Divíte se možná, kdo je Diviš, proto dodám, že jde o Karla Diviše, prezidentského kandidáta s aktuální jednoprocentní šancí na vítězství v soutěži o křeslo u okna na Hradě. Na serveru Novinky zaujal ve čtvrtek sentencí, že na rozdíl od Babiše by nedopustil, aby v covidu umírali nevinní lidé (viz zde, pokud nevěříte vlastnímu oku)

Aktuálně máme po covidu, je sklonek roku 2023 a já prorokoval už v roce 2020, že to bude trvat tři roky, protože morové epidemie už ve středověku typicky tři roky trvaly. Může se to ale změnit, protože Čína, která je zdrojem pandemie covidu, nechala lidi zavřené a teď je pustila a nikdo neví, co to udělá: z dnešních zpráv čteme, že už první letadlo uvolněné z Číny je plné coviďáků. Může nastat repete, i to ve středověku bylo.

Nicméně zpět k prezidentskému slibu Karla Diviše.

Zatím, jak řečeno, je u nás po covidu, je po bitvě, a každý je generálem. Každý může vystupovat jako generál, pan Diviš té možnosti využil. Dovolím si vystoupit jako frajtr zeptám se s naivitou nevinného děcka:

Je to role státu, aby nedopustil, aby v covidu umírali nevinní lidé?

Leží mi to v hlavě. Dám příklad z těchto dnů. Aktuální je rozruch kolem nějakého sirupu pro děti proti nastuzení, Nurofen se to jmenuje. Není k dostání, následuje útok na vládu, jak je to možné a že to měla zařídit. .

U vousu prorokova, copak je úkolem vlády obstarávat nějaký sirup? Jsme svobodná společnost, volný trh je její základ, sirup je snad věcí výrobce a lékárníků, co s tím má ministerstvo co dělat? A pokud má, možné to je, kvůli nějakým předpisům a regulacím, pak je to chyba, měly by se zrušit a nechat výrobce a lékárníky fungovat.

Zpátky k covidu.

Zde vstupuji na stejně tenký led, na jaký se odvážil kolega Kmuníček, když navrhoval, že by bylo dobré zřídit cenzuru. Covid vyvolal celosvětové zděšení, to pominulo, máme zkušenosti a ukazuje se, že škody vznikly nejmenší tam, kde se do průběhu stát nejmíň montoval. Kdežto totalitní stát typu Číny, který vás kontroluje, jestli nepřebíháte ulici na červenou a když jo, nepustí vás do vlaku, ten je na tom na světě vůbec nejhůř.

Vede to k obecným otázkám role státu.

K našemu státu: nemáme dálnice ne proto, že se stát málo snaží, ale proto, že brání těm, kdo staví, aby stavěli. Proto nemáme železnice odpovídající jednadvacátému století a lidé raději dělají okliky přes Rakousko, než aby jeli přes nás.

Shrnu: pan Diviš pronesl strašnou pitomost, ale nic z toho nehrozí. Kdežto stát, ten pitomosti dělá a to hrozí i pro rok 2023.