – oblíbený likvidní produkt složený hlavně z kvalitních německých a švýcarských vládních dluhopisů; na frankfurtské burze Eurex se prodá až milion kontraktů denně)

• Brokerova komise: 4 eura (za nákup a prodej) × 5 = 20 eur
• Skluz: 0,2 tiku (1 tick = 10 eur) = 4 × 5 = 20 eur
• Daň: 0,01 % z nominální hodnoty (100 000 eur) = 10 × 2 × 5 = 100 eur
• Transakce bude stát: 140 eur – to je nárůst o 250 procent

(Skluz je náklad investora, který vzniká drobnou odchylkou mezi požadovanou a skutečně dosaženou cenou na burze. Čím je trh likvidnější, tím bývají skluzy menší; případně nejsou žádné.)

Transakce se dvěma kontrakty FIBEX35 (okrajový produkt – futures na hlavní index španělské burzy, obchoduje se pouze pár tisíc kontraktů denně na burze v Madridu):

• Brokerova komise: 8 eur (za nákup a prodej) × 2 = 16 eur
• Skluz: 2 tiky (1 tick = 10 eur) = 40 × 2 = 80 eur
• Daň: 0,01 % z nominální hodnoty (80 000 eur) = 8 × 2 × 2 = 32 eur
• Transakce bude stát 128 eur – to je nárůst o 33 procent

Jak vidíme, aplikace této daně je nerovnoměrná a je velice nefér vůči některým produktům. Paradoxně ty nejspekulativnější trhy (tedy ty nejméně likvidní), nakonec budou ovlivněny nejméně.

Kdo bude nejvíc bit? Obyčejní lidé

Daň se podle posledních návrhů schválených Evropským parlamentem v květnu 2012 bude týkat transakcí se všemi investičními produkty kromě penzijních plánů. Tedy obchodů s akciemi, dluhopisy, futures, opcemi a tak dále. Nejvíc ji bezpochyby pocítí firmy obchodující ve velkých objemech v milisekundových intervalech pomocí počítačů (tzv. HFT – High Frequency Trading), ale zasáhne i běžné intradenní obchodníky a soukromé investory. Příznačné je, že výjimku z této daně bude mít Evropský stabilizační mechanismus.

Banky a jiné instituce, které spravují různé investiční fondy, mají dostatek prostoru, aby náklady přenesly na své zákazníky, konečné uživatele. Pro ty bude daň znamenat nižší výnosnost. Nejvíc tedy daň dopadne (opět) na spořivou střední třídu, běžné lidi. Nikoli na banky, které by měla podle důvodové zprávy ke směrnici daň "vychovávat".

Na cestu k bezvýznamnosti se (snad) vydat nemusíme

S velkou jistotou se dá očekávat, že veškerý spekulativní kapitál se okamžitě přelije do míst, která nebudou touto daní postižena. V zemích Evropské unie nastane drastický propad objemu obchodů a doprovázet ho budou velké výkyvy cen. Některé produkty mohou prakticky zaniknout. Evropské burzy a brokerské firmy zaznamenají obrovský propad příjmů z komise, část z nich jistě zkrachuje.

Oproti tomu mimoevropská finanční centra budou muset absorbovat velký přílivu kapitálu. Globální přesuny kapitálu způsobí neočekávané a zcela jiné chování zavedených trhů, obchodní systémy založené na historických datech přestanou fungovat. Zvýší se nejistota trhů a mohou nastat další neočekávané důsledky.

To všechno ovšem naštěstí není ještě zcela stoprocentní. Velká Británie totiž původní plán zavést daň z finančních transakcí už od ledna 2014 napadla u Evropského soudního dvora. Obává se, že daň bude mít vliv i na transakce mimo signatářské země, tedy třeba na hýčkané londýnské City.

Daň z finančních transakcí je další nesmyslný nápad socialisticky smýšlejících politiků ve vedení Evropské unie. Banky a jiné instituce za krizi "potrestány" nebudou, vše zaplatí spořiví občané. Pokusy zdaněním na určitém území zvýšit prosperitu nemohou vyjít; ekonomická aktivita se pouze přelije jinam; v případě globálních finančních trhů prakticky okamžitě. Byl by to jen další zbytečný krok směrem k chudobě, bezvýznamnosti a na okraj světového ekonomického dění, další hřebík do rakve Evropské unie. Nezbývá než doufat, že nakonec k zavedení daně z finančních transakcí nedojde. Hlasy proti se už zvedají i v mocných zemích, jako je Německo.