Volby jsou vždycky zkouškou inteligence voličů. Poslední volby nastavily jednu takovou překážku pro inteligenční přeskok, Bártův projekt Věci veřejné. Bohužel, našlo se příliš mnoho voličů, kteří skočili na špek. No a teď máme na programu další volby, pokud nám je třetí komora parlamentu, Ústavní soud, nezruší. Kandiduje v nich strana Zemanovců, a o účasti uvažuje státní úředník kancléř Mynář.

Je to státní úředník placený z veřejných peněz. Do povědomí veřejnosti se nezapsal nijak, jen tím, že si ho Miloš Zeman vzal s sebou na Hrad. Bez státního postu financovaného z daní by byl naprostá nula. No a teď vstupuje do politiky, za státní peníze, s podporou prezidenta vzešlého z voleb upravených ve prospěch lidí, kteří si myslí, ž čím více lidí volí, tím více je demokracie.

Není třeba propadat depresi. Zemanovci se pravděpodobně do parlamentu dostanou. Dostali se tam zelení pod tlakem agentur pro vytváření veřejného mínění, dostaly se tam Věci veřejné, protože lidé uvěřili billboardu, kde byl vylepený oblíbený televizní moderátor.

Jenže je to všechno dočasné.

Aby to bylo dočasné na několik desítek let, jako to bylo po roce 1948, to by bylo třeba většího nasazení, než je drzost jednoho státního úředníka, toho času prezidenta. Nominace kancléře do voleb, ano, to je dosud neslýchaná drzost. A zároveň je to zkouška inteligence českého voliče.

Zdá se, že ten člověk, ten Zeman, definitivně zešílel. Myslí si, že mu tahle republika patří.