Včera se slavil první máj - svátek pracujících. Tedy připomínka toho, jak v předminulém století bojovali dělníci za osmihodinovou pracovní dobu. V minulém století jsem byl v rodném Liberci coby dítě a výrostek účasten prvomájových průvodů "dělníků, rolníků a pracující inteligence". Později u nás manifestovali již jenom "pracující". V máji 1967 se po dlouhé době projevili studenti. A v roce 1968 zas po dlouhé době "národ". Aniž bych to věděl, tak podobně jako třicet let předtím v roce 1938.

Táta mi později popisoval předválečné prvomájové průvody zas ve svém rodném Liberci. " To bývalo vždy několik prvomájových průvodů. Podle partají. Ale před válkou to už bylo jinak. My Češi jsme chodili spolu, protože to abysme měli co největší pruvod. To chodili taky živnostníci, řezníci se sekyrama, hasiči, řemeslníci. Sokolové tam šli, zrovna tak jako DTJ. Českej průvod byl a německej průvod byl. Některý Němci šli s českým, ty komunisti, co byli proti Hitlerovi. Sociální demokrati a komunisti - my jsme jako děti mezi tím nedělali žádnej rozdíl. Jenže to všecko pak smet Adolf, a všecky museli bejt nacisti."

A pak to všechno smetli komunisti a museli chodit všichni v průvodu jednom. Museli? No - museli. Někteří museli, protože se jim to vyplatilo, někteří museli, protože si mysleli, že se jim to vyplatí, a další zase museli, protože by se jim to mohlo nevyplatit.

Já jsem do prvomájových průvodů po svých sedmnácti letech už nikdy nešel. Protože jsem buďto nemohl, maje směnu, anebo, když jsem ji neměl, tak jsem zase nemusel. A nemusel jsem proto, protože jsem nechtěl. A nechtěl jsem poté, co komunisti v roce 1969 tehdy ještě národu prvomájové oslavy zakázali! To jste nevěděli, milé děti? Ano, kdepak soudruh Hitler, ten přece tenhle svátek práce silně podporoval jako nacionálně socialistický. Slavit První máj zakázali až komunisti!

Přesněji řečeno - ta část národních zrádců, která se dostala k moci (či spíše u ní zůstala) po okupaci naší vlasti Sovětským svazem. Panstvo se bálo případných antisovětských demonstrací. Bylo chvíli po hokeji 4:3 a 2:0, bylo chvíli po odstavení perestrojkového Dubčeka...

Tady si dovolím připomenout dobový vtip. Ptá se soudružka učitelka dětí: "Děti, povězte, koho na celém světě máte nejvíce rády?" Hlásí se Pepíček a říká: "Sím, Sovětský svaz." A pak se soudružka učitelka ptá: "A koho máte nejvíce nerady?" Hlásí se zase Pepíček: "Rusáky!"

Proto jsem rád, že skončila sovětská okupace, chvíli poté, co odešli do nezasloužených důchodů komunističtí zrádci, které dvacet let držel u moci okupační režim. A velice mne pobouřilo pokrytecké prohlášení ruského prezidenta Putina, který po vzoru našich komunistů (ale třeba oni hovoří po jeho vzoru? Nebo, že by mu to nakukali?) přirovnává připravovanou americkou základnu v Brdech právě k různým okupacím, jež naše země musela zažít. Škoda, že prezident Klaus svoje následující prohlášení hodně ošolíchal, abychom tedy nepřišli o ty kšefty, co přijel dojednat.

Putin se zase po letech zachoval vůči nám jako Rusák.

Komunisti a sociální demokrati měli v Praze po letech demonstraci zase na stejném místě - tentokrát ještě v různý čas.

Jestli budou Rusáci ve svém neoimperialismu pokračovat, jak zjevně začali už vloni na podzim, kdy vyjádřením "nezajímavých generálů" dali najevo své imperialistické choutky v rámci svého druhého okruhu zla (první okruh jsou země, které se vymanily ze SSSR, kde místní Rusové tvoří možnou budoucí rozbušku), pak během pěti let může stát český národ zase v jedné frontě. (Spíše se obávám, než že bych se těšil.) Tedy ne tak až v jedné. Komunisté, vedení agentem Falmerem, určitě svou úlohu agenta Moskvy opět úspěšně zahrají.

A sociální demokraté? Doufám, že do té doby přijdou k rozumu. Anebo se pod Paroubkovým vedením s KSČM opět sloučí. Oba...

Psáno v Praze na 1. máje 2007